Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Nebe nad Berlínem


Hana Chalupská, č. 3/2011, str. 14

Mám prý pozdravovat anděly, zakončil moji návštěvu ve venkovském koutku brněnských Maloměřic kamarád Šašinka. Na Cassiela a Damiela jen tak nezapomenu, pomyslím si a mávám.

Berlín skoro nehlučí. Berlín prostě je a být Berlínem, jak hlásá slogan tohoto města (neb mít městský slogan je dnes módní), je příjemné. Kola kam oko dohlédne. Řeky, kanály, stromořadí udržovaných vysokokmenů, vyhlídkové lodě, vlaková nádraží kdekoliv potřebujete, viadukty plné kaváren, lokálních pivovarů, galerií, za zahrádkářské kolonie se nestydí ani výstavní čtvrť Kreuzberg. Spréva si tu spokojeně mokřaduje a alternativní kultura až po squaty má silného ducha, správné místo. Půjčovna kol pod otevřeným nebem před luxusním hotelem má noblesu a ohromná stěna domu chudá na okna, ale plná zabydlených ptačích budek má vzkaz. A ten je jednoduchý - tohle město ctí Frommovo Být. Nezvratným důkazem jsou pro mne stovky, tisíce andělů v hejnech vrabců, kteří tu vytvářejí jediný výrazný hluk, který tohle město baví ještě před rozedněním a pak dlouho do noci. Vrabec je komenzál, spolustolovník. V kavárnách a asijských jídelnách vám hopká mezi kořenkou, sojovou omáčkou a solničkou. Tak jsem pozdravovala všechny anděly, i ty co drnčeli křovinami, poskakovali po plotech či chodnících.

Neduhy berlínská aglomerace s Brnem sdílí - herny, závislí lidé bez práce, suburbanizace. Ale přece jenom nad soutokem Svitavy a Svratky dominuje Frommovo Mít. Mám auto, tak můžu najet klidně na cyklistu i s jeho kolem. Mám moc, tak rozhoduji a plánuji bez ohledu na zákony a místní obyvatele. Mám příležitost odpustit něco z evropské dotace, tak to musím prosadit, i když je to ze všech relevantních aspektů nevýhodný projekt. Anděla aby tu pohledal.

Šašinka mě utěšuje populační dynamikou vrabce domácího. Kamarádka Johanka zas urputnou touhou usilovat o to Být po celý život, když už máme tu demokracii a bohužel i spoustu zbytečných obstrukcí úředníků a politiků.

Prý nelze dvakrát vstoupit do téže Sprévy. Snad při druhé návštěvě Berlína tamějších andělů neubyde. Věřím, že to bude právě naopak. A fotoaparát na vrabce s sebou.

Hana Chalupská

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu