Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Průvodce pradávnými cestami


Antonín Buček, č. 3/2011, str. 30

Květ, R.: Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Studio Vidi, Brno 2011, 230 s.

Pěšiny, chodníky, cesty a silnice s brody, lávkami a mosty patřily odedávna k nejvýznamnějším veřejným prostorům. Původ cestní sítě souvisí se vznikem kulturní, člověkem obydlené a ovlivňované krajiny. Za staré stezky jsou považovány komunikační linie využívané od pradávna, v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo, a už vůbec ne mapy, a trasy putování byly udržovány pouze v lidské paměti. Zkoumáním pradávných komunikací v krajině se zabývá stibologie, nový badatelský obor na pomezí archeologie, historie a geografie.

Zakladatelem a čelným představitelem stibologie u nás je Radan Květ. V úvodu svého průkopnického atlasového díla autor pojednává o jejich vývoji, názvech a o rozdílech mezi dálkovými, regionálními a lokálními stezkami. Podstatnou část atlasu tvoří mapy 1 : 100 000, kde na podklad vojenských map ze začátku 20. století Radan Květ zakreslil průběh všech 35 dálkových starých stezek na území České republiky a v blízkém příhraničí. Některé trasy (např. známá Jantarová stezka) jsou uvedeny v několika variantách. Jako inspirace a příklad pro další badatele slouží vymezení a popis vybraných 11 regionálních a 4 lokálních starých stezek v různých částech našeho území. V komentáři k mapám je popsán počátek, význam a průběh stezek a je zde uveden přehled důležitých historických objektů podél nich. Nejcennější z dochovaných památek autor představuje na barevných fotografiích.

Atlas doporučuji všem, kdož se zajímají o vývoj české a moravské krajiny, její průchodnost a ochranu její paměti. Najdou v atlase mnoho námětů k putování krajinou i k zamyšlení.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu