Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Moravský kras – známý i neznámý

Leoš Štefka, č. 3/2021, s. 16-20

Poustevníci, žvýkačky a krém na opalování

David Veselý, , č. 3/2021, s. 28

Hugo Václav Sáňka (1859–1929)

Bohdana Fabiánová, č. 3/2021, s. 36

Protější stráň

Matěj Hořava, č. 3/2021, s. 49

Kraj, který miluji

Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33

Pandemická situace v chráněných územích

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41

Nové Mlýny. Dva ze sta

David Veselý, č. 2/2021, s. 10

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47

Projekty LIFE pomáhají naší přírodě a nejen to…


Roman Barták, č. 1/2021, s. 1
(Z)propadená země, propad u dolu ČSM ve Stonavě.
(Z)propadená země, propad u dolu ČSM ve Stonavě. Foto D. Kvita

Programem LIFE Evropská unie financuje aktivity zaměřené na životní prostředí, především na ochranu přírody a krajiny. Slouží k podpoře zájmové oblasti, která není primárně komerční, stejně jako třeba program CULTURE podporuje kulturu nebo asi nejznámější program SOCRATES podporuje vzdělání.

Když jsme spolu s kolegy napsali do čísla 4/2019 své první texty o projektech Life, tak šéfredaktorka napsala, že Life znamená život. Jak trefné. On totiž znamená i můj život, tedy jeho velký kus. Je současně vrcholem mého životního úsilí, které započalo v sedmi letech láskou k přírodě, posléze obohacenou o potřebu ji chránit, vrcholem, který přišel se schválením prvního projektu, zaměřeného na invazní druhy rostlin. Ale hop na začátek.

Můj vztah k přírodě začal mineralogií. Ve druhé třídě pak nastoupila botanika, když moji kamarádi z činžáku najednou nemohli hrát naše oblíbené hry, protože museli dělat do školy herbář. Co jsem měl dělat? Chodil jsem s nimi do lesů a na louky a herbář dělal taky. Zatímco pro ně to skončilo jeho odevzdáním učiteli, já se odevzdal botanice a v herbáři pokračoval dalších pár let. Přišla pak léta biologických olympiád, přírodovědných kroužků, sčítání káňat, výsadeb stromů i mapování obojživelníků. Později se přidala přírodovědná fakulta, konkrétně fyzická geografie, a pak, pozor, jsem se najednou začal již při studiích ochranou přírody a krajiny živit. Konkrétně tvorbou územních systémů stability, mapováním významných krajinných prvků, plánováním revitalizací vodních toků, později i vyřezáváním náletů a kosením na beskydských loukách a pastvinách či vysazováním jedlí, javorů a jilmů. Až pak přišel již zmíněný první projekt Life zaměřený na likvidaci invazních druhů rostlin okolo řeky Morávky a já vycítil, že je to moje parketa, že tady chci zůstat, že už nechci jít nikam dál za něčím dalším novým.

V čem jsou tedy tyto projekty velkolepé? Mně osobně je nejsympatičtější něco, co není jejich prvotním cílem. Líbí se mi, že dávají stabilitu a prostor pro posun a rozvoj mnoha šikovným lidem a organizacím, podobně jako kdysi mně a ČSOP Salamandr na řece Morávce. A vlastně už ani nemusím mluvit dál. Oni vám to totiž všichni ti šikovní lidé řeknou ve svých článcích tohoto čísla Veroniky sami. Protože v tomto čísle jsou představeny opravdu všechny projekty Life související s ochranou přírody a krajiny, které se kdy v Česku rozběhly a doběhly, či ještě běží. Úplně všechny.

O těch prvních, trochu už pravěkých projektech Life se zmíním velmi stručně už teď. Přestože jsou opravdu docela dávné, jejich náplň, lidé, co na nich pracovaly, i organizace, které je tehdy předložili, žijí dál. Úplně první byl v roce 2005 LIFE Rupiculous, který by se dal jednoduše přeložit jako „skalní“, zaměřený na Moravský kras. Druhým projektem byl již zmíněný LIFE Morávka, který mimo jiné nastartoval hned několik obdobných projektů. S ním se také časově, prostorově i tematicky překrýval třetí projekt v Česku LIFE Infoms, který je zatím jediným informačním projekem z oblasti ochrany životního prostředí v ČR zaměřeným především na Naturu 2000, ale také třeba na ochranu zeleně nebo na boj s černým motokrosem.

O všech těch ostatních, nejenom českých, ale i o těch zahraničních, především slovenských, kde jsou Češi partnery, se dočtete v tomto čísle.

Když shrnu předešlé, je tedy většina textů prvního letošního čísla věnována právě programu Life. Chtěli jsme publikací všech v současnosti v České republice probíhajících projektů pomoci zviditelnit tento významný projekt EU pro ochranu přírody a krajiny. Texty Vás provedou zajímavými aktivitami, které mají velký cíl. Kromě ochrany ohrožených druhů a krajinných celků chtějí do ochrany zapojit veřejnost, obyvatele dotčených regionů, majitele pozemků, místní samosprávy a v neposlední řadě školy všech stupňů.

Kromě LIFE, což znamená život, si ale své místo v tomto čísle našly i další texty. Železnice se vrací pravidelně, a tak určitě potěší řádky, na nichž je představena jako zelená páteř České republiky. Dozvíte se, jak pokračuje „kauza“ Svárovská alej, jejíž první místo v anketě Alej roku 2020 zkomplikovala vzájemné mytí rukou stavební loby a jejích přisluhovačů z politické reprezentace. Michala Mariňáková se nemohla rozhodnout, která krajina je ta jejímu srdci nejmilejší, a tak nám přiblížila alespoň svá zamilovaná místa u nás doma. Naďa Johanisová nasbírala argumentaci proti likvidaci zahrádkářských kolonií v Brně, které developeři a někteří politici považují za přežitek, zatímco starší lidé a hlavně rodiny s malými dětmi bydlící v činžácích je označují za záchranu a možnost prožívat přírodu aktivně i v samotném městě. Rubrika Větrné mlýny se vypořádává s traumaty přinášenými současnou epidemickou krizí, pobavíme se s barevným ptákem Romana Zajíčka, Jiří Šafránek nám aktuálně představí pár husice nilské, který vyvedl svá mláďata letos nezvykle brzy. Na závěr vzpomeneme na našeho drahého kolegu doc. Jana Lacinu, který nás právě před rokem tak nečekaně opustil, na mého životního učitele profesního i lidského.

Celkem na Vás čeká dalších 67 stran, doufejme, že hezkého čtení. Stačí otočit list…

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu