Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Husice nilské vodí mláďata v největších mrazech


Jiří Šafránek, č. 1/2021, s. 67

Pár husic nilských vyseděl v mrazivých lednových dnech mláďata na rybníce v Majetíně na střední Moravě. Pravděpodobně je zmátlo poměrně teplé počasí v prosinci. Jde o nejčasnější hnízdění tohoto druhu v České republice.

Husice nilské (Alopochen aegyptiaca) pocházejí z Afriky, ale v minulém století se již úspěšně aklimatizovaly v Anglii a v Nizozemí a odtud se nyní šíří i do střední Evropy. Na střední Moravě hnízdí od roku 2013, kdy měly dvě mláďata na Hradeckém rybníku v Tovačově.

V následujícím roce vyvedl tovačovský pár 6 mláďat, ale od roku 2015 se přemístil na štěrkovnu u Krčmaně, kde vyvedl 9 mláďat. V roce 2016 opět zahnízdil asi stejný pár u Krčmaně a měl 9 mláďat. V obci Majetín zahnízdily husice nilské poprvé již v roce 2016 a vyvedly 4 mláďata.

Jejich letošní hnízdění je zcela výjimečné termínem vylíhnutí mláďat. Poprvé byla pozorována již 30. ledna a bylo jich jedenáct. Nyní jich mají sedm, a to asi kvůli extrémním mrazům a nedostatku přirozené potravy.

Husice jsou býložravými vodními ptáky, živí se výhradně vodními rostlinami. Na zimu odlétají na jih Evropy, kde naleznou dostatek vhodné potravy. Jejich zimování u nás není běžné. To, že si v zimě pořídily mláďata, by se dalo označit za zcela nezodpovědné.

Jiří Šafránek


Doporučujeme také video Jarmily Kačírkové https://youtu.be/m3VSq_POeWo


Pro hnízdění potřebují husice nilské blízkost nízké trávy, na které se pasou mláďata, vodní plochu jako bezpečné útočiště a vhodné místo k hnízdění. Každopádně jde o velmi pěkné ptáky. Pokud stojí na břehu, tak nejde přehlédnout jejich dlouhé růžovofialové nohy. Husice nilská je o trochu menší než husa velká. V letu má výrazné bílé plochy v křídlech. Je šedohnědá s tmavě hnědou skvrnou kolem oka a má zelenou pásku v křídle. Samec i samice jsou stejně zbarveni. Rozeznat je tak lze zejména po hlase. Samec syčí, samice štěbetá a kejhá.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu