Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Lelek z Lelek


Tomáš Růžička, č. 4/2020, s. 46
Brzké zářijové ráno 2020.
Brzké zářijové ráno 2020. Foto Tomáš Růžička

V každé profesi se najdou spojení příjmení krásně souznící s vykonávanou činností. Pan Kovář si jistě potrpí na své řemeslo vonící kouřem a na zvonivé údery kladiva do rozžhaveného železa. Naproti tomu třeba pan Císař nebo Král si může jen povzdechnout nad výší svého důchodu. Ale třeba jsou vlastně rádi, že v jejich případě není jméno charakteristikou jejich povolání či osudu.

Obdivoval jsem ale smysl pro humor podnikatelů, kteří se i se svým jménem pustili do podnikání v oborech, kterým by se dle jejich příjmení měli raději vyhnout. Přesto se jim v oboru daří. Asi trochu nesví budete u zahradníka Kopřivy. Do vinného sklípku k panu Konečnému se možná budete obávat vstoupit a podobné pocity můžete mít v restauraci pana Nejedlého. Vrcholem této komické troufalosti je zcela jistě cestovní kancelář Zabloudil.

Ale chtěl jsem psát o jménech v souvislosti s komunitou, která se věnuje pozorování ptáků, jejich výzkumu a monitoringu. Takových jmen je kupodivu celá řada. Kolega Hnízdil se již mnoho let věnuje sledování a kroužkování především dravců a sov na hnízdech, Jožka Chytil, který organizoval dlouhá léta kroužkovací akce na rybníku Nesyt, patří k našim nejzkušenějším kroužkovatelům. Miroslav Bažant zpracoval svou dizertační práci o pěnici vlašské na Jihočeské univerzitě a dál se zabývá výzkumem ptáků, podobně jeho kolegyně Jana Sýkorová. V seznamu členů České společnosti ornitologické najdete jména jako Čížková, Kafka, Stehlík, Vrána. Obsáhle příjmení odvozená od jmen ptáků představuje Karel Hudec ve své poslední knize Ptáci v českém životě a kultuře, takže pokud si libujete v kulturních zvláštnostech, určitě si prolistujte tuto netradiční knihu. Autor zde čtenářům předkládá též všechna další pojmenování související s ptáky a poodhaluje i důvody vzniku místních názvů upomínajících na nějaký ptačí druh jako třeba Sýkořice, Orlov nebo Čížkov. A taky Lelekovice.

Lelekovice, ležící hned za severní hranicí města Brna, se ve svém erbu pyšní kopím s hákem, hradním cimbuřím a černou býčí hlavou. Tedy žádným lelkem. Původ jména může sice pocházet od lelka, ale pravděpodobněji lze etymologii názvu hledat ve starém slově leleti se - vlniti, kolébati se. Podle toho je možné za základ považovat verbální význam - lelkovat. Další alternativa odvozuje od staroslovanského slova „lělja“ - kmotr, tatínek; volně lze tedy podle tohoto výkladu Lelekovice přeložit jako „ves otců“.

Přesto rád věřím tomu, že původ souvisí s lelkem. Dříve se tento pták jmenoval lelek kozodoj. Lidé věřili, že lelci v noci dojí kozám a kravám mléko. Často byli totiž spatřováni v blízkosti pasoucích se stád a chlévů, kde lovili hojný hmyz vábený dobytkem. Latinské jméno lelka Caprimulgus v překladu znamená „sající kozám“. Býčí hlava v erbu obce připomíná spíš hlavu kozy, takže lelci tu v dávné minulosti určitě pozorováni byli!

Lelek lesní patří dnes mezi naše nejohroženější ptačí druhy. Ve větším množství hnízdí jen v ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví a pak v ptačí oblasti Českolipsko. Žije tajemným nočním způsobem života a má doslova talent být neviditelným. Prozradí ho nejspíše jeho drnčivý nebo cvrčivý hlas, kterým se ozývá v noci a který připomíná spíš žabí hlasové projevy nebo hmyzí stridulaci. Ačkoliv míst pro hnízdění má u nás opravdu poskrovnu, zdá se, že v období podzimního tahu je možné lelka zastihnout v podstatě kdekoliv. Intenzivní tah se odehrává během pouhých dvou týdnů a zásadně pouze v noci.

Ornitologové začali lelky častěji kroužkovat právě na tahu teprve před několika málo lety (2012). Do té doby se dařilo kroužkovat pouhých 5-10 jedinců ročně. Nyní se každoročně označí kolem 200 lelků.

Chytit lelka v Lelekovicích by tedy nebylo nic úplně neobvyklého, přesto právě v souvislosti s názvem obce by to mohla být úsměvná shoda. Vybaven zkušenostmi dalších kolegů jsem se pokoušel v Lelekovicích tohoto ikonického ptáka prokázat alespoň během migrace. Po několika neúspěšných pokusech při lelkování se jedno zářijové brzké ráno v roce 2020 na mě usmálo štěstí a dokonce tři mladí lelci si odnesli kroužek z obce nesoucí jejich jméno. Lelekovští mohou tedy směle prohlašovat, že jméno obce skutečně souvisí s výskytem lelků.

Tomáš Růžička

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu