VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Projevy klimatické změny, jako je dlouhodobé sucho, úbytek sněhu, přívalové deště či zvýšené teploty a vlny veder už zažíváme ve střední Evropě prakticky neustále. Výkyvy počasí způsobují škody na majetku a ohrožují zdraví a životy lidí. Proto je na tyto změny potřeba reagovat.

Často slýcháme o uhlíkové neutralitě, snížení emisí, o demonstracích za konec uhlí, jehož využívání přispívá k vypouštění CO₂ do atmosféry a jejímu oteplení. Ano, je třeba snažit se klimatickou změnu zmírňovat. Ale protože setrvačnost způsobených změn dosahuje desetiletí, ne-li staletí, je potřeba se na ně také připravit a přizpůsobit se, aby byl život nejen v našich městech alespoň snesitelný.

Ve městech bývá teplota o několik stupňů vyšší než v okolní krajině. Vědci tomu říkají tepelný ostrov města (UHI). Je způsoben velkou koncentrací budov, lidí i aut, množstvím asfaltových a betonových povrchů, nedostatkem zeleně a vody. V takovém prostoru se klimatické extrémy projevují mnohem výrazněji, než kdekoli jinde.

Aby město nepálilo…

Statistici prokázali, že v Česku zemře v době kulminace vln veder až o sto lidí denně víc, než je běžné. Počasí změnit nedokážeme. Podobu našich měst ale ano. Ta mohou projít proměnou, která z nich udělá příjemné místo k životu, a to po celý rok. Projekt LIFE Tree Check koordinovaný Nadací Partnerství je tu proto, aby s proměnou měst pomohl. Jak? Pomocí obcím s posilováním tzv. zelené infrastruktury - zeleně ve všech jejích podobách a možných umístěních.

Problémů v zastavěných územích je celá řada. Od akumulace tepla vlivem používaných materiálů přes extrémní vítr a sucho spojené se zvýšenou prašností po povodně způsobené nadměrným používáním zpevněných povrchů. Až 55 % vody odteče v zastavěném městě pryč po povrchu, navíc často do přetížených kanalizací. V nezastavěné krajině po povrchu odteče pouhých 10 % a naopak většina vody se zasákne do půdy. Asfalt se zase umí v horkém letním dni rozpálit až na 70 ˚C. Všimněte si někdy třepetání vzduchu nad jeho povrchem, jako byste byli na poušti.

S tím vším může pomoct zelená a modrá infrastruktura. To znamená stromy a trávníky v ulicích, větší i menší parky tvořící ve městě síť, zelené střechy a fasády, fontány či řeky, ke kterým je přístup, abychom se v nich mohli svlažit. Jednoduše jakýkoli rostlinný a vodní prvek. Voda má totiž tu kouzelnou vlastnost v létě ochlazovat okolí kolem sebe. Přímým výparem vody a výparem prostřednictvím rostlin se vzduch ochlazuje.

Není to ale jen voda, která ochlazuje. Velký význam má také stín. A proč je stín stromů lepší než zastínění třeba plachtou? Vzpomeňte si, jaké to je stát v létě pod rozpáleným plastem přístřešku na zastávce MHD. Teplota na takových místech je až o desítku stupňů vyšší, než pod stromem, kam se můžete posadit s knížkou a vydržíte tam hodiny.

Výsadba stromů ve městě však sama o sobě nestačí. Vlivem zvýšeného odtoku vody po povrchu, zhutněním půdy či vlivem ochranných pásem sítí mají stromy ve městě zhoršené podmínky k životu. Chybí jim voda, kterou k životu potřebují, a prostor pro kořeny, aby mohly vyrůst a plnit svou stínicí a chladicí funkci. Proto je třeba realizovat mnoho dalších opatření, jako jsou snížené obrubníky, aby voda mohla stékat do trávníků, kde se zasákne, nebo třeba zasakovací dlaždice na parkovištích či akumulační nádrže na dešťovku, kterou pak lze použít na pravidelné zavlažování zeleně.

Vybrat, která opatření budou pro dané město ta nejefektivnější, a vědět, jak postupovat, však není lehké. Experti projektu LIFE Tree Check radí městům jak svoji adaptační strategii nastavit, jak ji uvést do praxe, jaká adaptační opatření na klimatickou změnu a kde jsou nejvíce užitečná a zároveň finančně nejpříznivější. Učí obce, jak rozhýbat investice do adaptačních opatření. Ta by se měla stát součástí každého investičního záměru. V takovém případě jsou zvolená řešení mnohdy levnější než při realizaci samostatného projektu.

Mezinárodní projekt

Napříč Evropou se dopady klimatické změny mírně liší. Nemůžeme srovnávat Českou republiku například se Španělskem. LIFE Tree Check se proto zaměřuje na potřeby střední Evropy.

Na projektu se podílí konsorcium 7 partnerů ze 4 evropských zemí - z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Ti pomohou síti 8 pilotních měst snížit nepříznivé dopady tepelného ostrova zvýšením účinnosti a efektivity plánovacích a rozhodovacích procesů souvisejících s využíváním zelené infrastruktury a prostřednictvím návrhu a uplatnění konkrétních kroků správy.

Zapojila se velká města jako Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Košice (SK), Prešov (SK), Valbřich (PL) a Budapešť (HU).

Aplikace na rozpoznávání ochlazovacích funkcí stromů

Projekt ale nekončí pouze u poradenství. Připravuje aplikaci pro širokou veřejnost, která z fotografie pořízené mobilním telefonem rozezná druh stromu, určí, kolik vypaří vody a jak efektivně ochlazuje své okolí. Každý si bude moct vytvořit vlastní herbář a návštěvami stromů získávat odměny (mimo jiné přístup k zajímavým textům o stromech). Na aplikaci už nebudeme dlouho čekat. Volně ke stažení bude od dubna tohoto roku.

Chytré plánování ulic

Software Tree Check Pro pomůže obcím rozhodnout, kde zeleň nejvíce pomůže, protože dokáže modelovat dopad plánovaných investic na mikroklima ve městě. Webový plánovač využijí projektanti, architekti, urbanisté, správci zeleně i městské dodavatelské firmy. Pilotní města jej začnou testovat letos v dubnu. Po jeho vyladění bude v roce 2022 dostupný všem zájemcům.

Soutěž Adapterra Awards a inspirativní databáze

Příklady táhnou, to je svatá pravda. Nadace Partnerství proto v rámci projektu LIFE Tree Check pořádá také soutěž o nejlepší adaptační opatření na klimatickou změnu. Díky soutěži vzniká jak česká, tak anglická databáze dobrých příkladů z praxe, kde se může inspirovat domácí kutil i odborník. Lidé tam najdou jak popis šetrných budov, tak ozeleňování veřejných prostranství či obnovy vodních toků, krajinářská opatření i rady, jak chránit kvalitu zemědělské půdy.

Do soutěže se pravidelně zapojuje také veřejnost. Od začátku srpna do poloviny října je vybírán ten nejsympatičtější projekt právě formou veřejného hlasování.

Díky soutěži mohou autoři projektů navíc vyhrát exkurzi za zahraničními příklady adaptačních opatření na klimatickou změnu do Rakouska a Německa v hodnotě 100 000 Kč.

Letos se koná již třetí ročník. Nominovat projekty lze až do 31. 3. 2021.

Life TREE CHECK (LIFE17 GIC/CZ/000107) je podporován z finančních zdrojů EU a MŽP ČR. Více o projektu se dozvíte na lifetreecheck.eu.

Mgr. Andrea Křivánková (1993), hledačka inspirace a fanoušek chytrých nápadů „jaknaklima“, koordinátorka Adapterra Awards a komunikace LIFE Tree Check.