Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

O české krajině v rumunském Banátu


Václav Štěpánek, č. 3/2011, str. 30

Klvač, P., Buček, A., Lacina, J. (ed.): Příroda a krajina v okolí Svaté Heleny. Drnovice 2011, 71 s.

Cílená kolonizace Banátu, okrajové země někdejší habsburské monarchie, rozkládající se na její nejzazší jihovýchodní výspě proti osmanské říši, zavála ve své závěrečné fázi - 20. letech 19. století - do této oblasti také osadníky ze středních a západních Čech. Jejich potomci dodnes žijí v sídlech, jež čeští kolonisté vyvzdorovali z pralesů Banátských hor. Oblast českého osídlení v Banátu začala být po roce 1989 stále častějším cílem českých turistů. Na velké turistické popularitě krajanských vesnic se podepsala především skutečnost, že zapadlé oblasti jižního Banátu jako zázrakem unikly drastickým kolektivizačním experimentům 50. let i zrůdným plánům tzv. systematizace venkova, zrozeným v chorobné mysli rumunského komunistického monarchy Nicolae Ceauşesca. Katastry českých obcí, zkultivované pilnou prací rolníků, tak díky nepřerušenému vývoji rolnického hospodaření dodnes zachovávají svoji tvář harmonické malorolnické kulturní krajiny, již v českém prostředí až na malé výjimky není možno spatřit. Její přitažlivost je umocňována i tím, že je stále obhospodařována víceméně tradičními technologiemi, které byly v českých zemích k vidění naposledy před kolektivizací, a zároveň obklopena divokou přírodou Banátských hor. Anotovaná publikace zaměřila svou pozornost právě na tyto ekologické a krajinně historické aspekty českého jihobanátského osídlení, a je tak mezi poměrně velkým množstvím etnologických, demografických či historických prací, které o banátské české menšině v poslední době vycházejí, zcela ojedinělým počinem.

Kniha ve sličné grafické úpravě mapuje katastr a okolí nejstarší české banátské obce Svaté Heleny, rozkládající se v kopcích nad Dunajem. Vznikla jako výsledek dvou badatelských exkurzí studentů environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a posluchačů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, vedených zkušenými krajinnými ekology, kteří celé dílo editovali. Autoři této vpravdě kolektivní monografie (v seznamu autorů textu je uvedeno 69 jmen!), se však nevyhýbali ani popisu historických souvislostí tamního osídlení, sestaveného v hutné zkratce na základě relevantní literatury, a přiblížili s etnografickou minuciózností i současný život svatohelenských Čechů.

V úvodu nechybí poměrně zevrubná kapitola zasazující krajinu v okolí Svaté Heleny do širších banátských souvislostí a přibližující její přírodovědné zvláštnosti. Z hlediska krajinné ekologie je sledován intravilán obce, cesty, meze, sady, pole a pastviny a způsoby zemědělského hospodaření na nich. Při mapování katastru Svaté Heleny autorům neunikla skutečnost jejího stále extenzivnějšího využívání, způsobeného permanentním odlivem mladších obyvatel obce do staré vlasti. Úbytek pracovních sil mění dříve velice intenzivně obdělávaný extravilán obce v převážně travnaté a jako velmi extenzivní pastviny využívané plochy, na mnoha místech postupně zarůstající nálety.

Práce samozřejmě obsahuje oddíly věnující se lesům (zevrubně jsou popsány především u nás již téměř neznámé selské výmladkové lesy), vodám a také skalnatým a suťovitým svahům, spadajícím k veletoku Dunaje. Závěrečná kapitola je věnována samotné řece, která se právě pod Svatou Helenou zařezává do své nejpůsobivější, téměř stokilometrové soutěsky - Djerdapu (Banátské klisury).

Publikace je doplněna šesti desítkami mimořádně zdařilých fotografií, dokumentujících jak tradiční způsoby zemědělského hospodaření, tak různé krajinné typy. Oceňuji i zařazení výřezů ze starých rakouských vojenských map. Summa summarum, vzniklo dílo, které přístupnou formou, přesto však vysoce fundovaně popisuje krajinu vzdálené české výspy, zve k její návštěvě, ale také nabádá k její ochraně.

Václav Štěpánek
balkanista

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu