VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Výsledkem čtyřiceti let kontinuálního působení Leoše Štefky v CHKO Moravský kras je neoddělitelnost těchto dvou jmen, kterou cítí většina z nás. Dílo vytvořené Leošem v krasu je trvalé, budou se z něj těšit další generace. Proto ve vydání časopisu Veronica věnovaném Moravskému krasu nemůže zmínka o Leoši Štefkovi chybět.

Leoš Štefka (*11. 6. 1953, Svitavy) se začal systematicky věnovat ochraně přírody při svém studiu na gymnáziu ve Svitavách, kdy zpracoval svou první práci o chráněných rostlinách. K zájmu o přírodu ho ale přivedl učitel přírodopisu již na základní škole. Po absolvování střední školy absolvoval v roce 1977 přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity v Brně, obor odborná biologie se zaměřením na botaniku. Jeho diplomová a později i rigorózní práce se týkala vegetace rybníků na Svitavsku a její změny vlivem rekreace.

Před ukončením univerzity nastoupil jako botanik na tehdejším Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Brně a v roce 1980 získal místo vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras v Blansku.

Přínos k ochraně Moravského krasu

Leoš Štefka zůstal věrný Moravskému krasu po celý svůj profesní život. Spolu s kolegy se mu podařilo vybudovat (personálně i prostorově) stabilní odborné pracoviště ochrany přírody - Správu CHKO a postupně prosadit celou řadu zásadních dokumentů, projektů a rozhodnutí. Mnoho jich je nadčasových, majících trvalý význam pro zdejší přírodu a krajinu a její návštěvníky.

Pod jeho vedením byl dobudován systém rezervací, které dnes chrání téměř 15 % nejcennějších ploch Moravského krasu, byla zpracována úspěšná nominace k zařazení podzemního jeskynního systému Punkvy mezi lokality chráněné Ramsarskou úmluvou (2004), podařilo se nastavit limity pro veřejnosti přístupné jeskyně usměrněním jejich turistického využívání, zasadil se o ukončení těžby vápenců v lomu Malá Dohoda (návaznost na systém Amatérské jeskyně) a o vymezení ochranného pilíře v dobývacím prostoru lomu u Mokré. Díky dlouhodobému vyjednávání s místními hospodáři bylo upraveno prozemědělské hospodaření na krasových plošinách nad jeskyněmi, zejména zatravnění nad Amatérskou jeskyní (první etapa v 80. letech minulého století, dokončení na jaře 2020).

Velkým zadostiučiněním pro Leoše Štefku bylo nové vyhlášení CHKO Moravský kras nařízením vlády č. 83/2019 Sb. s rozšířením CHKO a bližšími ochrannými podmínkami a vymezení nové zonace CHKO vyhláškou č. 84/2019 Sb. s odstupňovanou ochranou 4 zón. To vše podle návrhů, které tým pracovníků AOPK ČR pod vedením Leoše připravil a opakovaně projednával se samosprávou, hospodařícími subjekty a dalšími partnery v území.

Přínos k dokumentaci Moravského krasu

Leoš Štefka se sice po celou dobu působení v ochraně přírody snažil alespoň část svého odborného zaměření věnovat botanice, přesto šíře témat, která Správa CHKO řešila, ho nutně nasměrovala i do dalších oborů jako lesnictví, zemědělství, ochrana vod, neživá příroda, rekreace a cestovní ruch a další. Jeho práce se vždy vyznačovala snahou využívat výsledky nejnovějších výzkumů. Poznání o regionu systematicky shromažďoval a zpracovával. Kupříkladu pro bibliografii okresu Blansko (vydaly Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Okresní knihovna v Blansku, Státní vědecká knihovna v Brně v roce 1987) koordinoval zpracování bibliografie Moravského krasu se záznamem 2 274 citací.

Přínos k interpretaci Moravského krasu

Systematicky se Leoš Štefka věnoval usměrnění návštěvnosti a interpretaci přírodního dědictví Moravského krasu. Vzorem možného řešení pro další podobné lokality s mimořádnými přírodovědnými hodnotami a s vysokou koncentrací turistického ruchu je vyloučení motorové dopravy v krasových kaňonech Pustého a Suchého žlebu v NPR Vývěry Punkvy a jejich vyřazení ze sítě veřejných komunikací s povolením provozu silničních vláčků mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi (1993) a lanovou dráhou mezi areálem propasti Macocha a Punkevními jeskyněmi (1995). Limity návštěvnosti přístupných jeskyní spolu s vyloučením motorové dopravy ze 13 km silnic znamenaly nastavení únosného zatížení turisticky nejexponovanější části Moravského krasu.

Oceňovaným projektem, jehož je Leoš otcem, je návštěvnické středisko Dům přírody Moravského krasu na Skalním mlýně (2015), a to nejen z hlediska architektonického řešení a unikátnosti expozice, ale i způsobu provozování. Leoš Štefka věnoval vždy velkou pozornost komunikaci se samosprávou, vlastníky, místními podnikateli a dalšími partnery. Díky tomu se mu povedlo ustavit zapojením všech partnerů obecně prospěšnou společnost provozující návštěvnické centrum.

Přínos k vzdělávání

Kromě bohaté osvětové činnosti pro veřejnost, využíval Leoš Štefka znalost Moravského krasu a zkušenosti s jeho ochranou při výchově studentů na přednáškách a terénních cvičeních, při konzultacích diplomových prací. V letech 2010 až 2018 pracoval na Mendelově univerzitě v Brně jako člen vědeckých rad konferencí zaměřených na problematiku cestovního ruchu a ochrany přírody. Od roku 2007 do roku 2020 byl členem poradního sboru rektora Mendelovy univerzity pro Školní lesní podnik (ŠLP) Křtiny a od roku 2011 do 2021 byl členem Správní rady Mendelovy univerzity v Brně.

Věnoval se i mimoškolní práci s dětmi, když ve Svitavách několik let vedl přírodovědný kroužek.

Zakladatel Školy ochrany přírody krasových oblastí

Leoš Štefka se vždy snažil o výměnu zkušeností se správami krasových oblastí v zahraničí, např. ve Francii, Itálii, Slovinsku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku a dalších zemích. Dlouhodobou mezinárodní spolupráci udržoval s kolegy z Polska. Z podnětu prof. Mariana Puliny (Univerzita Sosnowiec) se stal spoluzakladatelem Školy ochrany přírody krasových oblastí. Od roku 1993 se tak pravidelně setkává s profesionálními pracovníky ochrany přírody krasových oblastí Evropy. V roce 2020 se uskutečnil již 27. ročník.

Ostatně cestování a fotografování je pro Leoše celoživotní zájem, spojující jeho pracovní i osobní život.

Přínos k ochraně přírody v ČR

V průběhu profesionální dráhy spolupracoval Leoš Štefka na několika koncepčních dokumentech ochrany přírody České republiky. Například na Ministerstvu životního prostředí na nové koncepci plánů péče o chráněné krajinné oblasti. V letech 2007 až 2018 byl členem zkušební komise MŽP pro autorizaci k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. V letech 2004 až 2010 byl členem Kolegia ředitele AOPK ČR.

Leoš Štefka se angažuje také v samosprávě. V letech 2011-2013 byl členem komise životního prostředí MěÚ Svitavy. Ve volebním období 2014-2018 byl členem zastupitelstva obce Hradec nad Svitavou a od roku 2018 je zde místostarostou.

Vedle svých četných aktivit si Leoš vždy dokázal najít čas pro svou rodinu. Tak ať mu dělá Moravský kras, jehož vedení vloni předal svému nástupci Dominiku Francovi, kterého si za sebe vychoval, radost při četných výletech se svými čtyřmi vnoučaty.

Pavel Pešout

Pavel Pešout (1971) je ředitelem Sekce ochrany přírody a krajiny a zástupcem ředitele AOPK ČR.