VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V rámci legislativy a odpadové politiky EU i ČR jsou bioodpady velice specifické odpady, které z jedné strany způsobují dosti silné negativní dopady na kvalitu životního prostředí a na druhé straně jsou potenciální záchranou pro kvalitu nejen zemědělské půdy i udržitelného odpadového hospodářství. Záleží jen na tom, jak se s nimi nakládá. Ten kdo má zahradu, je za vodou. Horší to je u nás, co bydlíme v bytě, na sídlišti nebo v činžovní zástavbě. Zde je prostor pro poměrně mladou a zajímavou formu kompostování ve veřejném prostoru, které se říká komunitní kompostování.

Česko a bioodpady

Zastoupení bioodpadů ve směsném komunálním odpadu odpovídá 30-50 % objemového množství. Vzhledem k tomu, že Česká republika skládkuje více než 70 % komunálního odpadu, dostáváme se jako stát do celkem nezáviděníhodné situace. V ČR je nyní kolem 220 skládek komunálního odpadu a z toho, vzato teoreticky, minimálně jedna třetina představuje vlastně jen hromady bioodpadu, se kterým se nenakládá tak, jak by se mělo. Přitom již minulý rok jsme měli podle závazků k EU ze skládek odklonit 25 % bioodpadů. Za nesplnění zaplatíme nemalou pokutu, předpokládaná sankce za jednu tunu bioodpadů se pohybuje kolem 300 €.

Jak jsme na tom s komunitním kompostováním

V České republice se komunitnímu kompostování občanů nejvíce věnuje občanské sdružení Ekodomov, částečně také Hnutí Duha a Zemědělská a ekologická regionální agentura (ZERA). Díky Ekodomovu na komunitní kompostéry můžete narazit již ve 13 českých městech. Nainstalovali jsme přes 45 kusů kompostérů v 8 krajích. Největším počtem komunitních kompostérů se může chlubit Praha s 15 kusy, po ní Jiřetín pod Bukovou se šesti a Ostrava se čtyřmi. Kompostéry využívají i v Ústí nad Labem, Kutné Hoře, Jihlavě, Třebíči, Švihově, Kolíně, Říčanech u Prahy, Bystřici u Benešova, Starém Městě na Moravě a v Chrudimi, kde byl nainstalován jeden z historicky prvních komunitních kompostérů.

Komunitní kompostování občanů je v zájmu měst a obcí, které tak mohou vyřešit problematiku separace bioodpadů v bytové zástavbě, a tím ušetřit mnoho financí na výstavby kompostáren a bioplynových stanic. Má dvě hlavní podoby, které se částečně definují i v zákonu o odpadech. Komunitní kompostování obce vychází z § 10 a 10a odpadového zákona a dále je definováno ve vyhlášce č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, a v metodickém pokynu k ní, vypracovaném Ministerstvem životního prostředí. Pokud je komunitní kompostování organizováno městem či obcí, musí být řešeno obecně závaznou vyhláškou a za provoz komunitních kompostérů pak odpovídá obec.

Přidejte se ke Kompostuj.cz

Kampaň občanského sdružení Ekodomov (www.kompostuj.cz, www.ekodomov.cz) prosazuje ale zejména komunitní kompostování občanů. Jedná se o neformální sdružení občanů, kteří separují bioodpady z domácností a společně je kompostují. Umožňuje to § 10 zákona o odpadech č. 185/2002 Sb., který se věnuje předcházení vzniku odpadu vzhledem ke skutečnosti, že komunitní kompostování je soukromou iniciativou neformální skupiny občanů, kteří se dohodli, že budou biologické zbytky třídit a kompostovat (recyklovat) v místě jejich vzniku. Komunitní kompostování podléhá pouze § 127 občanského zákoníku, který stanoví, že se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (např. nežádoucím pachem, hlukem, světlem atd.).

Tento typ komunitního kompostování vznikl pravděpodobně v Anglii, jedním z průkopníků je Nicky Scott, který založil The Community Composting Network (www.communitycompost.org), síť občanských komunit zabývající se nejen kompostováním. Občanské sdružení Ekodomov se inspirovalo jedním z uzavřených typů, které Nicky Scott používá v anglických komunitách.

Být tak mistrem nulového odpadu

Čistotu kompostu hlídá komunita, která kompostér využívá. U komunitního kompostování by vždy měla figurovat odpovědná osoba, která na proces kompostování dohlíží a kompostování organizuje. Ekodomov za tímto účelem proškoluje dobrovolníky, tzv. mistry nulového odpadu. Na kompostéru je na ně vždy uveden kontakt. Tím je zajištěno zapojení dalších zájemců o kompostování. Klíč od kompostéru či kód na zámek od něj obdrží každý, kdo se chce zapojit do kompostování.

Kompostér by měl být umístěn na zastíněném místě a zároveň tak, aby se k němu nemuselo chodit příliš daleko. Pokud se v kompostéru zpracovávají pouze odpady z domácnosti, může jeden kompostér uzavřeného typu využívat přibližně 10-25 domácností. I zde je nutné pamatovat na základní pravidla kompostování, hlídat optimální skladbu i vlhkost a dostatečné provzdušnění kompostu v boxech. Pokud není nějaká vlastnost kompostu zajištěna, je na „mistru kompostáři“ stav napravit, aby nedocházelo ke vzniku zápachu či jiných nepříjemností.

Další nezbytné informace

Komunitně kompostovat se samozřejmě dá i v běžných plastových či dřevěných kompostérech rozličného typu i tvaru. Je však důležité probrat všechny faktory a obeznámit s touto novinkou blízké okolí. K umístění kompostéru je potřeba z občanskoprávního hlediska souhlas vlastníka pozemku, na kterém má být kompostér umístěn.

Nedílnou součástí je i osvěta o bioodpadech. Cílené rozdávání informačních brožurek, letáčků či dopisů do bytů dotčených občanů, popř. článek či výzva v regionálním tisku mohou oslovit nové zájemce. Je také vhodné vyrobit informační ceduli a umístit ji ke každému kompostéru.

Jak kompostér vypadá a funguje

Komunitní kompostéry jsou uzamykatelné boxy na bioodpad, kde se díky systému pasivní aerace (rozklad za přístupu vzduchu) samovolně bioodpad kompostuje pouze s nízkou potřebou překopávání nebo bez ní. Vzniklý kompost využívá komunita i jednotlivci na veřejnou zeleň či květiny v bytech. Kompostéry jsou nejčastěji dvoukomorové o celkovém objemu 440 litrů. Jedná se o dva vedle sebe stojící boxy, které mají perforované dno pro odvod zbytkové vody a lepší odvětrání. Tím je zajištěno provzdušnění, které eliminuje možnost vzniku hnilobných procesů a zápašných látek, které vznikají v prostředí bez přístupu vzduchu. Otvory v roštu jsou kalibrované tak, aby se do kompostéru nedostali hlodavci. To je velice důležité, jelikož rozmnožení potkanů je nežádoucí a limitující faktor pro založení komunitního kompostoviště.

Za účelem minimalizace vlivu venkovní teploty jsou boxy opatřeny tepelnou izolací, kompostovat tedy lze i v zimě. Kompostéry většinou mají uzamykatelné čelní dveře a víka, čímž se zamezuje zvýšenému znečištění bioodpadu cizorodými látkami a vandalismu. Po naplnění první komory se plní druhá komora a materiál v první má čas, aby se mohl kvalitně zkompostovat. Dveřmi se odebírá hotový kompost a vrchem se vkládá materiál ke kompostování, kuchyňský bioodpad.

Ing. Jan Šarapatka (1982) vystudoval rozvoj venkova a venkovského prostoru na ČZU Praha, je místopředsedou o.s. Ekodomov, kompostování se zde věnuje čtvrtým rokem, jan.sarapatka(zavináč)ekodomov.cz