VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

„Posláním České speleologické společnosti je objevovat, zkoumat, dokumentovat, studovat a chránit jeskyně a ostatní krasové či pseudokrasové jevy, jakož i umělé podzemní prostory.“ Tak praví první věta stanov České speleologické společnosti (ČSS). O naplňování tohoto poslání se v Moravském krasu stará více než dvacet jeskyňářských skupin organizovaných v základních organizacích.

Moravský kras je nejvýznamnějším a také nejdéle zkoumaným krasovým územím v České republice. První speleologické průzkumy a dokumentace podzemních prostor jsou zde doloženy již v 17. století. Zároveň je Moravský kras bezesporu i kolébkou světové speleologie. Mnohé vědní obory spojené s průzkumem a dokumentací jeskynních prostor byly historicky formovány právě při průzkumech podzemních prostor v Moravském krasu, ať se již jedná o paleontologii, hydrologii, geologii nebo praktickou speleologii. Zároveň je Moravský kras i unikátním krasovým územím, disponujícím na svém nevelkém území přebohatou koncentrací různorodých krasových jevů - ponory, závrty, krasová údolí, škrapová pole, vývěry, více než tisíc jeskyní atd.

Průzkum jeskyní Moravského krasu dosáhl svého vrcholu ve 20. století. Velmi zjednodušeně jej můžeme rozdělit na dvě epochy. První z nich, od počátku století do 2. světové války, lze charakterizovat jako epochu profesora Karla Absolona, velmi schopného vědce a organizátora, který svými průzkumy, spojenými nejprve s nalezením „suché cesty“ na dno Macochy a posléze objevem vodní plavby z Macochy do Pustého žlebu, skutečně fascinoval tehdejší společnost a jeho speleologické postupy byly téměř denně publikovány v tisku. Z dnešního hlediska můžeme některé jeho tehdy používané metody považovat za velmi diskutabilní. Málokterý z návštěvníků plujících na loďce ze dna Macochy si uvědomí, že projíždí trasou, která je z valné většiny pouhým prostříleným tunelem a která vznikla za cenu nevratného poškození mnoha krasových jevů. V těch dobách byly motivací krasových výzkumů i jiná hlediska než ochrana podzemních prostor. Pohříchu to byly i ekonomické zájmy a snaha o co nejrychlejší zpřístupnění jeskyní široké veřejnosti.

Druhou zásadní epochou v průzkumech Moravského krasu ve 20. století byl nástup amatérských speleologů po 2. světové válce, který vrcholil fenomenálním objevem Amatérské jeskyně v roce 1969. Po tragické události roku 1970, kdy v Amatérské jeskyni zahynuli dva speleologové, i v kontextu nastupující normalizace, byl průzkum Amatérské jeskyně velmi omezen a delegován pouze na Geografický ústav ČSAV. Jeho zásluhou byl do Amatérské jeskyně vybudován nový, bezpečný vchod štolou z Pustého žlebu, nicméně samostatný speleologický průzkum Amatérské jeskyně poněkud uvázl. Amatérští speleologové byli nuceni se soustředit na jeskynní systémy v okolí Amatérské jeskyně - Novou Rasovnu, jeskyni 13C, jeskyně Spirálku a Pikovou dámu. Tyto jeskyně se podařilo s Amatérskou jeskyní propojit, a tak celková délka systému Amatérské jeskyně dosáhla 17 km.

Po společenských změnách následujících po roce 1989 byl několika skupinami ČSS zpracován nový projekt výzkumu Amatérské jeskyně a koncem 20. století nastala skutečně přelomová éra výzkumů této nejdelší jeskyně Moravského krasu. I když se zdálo, že v Moravském krasu již nelze nic zásadního objevit, opak byl pravdou. Zásadním přínosem bylo pro mnohé speleology absolvování potápěčského výcviku a následně pak možnost průstupů podvodními sifony, které uzavíraly četné jeskyně Moravského krasu. Pustožlebské skupině ČSS se podařilo v roce 1999 navázat na dříve provedené dílčí postupy v krajně obtížném Sloupském koridoru Amatérské jeskyně a následně objevit několik kilometrů nových prostor směrem k jeskyním Sloupsko-šošůvským. Z důvodu reálného nebezpečí potápění v komplikovaných sifonech vzdálených více než 5 km od vchodu do Amatérské jeskyně bylo rozhodnuto o vybudování nového vchodu do těchto odlehlých částí Amatérské jeskyně, a to vybudováním nové šachty z povrchu. Za tímto účelem zde byl vylezen 50 m vysoký komín, na jehož vrchol byla zaměřena kopaná šachta z povrchu, ve které se v hloubce 22 m podařilo dosáhnout žádaného spojení a tím zpřístupnění těchto jeskyní pohodlnější cestou. Nové jeskyně byly podle vstupní šachty a blízkého hotelu nazvány Jeskyně pod šachtou Břoušek. V složitých sifonech, dělících tuto jeskyni od systému Sloupsko-šošůvských jeskyní, které se nepodařilo potápěčsky prostoupit, byl v roce 2005 uskutečněn zásadní čerpací pokus s plánem tyto sifony vyčerpat. Po sedmidenním nepřetržitém čerpání až třemi čerpadly se sice podařilo snížit hladinu vody o 6 m, nicméně sifony byly dále suchou nohou neprostupné. Za této situace byl uskutečněn ještě jeden potápěčský pokus, při kterém se podařilo žádané spojení nalézt. Tímto byly propojeny i dva nejdéle zkoumané fenomény v severní části Moravského krasu - Sloupsko-šošůvské jeskyně a Macocha (spojení Amatérské jeskyně a Macochy bylo známo již dříve). K dalším objevům v Jeskyních pod šachtou Břoušek došlo i v následujících letech. Přelomový byl zejména neočekávaný objev gigantického 1,5 km dlouhého Šošůveckého koridoru, který přinesl přelomové poznatky o geologii a hydrologii Moravského krasu. Celková délka Jeskyní pod šachtou Břoušek aktuálně dosahuje 6 km.

Další významnou iniciativou na Sloupsku bylo znovuotevření jeskyní, nacházejících se v bezprostřední blízkosti obce Sloup. Vchod do těchto jeskyní, mimořádně významných z hlediska interpretace místních složitých hydrologických poměrů, byl krátce po svém objevu v roce 1961 zavalen při lokálním zemětřesení. V letech 2015-2018 byla vstupní šachta ve složitých podmínkách gigantického závalu obnovena a technicky zabezpečena, aby byl umožněn následný průzkum těchto téměř neznámých jeskyní.

Také ve střední části Moravského krasu, v jeskynním systému Býčí skála - Rudické propadání, probíhá v posledních desetiletích intenzivní výzkum, který zejména díky inovativním metodám rozplavování sedimentů přinesl v Býčí skále objev více než dvou kilometrů nových prostor. I v částech Amatérské jeskyně či v jiných jeskyních Moravského krasu dochází průběžně k zásadním či dílčím objevům nových prostor. Zmiňme jeskyně jako jsou Lopač, Matalova, Suchdolský ponor, Ochozská, dále jeskyně v okolí Vilémovic, Rudice a mnohé další. To vše díky neúnavné píli amatérských speleologů, kteří jsou nejlepšími znalci, ale také ochránci podzemního bohatství naší vlasti.

Samozřejmou součástí každodenní jeskyňářské praxe je detailní dokumentace podzemních prostor. V několika posledních letech je speleology v Moravském krasu realizován projekt Atlasu Amatérské jeskyně, který by měl být završen vydáním reprezentativní publikace o této nejdelší jeskyni v ČR. V rámci tohoto projektu probíhá detailní mapování celého systému Amatérské jeskyně, tedy systému tvořeného samotnou Amatérskou jeskyní a jeskyněmi, se kterými je propojena, jako jsou například i Sloupské a Punkevní jeskyně. Projekt se již výrazně chýlí ke konci. S hrdostí můžeme uvést, že délka celého tohoto jeskynního systému, vázaného na podzemní toky Sloupského potoka a Bílé vody, posléze vytvářejících Punkvu, překročí 50 km!

Veškerá činnost v podzemí je úzce konzultována s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Díky velmi korektní spolupráci můžeme v dalších letech očekávat mnohé další objevné postupy v překrásném prostředí zdejšího podzemí, a to i při aplikování moderních přístupů v ochraně životního prostředí.

Tomáš Mokrý (1964) je amatérský speleolog, člen základní organizace České speleologické společnosti 6-25 Pustý Žleb.

Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně organizuje AOPK ČR ve spolupráci s Českou speleologickou společností vždy po pěti letech pouze k výročí CHKO Moravský kras nebo k výročí objevu Amatérské jeskyně. Akce se pořádá 1 až 3 víkendy na podzim v limitovaném počtu 10 osob ve skupině a 15 skupin za den. Zájemci si zarezervují vstup do jeskyně na konkrétní den a čas a potom bezplatně s průvodcem absolvují nenáročnou trasu nazvanou „Ministerská trasa a Absolonův dóm“. V jeskyni ujdou asi 500 m tam a totéž zpět v přilbě a se svítilnou. Dozví se základní informace o ochraně přírody Moravského krasu, o jeskyních a jejich objevování a o aktuálně řešených tématech ochrany krasu. V roce 2019 při posledních Dnech otevřených dveří se akce zúčastnilo 600 osob, přičemž denní a skupinovou kapacitu osob nelze navyšovat. Ke vchodu do jeskyně v NPR Vývěry Punkvy je nutno dojít pěšky po značených cestách.