Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Mapování veverek běží již dva roky


Lucie Záhorová, č. 3/2020, s. 50
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. Martina Fabian Sanders

V květnu 2018 spustila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) kampaň občanské vědy Na veverky s mobilem. Má ukázat, kde všude u nás veverky žijí a jakou mají barvu, ale také přitáhnout veřejnost k pozorování přírody. Na výletech a procházkách nebo i během cesty na nákup je totiž možné vidět velké množství druhů rostlin i zvířat. Stačí se dívat. A díky mobilnímu telefonu je navíc možné pomáhat přírodě. Stačí si jen stáhnout aplikaci BioLog (http://biolog.nature.cz), která slouží jako zápisník a databáze pozorovaných druhů. Odesláním svých pozorování tak může každý z nás přispět k ochraně přírody.

Pro kampaň byla jako vhodný druh vybrána veverka obecná (Sciurus vulgaris, Linnaeus, 1758). Veřejnost ji vnímá pozitivně; díky charakteristickým znakům je nezaměnitelná s jinými druhy zvířat a pozorovat ji můžeme celoročně. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky nejsou o jejím výskytu dostatečné údaje (kategorie Data Deficient) a podle zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny je druhem ohroženým.

Přestože si lidé veverku s jiným zvířetem nepletou, přetrvává u nich často přesvědčení, že u nás žijí dva druhy veverek. Rezavá a černá. Zbarvení veverky je ve skutečnosti ještě více variabilní. Vždy jde ale o jediný druh. Jiná než veverka obecná u nás totiž nežije.

Spodní stranu těla má veverka zpravidla bílou a zbytek těla může být v různých odstínech od světle rezavé až po tmavě hnědou a černou. Jsou známé i případy částečného nebo úplného albinismu. Panuje také názor, že veverčí zbarvení nějak souvisí s nadmořskou výškou jejich výskytu. Tmavé převažují na horách a rezavé v nížinách (Anděra a Gaisler, 2012).

AOPK ČR chce proto zjistit, jak to s veverčím výskytem a zbarvením skutečně je. Informace o kampani i dílčí výsledky mapování veverky pomocí aplikace BioLog ukazuje přehledná storymapa (http://veverka.nature.cz). Každý, kdo veverku zahlédne, může své pozorování jednoduše uložit a odeslat do databáze. A pokud do poznámky uvede, jakou měla veverka barvu, objeví se po zpracování údaje na mapě v místě výskytu symbol špendlíku - červený špendlík pro všechny rezavé veverky a černý špendlík pro veverky tmavé, tedy hnědé nebo černé a šedé. Šedým špendlíkem jsou označeny nálezy, u kterých nebyla barva uvedena, rozlišena, nebo byly hlášeny obě formy.

Průběžné výsledky kampaně zatím naznačují, že souvislost tmavého zbarvení veverky a vyšší nadmořské výšky opravdu existuje. S jistotou to ovšem ještě tvrdit nelze. Tmavá barevná forma ale je zapisována více než rezavá, a to přibližně v poměru 2 : 1.

Kampaň Na veverky s mobilem také ovlivnila celkový počet záznamů pozorování veverky. Od zahájení v roce 2018 se počet záznamů pozorovaných veverek přes aplikaci BioLog ztrojnásobil. V roce 2019 jich přibylo necelých 1 800. Veverka se stala doslova skokanem roku a nyní je nejčastěji zapisovaným druhem přes aplikaci BioLog vůbec, přeskočila i ropuchu obecnou a pěnkavu obecnou. Bohužel také hodně veverek zahyne pod koly aut nebo se utopí v nezabezpečených sudech.

AOPK ČR chce nejen získat data o výskytu druhů, ale také ukázat, že má smysl, aby si lidé všímali i běžných druhů, které poznají, a dávali o nich ochráncům přírody vědět. Věříme, že právě veverka je může k cílenému sledování přírody přitáhnout.

Pozorování veverky, ale i ostatních druhů, lze do databáze BioLog pomocí aplikace v mobilním telefonu zapsat snadno, stačí k tomu pár kroků. Kdo dává přednost stolnímu počítači nebo notebooku, může navštívit stránky na https://portal.nature.cz/nd/ a své pozorování uložit do databáze zde. Stačí si k tomu založit účet. Aplikace i databáze BioLog je propojena s Nálezovou databází ochrany přírody (http://portal. nature.cz). Ta slouží ke shromažďování a zveřejňování pozorování výskytu všech druhů na území ČR. Nyní obsahuje více než 26 milionů záznamů. Data jsou veřejně přístupná a prohlížet si je můžete pod stejným účtem jako v databázi a aplikaci BioLog.

Literatura:
ANDĚRA, Miloš a Jiří GAISLER. Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2185-4.


Mgr. Lucie Záhorová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu