Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Včelaření v Česku – rozhovor se zoologem Antonínem Přidalem


Antonín Přidal, Tomáš Růžička, č. 3/2020, s. 12-13

Pane docente, každý rok zemědělci a pěstitelé řeší, zda je jarní mrazíky nepřipraví o úrodu, nebo zda nebude zase velké sucho nebo naopak vlhko. Nenastane brzy doba, kdy se budeme bavit i o tom, že třeba pěstitelé ovoce nebudou mít úrodu, protože nejsou včely a další opylovatelé?
Česká republika patří k rekordně zavčeleným oblastem světa. Ministerstvo zemědělství ČR neeviduje ztráty včelstev po zimě a v rámci národní dotace 1.D dotuje zazimování, nikoliv přezimování včelstev. O počtu včelstev v době, kdy je poptávka po opylení nejvyšší, nemá Česká republika komplexní přehled. I kdyby však k výjimečně vysokým ztrátám došlo, lze z rekordních zimních stavů dovodit, že by přežil dostatečně velký počet včelstev k zajištění opylení. Vyjádřeno jinak: Aby došlo ke kritickému snížení úrody v Česku, muselo by dojít k podstatně větším ztrátám včelstev, než ke kterým ve světě na různých místech každoročně dochází.

Co je hlavní příčinou ubývání včel? Mluví se po každé zimě již tradičně o varoóze, ale neovlivňuje životaschopnost včelstev i současné zemědělské hospodaření? Vadí třeba obrovské plochy řepkových polí? Nebo používání biocidů?

Za hlavní příčinu nejsme schopni s jistotou označit žádný z faktorů. Jde totiž o vliv více faktorů najednou. Díky rozšíření kleštíka včelího (Varroa destructor) došlo k šíření také viróz, které tento parazit akceleruje a zvyšuje tak jejich virulentnost. Zároveň bylo opakovaně prokázáno, že některé moderní biocidy podporují replikaci včelích virů. Současně s tím se potvrdilo, že pestrostí chudá pastva snižuje imunitní odpověď včelstva, takže patogeny mají větší prostor k negativnímu působení na včely. Z uvedeného lze tedy s jistotou říci, že všechny tři faktory mají svůj podíl, ale jak klíčový je anebo kdo z nich je primárně odpovědný, nelze jednoznačně říci.

Včelařství má v České republice velkou tradici. Jak jsme na tom ve srovnání s dalšími zeměmi Evropy a světa?

Jak jsem již řekl, Česká republika je jednou z nejzavčelenějších zemí světa. Počet včelstev na kilometr čtvereční přesahuje číslo 10. Je to i historicky nejvyšší číslo. V roce 2019 jsme jich zazimovali téměř 800 000, což je více než dvojnásobek toho, co chovatelé v Česku zazimovali před 100 lety. Opylení bylo v české části Československa tehdy dostatečné i přesto, že tu byla polovina dnešního počtu včelstev. Proto lze říci, že Česká republika je dnes zavčelená dostatečně. Dokonce existují obavy, že při takovém zavčelení lze hovořit spíše o převčelení, protože je kromě Maďarska, Řecka a Slovinska mimořádně vysoké, často bývá poloviční i menší a to zhoršuje nákazovou situaci v ČR.

Jak se díváte na zajímavé projekty chovu včel ve městech na střechách domů?

O welfare (pozn. redakce: zdraví a pohoda zvířat určená souhrnem podmínek pro chov a ochranu zvířat) včelstev na střechách domů toho zatím bylo prozkoumáno velmi málo. Jestliže na silně ozeleněných střechách lze zajistit dostatek stínu a vody pro včelstva a omezit účinky větru, lze předpokládat, že welfare bude srovnatelný s klasickou včelnicí.

Asi si hodně lidí kupuje med raději přímo od včelaře. V obchodech se dají ale koupit i medy, u kterých se spotřebitel dočte zemi původu jako směs nesourodých zemí - třeba Argentina, Čína a EU. Jak je to s kvalitou takového medu?

Cena medu roste. V Česku je růst cen velmi pomalý a jeden z nejnižších na světě. Přesto se jej vyplatí falšovat i pro český trh, a to v Česku i mimo něj. Nákup přímo od chovatele je z pohledu spotřebitele spolehlivější nejen v případě medu, ale i dalších produktů. U medu je navíc ta výhoda, že jej lze nakoupit do roční zásoby.

Zahraniční medy mohou obsahovat cizorodé cukry, umělá barviva či rezidua antibiotik. Může jít o med nadměrně tepelně ošetřený a jeho kvalita může být snížená. Důvěru spotřebitele nemůže vzbuzovat ani fakt, že některé medy jsou směsi medů z různých oblastí světa. Nelze paušálně tvrdit, že každý med původem mimo Česko je nekvalitní, ale ani, že každý med ze dvora přímo od chovatele je špičkové kvality. Nákupem medu přímo od chovatele lze očekávat násobně větší jistotu, že jde o med neporušený a jakostní a zároveň se jím podpoří produkce a soběstačnost v Česku.

Česká republika má rekordně nejvyšší počet chovatelů na obyvatele. Žádná země na světě se tomuto poměru ani nepřibližuje. Chovatelé se velmi často podbízejí s cenami hluboko pod výrobními náklady a své hobby dotují z jiných příjmů. Spotřebitelé tak mají dostatek velmi levného medu, aniž by akutně hrozilo, že se to v dohledné době dramaticky změní.

Ať se tedy našim včelařům i nadále daří. Děkuji za rozhovor.
Tomáš Růžička


Doc. Antonín Přidal je garantem včelařské výuky na Mendelově univerzitě v Brně, kde vyučuje předměty včelařství, včelí produktyopylování a včelaření. Sám je aktivním včelařem a uznávaným odborníkem ve svém oboru.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu