Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Průvodce pradávnými cestami


Antonín Buček, č. 3/2011, str. 30

Květ, R.: Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Studio Vidi, Brno 2011, 230 s.

Pěšiny, chodníky, cesty a silnice s brody, lávkami a mosty patřily odedávna k nejvýznamnějším veřejným prostorům. Původ cestní sítě souvisí se vznikem kulturní, člověkem obydlené a ovlivňované krajiny. Za staré stezky jsou považovány komunikační linie využívané od pradávna, v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo, a už vůbec ne mapy, a trasy putování byly udržovány pouze v lidské paměti. Zkoumáním pradávných komunikací v krajině se zabývá stibologie, nový badatelský obor na pomezí archeologie, historie a geografie.

Zakladatelem a čelným představitelem stibologie u nás je Radan Květ. V úvodu svého průkopnického atlasového díla autor pojednává o jejich vývoji, názvech a o rozdílech mezi dálkovými, regionálními a lokálními stezkami. Podstatnou část atlasu tvoří mapy 1 : 100 000, kde na podklad vojenských map ze začátku 20. století Radan Květ zakreslil průběh všech 35 dálkových starých stezek na území České republiky a v blízkém příhraničí. Některé trasy (např. známá Jantarová stezka) jsou uvedeny v několika variantách. Jako inspirace a příklad pro další badatele slouží vymezení a popis vybraných 11 regionálních a 4 lokálních starých stezek v různých částech našeho území. V komentáři k mapám je popsán počátek, význam a průběh stezek a je zde uveden přehled důležitých historických objektů podél nich. Nejcennější z dochovaných památek autor představuje na barevných fotografiích.

Atlas doporučuji všem, kdož se zajímají o vývoj české a moravské krajiny, její průchodnost a ochranu její paměti. Najdou v atlase mnoho námětů k putování krajinou i k zamyšlení.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu