Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Národní přírodní památka Luční


Pavel Špinar, č. 4/2020, s. 30

NPP Luční je tvořena hrází stejnojmenného rybníka, který je součástí Turovecké rybniční soustavy. Nachází se 7 km jihovýchodně od Tábora a 2 km jihozápadně od obce Turovec, v nadmořské výšce 420 m n. m., jeho rozloha je 6,5 hektaru. Na hrázi dlouhé 420 metrů převládají duby, některé až 400 let staré. Ve stromovém patře jsou ještě zastoupeny borovice lesní, smrk ztepilý, topol osika, bříza bělokorá, javor klen a ostatní dřeviny. Keřové patro tvoří většinou trnka. Předmětem ochrany jsou především houby.

Lokalita byla vyhlášena 21. 1. 1988 nejprve jako CHPV (chráněný přírodní výtvor), statut NPP (národní přírodní památka) získala v roce 1992. Jde o vůbec první u nás vyhlášenou mykologickou rezervaci.

Zásluhu na jejím vyhlášení měli L. Bartůňěk, V. Pravda, J. Tůma a hlavně tehdejší mykolog v Jihočeském muzeu Zdeněk Kluzák, který byl hlavním iniciátorem. V témže roce pověřil tehdejší referát životního prostředí ONV v Táboře správcovstvím amatérského mykologa autora tohoto textu, který tuto činnost zastává dodnes.

Území je rozděleno do pásem o šíři 10 m 42 očíslovanými kůly, podle nichž se zapisují nálezy vzácných druhů. Na začátku a na konci území jsou informační cedule v trojjazyčné verzi, které informují návštěvníky o pohybu, chování a hlavně přísném zákazu sběru všech druhů hub na lokalitě.

Od roku 1988 je zde prováděn každoročně monitoring hub, na základě terénních výsledků jsou vytvořeny souhrnné seznamy dekádově i měsíčně, vzácné hřibovité druhy mají svoje „rodné listy“, v nichž najdete počet plodnic i datum nálezu. To vše se zaznamenává do mapy celé lokality.

Na vymezeném území bylo nalezeno doposud přes 520 druhů hub, z toho 23 hřibovitých druhů v tom nejširším pojetí, dále 40 druhů rodu holubinka, 30 druhů pavučinců, 21 druhů ryzců a dalších.

K nejvzácnějším patří hřib moravský (zákonem chráněný), hřib rudonachový, hřib žlutonachový (žlutá forma h. rudonachového), hřib Kluzákův (popsaný v roce 2006), hřib plavý, hřib rubínový a řada dalších. Z břichatkovitých druhů se zde vyskytuje od roku 2002 velice vzácná hvězdovka vypouklá, která je známá v ČR v posledních letech pouze z této lokality.

Zásadní podmínkou pro zachování těchto vzácných symbiotických druhů hub je udržení zapojených stromových porostů na obou stranách hráze, zejména zbytků acidofilní doubravy, dále pestrosti druhů hmyzu, rákosin a příbřežní vegetace včetně ohrožených druhů a jejich biotopů.

Pavel Špinar


Pavel Špinar jako politicky nespolehlivý nesměl studovat a houby se mu staly láskou a koníčkem, své znalosti, objevy a poznatky si vyměňoval s kapacitami oboru, sám sice samouk, ale erudovaný odborník. Dnes v zaslouženém důchodu pracuje jako správce první české mykologické rezervace.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu