VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ročně přijdeme v důsledku eroze o miliony tun ornice v hodnotě miliard korun. Necháváme odtéct a odvát tu nejúrodnější vrstvu půdy, která se tvoří stovky let. To, jak bude půda vypadat a jestli bude úrodná i za pár let, mohou ovlivnit nejen zemědělci, ale i vlastníci. Projekt Živá půda jim zdarma radí, jak se o půdu správně starat.
Domluva, nebo výpověď
V Česku vlastní půdu přes 3 miliony lidí. Hospodaří na ní převážně velké zemědělské podniky, které ve většině případů berou ohledy spíš na množství produkce než na zdraví půdy a okolní krajinu. Vlastníci mají přitom možnosti, jak zajistit, aby se na jejich půdě hospodařilo s ohledem na dlouhodobou udržitelnost. Pokud se ale rozhodnou se stavem své zemědělské půdy něco dělat, musí překonat celou řadu překážek. I proto vznikl v Nadaci Partnerství projekt Živá půda, který jim poradí a pomůže překážky překonat. Funguje podle vedoucí projektu Zuzany Benešové tak, že stačí, aby vlastník vyplnil na webu Živé půdy jednoduchý formulář poradny, ve kterém uvede kontakt. Následně se mu ozve odborný poradce a zdarma mu poradí, jak na jeho půdě dobře hospodařit, jak si nastavit pachtovní smlouvu a domluvit si férové pachtovné. Případně mu pomůže s komunikací se stávajícím zemědělcem nebo poradí, jak najít nového. Nejčastěji se o radu podle slov odborného poradce Živé půdy Martina Smetany obracejí vlastníci, kteří nevědí, co by bylo pro jejich půdu nejlepší a jak se na změně způsobu hospodaření se zemědělcem domluvit. Druhou skupinou jsou vlastníci, kteří chtějí vypovědět smlouvu stávajícímu zemědělci, protože na jejich půdě hospodaří nešetrně, a hledají nového. K tomu mají příležitost vždy jen na konci pachtovního roku, kdy mohou změnit hospodaření na své půdě, domluvit se na udržitelnějším způsobu hospodaření nebo dát výpověď zemědělci, který si jejich pozemek aktuálně pronajímá.
A rada Martina Smetany: V ideálním případě by se samozřejmě měl vlastník se zemědělcem pokusit domluvit na udržitelnějším hospodaření. Z mé zkušenosti se o alternativní způsoby začnou v některých případech zemědělci i sami zajímat a společně s vlastníkem přístup k půdě změní. Pokud ale dohoda není možná, je výpověď nájemci jedinou možností.
Obnova krajiny na Zálúčí
Jako student botaniky, zoologie a ekologie jezdil Martin Smetana do Brna a míjel vyschlou jednotvárnou krajinu plnou nekonečných polních lánů. Po studiích se usadil v Blatničce na Uherskoostrožsku pod Bílými Karpaty a rozhodl se s tím něco dělat. Postupně nakupoval nebo si pronajímal zemědělské pozemky v okolí s cílem hospodařit na nich udržitelně a vrátit do nich život. Založil Farmu Blatnička a od základů změnil způsob, jak se okolo obce doposud hospodařilo. Inspiroval se historickými snímky a indikační skicou z mapování stabilního katastru v první polovině 19. století. Rozdělil velké lány na menší políčka, která v oblasti byla dříve, zavedl pestré osevní sledy s bohatým zastoupením jetelovin a meziplodin, založil travnaté a květnaté pásy, vysadil stromy a keře, a co se dá, to pěstuje pod mulčem. Půda na jeho pozemku díky tomu ožila, začala opět zadržovat vodu, a dokonce se sem sestěhovalo posledních 10 koroptví, které v celém katastru zbyly. V roce 2019 Martin Smetana vyhrál se svým projektem přeměny krajiny v Zálúčí, což je název staré blatničské polní tratě, na níž hospodaří, soutěž Nadace Partnerství Adapterra Awards a od té doby inspiroval mnoho dalších zemědělců i vlastníků půdy ke změně.
Propojování vlastníků a zemědělců
Živá půda také propojuje stejně smýšlející lidi, kteří chtějí stav půdy změnit k lepšímu. K tomu slouží na webu databáze, do které se vlastníci i zemědělci mohou zapsat a v případě shody je v Živé půdě propojí. „Dobré příklady táhnou a špatné postupy naopak netřeba opakovat, proto jsme založili facebookovou skupinu Vlastním půdu, kde vlastníky propojujeme a podporujeme ve sdílení zkušeností, úspěchů i nezdarů,“ říká vedoucí projektu Zuzana Benešová a dodává, že další inspirací jsou i příběhy vlastníků a zemědělců, které publikují na webu Živá půda.
Jezdí proto za zemědělci a baví se s nimi o tom, co funguje, a co se jim naopak neosvědčilo. Chtějí ukázat, že udržitelné zemědělství není jen alternativním proudem pro hrstku nadšenců hospodařících na pár hektarech. Takovým příkladem je třeba Ekofarma Probio z Velkých Hostěrádek na Hanáckém Slovácku pod Ždánickým lesem, kde v ekologickém režimu hospodaří na 355 hektarech. Aby předcházeli erozi a zadrželi v půdě co nejvíce vody, využívají meziplodiny, díky kterým je půda přirozeně zakrytá po většinu roku. Hnojí pouze přírodním hnojivem od vlastních prasat nebo kompostem z místní kompostárny a pracují na menších polích, která doplnili o důležité krajinné prvky.
Jedním z cílů Živé půdy je změnit do roku 2025 pachty u 10 % české půdy tak, aby zahrnovaly opatření chránící půdu. Proto během zimy 2021/2022 spustí generátor pachtovních smluv, díky kterému si vlastníci sestaví smlouvu sobě na míru.
Místo „kešek“ lovit erozi
A co když půdu nevlastníte, ani nehospodaříte na pronajatém pozemku, ale na půdě vám záleží? Nejjednodušší cestou, jak se do ochrany české půdy zapojit, je hlásit eroze. Stát spustil monitoring erozí, ve kterém se evidují a vyhodnocují nahlášené erozní události. Vidíte po dešti na poli potůčky, vyhloubené rýhy nebo strouhy a bahnem zanesenou silnici? To vše jsou stopy erozní události. Vyfoťte je, vyplňte jednoduchý formulář a v Živé půdě vše zkontrolují a erozi nahlásí za vás.
Z prvních hlášení je patrno, že odpovědné orgány jsou rády, že se o erozi dozví, protože není v jejich silách erozi zachytit včas na území celého Česka. Pro přijetí účinných protierozních opatření je ale nutné provést šetření co nejrychleji v terénu, aby se mohly příčiny eroze správně vyhodnotit. Proto je klíčové hlásit erozní události ihned.
Problém se špatným hospodařením na půdě je globální a akutní, jak připomněla i poslední zpráva IPCC (Mezinárodního panelu pro změnu klimatu). Odborníci se shodují, že do roku 2030 je nutné mít 25 % zemědělské půdy v ekologickém režimu. Dotace by měly v této oblasti směřovat k vytváření přírodě blízkého hospodaření, které je schopné zadržovat vodu a vázat uhlík. Je potřeba jednat a Živá půda k tomu nabízí nástroje.
Markéta Sedláčková pracuje v Nadaci Partnerství, kde má na starosti komunikaci a marketing projektu Živá půda.