Čtení na tyto dny

Podzim na Petrůvce

Na strakaté hoře
větrný zámek

děravé zdi
střecha zalátaná
a zlatých nití ubývá
jen aby vůně neutekla
když písně odlétají
a teplo usíná
stočené do klubíčka na samém prahu zimy

Na strakatém dvoře
větrný zámek
a v zámku hudba

brouzdám se spadaným listím

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5, pro předplatitele

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele

Populace versus druhy

Mojmír Vlašín, č. 4/2024, s. 29, pro předplatitele

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37, pro předplatitele

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Průvodce pradávnými cestami


Antonín Buček, č. 3/2011, str. 30

Květ, R.: Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Studio Vidi, Brno 2011, 230 s.

Pěšiny, chodníky, cesty a silnice s brody, lávkami a mosty patřily odedávna k nejvýznamnějším veřejným prostorům. Původ cestní sítě souvisí se vznikem kulturní, člověkem obydlené a ovlivňované krajiny. Za staré stezky jsou považovány komunikační linie využívané od pradávna, v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo, a už vůbec ne mapy, a trasy putování byly udržovány pouze v lidské paměti. Zkoumáním pradávných komunikací v krajině se zabývá stibologie, nový badatelský obor na pomezí archeologie, historie a geografie.

Zakladatelem a čelným představitelem stibologie u nás je Radan Květ. V úvodu svého průkopnického atlasového díla autor pojednává o jejich vývoji, názvech a o rozdílech mezi dálkovými, regionálními a lokálními stezkami. Podstatnou část atlasu tvoří mapy 1 : 100 000, kde na podklad vojenských map ze začátku 20. století Radan Květ zakreslil průběh všech 35 dálkových starých stezek na území České republiky a v blízkém příhraničí. Některé trasy (např. známá Jantarová stezka) jsou uvedeny v několika variantách. Jako inspirace a příklad pro další badatele slouží vymezení a popis vybraných 11 regionálních a 4 lokálních starých stezek v různých částech našeho území. V komentáři k mapám je popsán počátek, význam a průběh stezek a je zde uveden přehled důležitých historických objektů podél nich. Nejcennější z dochovaných památek autor představuje na barevných fotografiích.

Atlas doporučuji všem, kdož se zajímají o vývoj české a moravské krajiny, její průchodnost a ochranu její paměti. Najdou v atlase mnoho námětů k putování krajinou i k zamyšlení.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu