VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Naše společnost Paměť krajiny se specializuje na projekční a realizační činnost ve volné krajině. Mezi významnější projekty, které řešíme, spadají rozsáhlejší komplexní analýzy katastrů obcí, v rámci nichž mimo jiné identifikujeme obecní parcely, na nichž by bylo možné a účelné obnovovat krajinnou zeleň. Na příkladu jednoho z takovýchto komplexních projektů, „Obnovy krajinných struktur v polní krajině obce Břest“, který jsme připravili v roce 2016, lze dobře dokumentovat některé z typických komplikací, které je třeba při obnově krajinné zeleně překonávat v souvislosti s hospodařícími subjekty ve volné krajině ČR.

V případě hanácké obce Břestu (okres Kroměříž) se jedná o zemědělsky intenzivně využívanou krajinu, kde je extravilán obce primárně tvořen půdními bloky orné půdy. Projekční postup byl takový, že jsme v extravilánu identifikovali vhodně umístěné obecní parcely, jejichž šířka umožňovala vysazovat dřevinnou vegetaci. Zejména se jednalo o liniové parcely cestní sítě sloužící ke zpřístupnění pozemků. Následovala jednání se zájmovými skupinami v obci, což byly v tomto případě projektanti, zastupitelé obce a zástupci zemědělského družstva Zámoraví, a.s. Výsledkem bylo, že ze 45 možných obecních parcel jich bylo pro následnou realizaci sjednáno 12. Hlavním důvodem snížení počtu byl kompromis se zemědělským družstvem, aby nebylo nepřiměřeně ztíženo zemědělské obdělávání sousedních pozemků. Ve finále se jednalo zejména o širší parcely stávajících polních cest, jejichž šířka umožňovala jak odpovídající šířku vozovky účelové komunikace, tak přidruženou výsadbu. Pro těchto dvanáct parcel jsme následně vypracovali projekt ozelenění spočívající ve výsadbě stromořadí, keřových linií a zatravnění a jejich kombinace. Tento projekt byl finančně podpořen z dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí.

Realizace se na všech dvanácti parcelách uskutečnila v roce 2018 v jarním termínu po komunikaci s hospodařícím subjektem, neboť některé z parcel nebyly využívány jako komunikace, ale jako orná půda - došlo tedy k rozorání staré cestní sítě, což je od 70. let 20. století velký problém, který bohužel v posledních letech nabývá opět na intenzitě. Výsadbám předcházelo vytyčení hranic parcel v terénu, příprava půdy po sklizni a vytyčení výsadeb samotných. Od konce roku 2018 pak dále v naší režii probíhala následná péče o výsadby, která sestávala z vyžínání okolo sazenic, stromů i keřů, kontroly ochrany proti zvěři a kotvení stromů a zejména pak ze zálivky v letních měsících beze srážek.

Ihned v prvním roce došlo k poškození výsadeb - řádově desítky (!) stromů byly přejety zemědělskou technikou, bylo evidováno zlomení kotvicích kůlů, místy vytrhnutí celé rostliny i s kořeny ze země při přejetí mechanizací. Došlo také ke kompletnímu přejetí a zmulčování jedné řady keřů. Při komunikaci s družstvem nebylo možné zajistit nápravu, a tak byl podán podnět na ČIŽP (Českou inspekci životního prostředí) a v dalším roce na Polici ČR (PČR). K výslednému sjednání nápravy došlo tak, že byla vyčíslena škoda ve výši pořizovací ceny poškozených sazenic - bez práce a provedené následné péče (250 Kč/strom; celkem 4 500 Kč - celkem 18 stromů). Ostatní případy se nepodařilo vyřešit, protože pachatel je dle šetření PČR neznámý. Situace se od ukončení realizace opakovala po celou dobu následné péče (monitorována bude do konce roku 2021). Každoročně docházelo k vyčíslení škody a následnému doplňování, opravám a náhradním výsadbám poškozených sazenic.

Zamyšlení nad lokálními důsledky

Jak je patrné, nápravná opatření jsou nákladná a každoroční obnovování poškozených dřevin, ač technicky zajišťuje setrvání plánovaného počtu dřevin na lokalitě, má významný vliv na snížení celkového plnění očekávaných ekosystémových funkcí vysazovaného prvku. K poškození výsadeb zde dochází primárně v souvislosti s tím, že hospodařící subjekty nerespektují majetkoprávní vztahy dané rozdělením parcel dle katastru nemovitostí. Každoročně zde lze pozorovat, jak zemědělská technika zajíždí hlouběji do vytyčených obecních parcel a dochází tak k „ukusování“ z ploch určených pro výsadby.

V katastru obce Břest tvoří ostatní komunikace necelá 3 % (typicky účelové polní cesty, podél některých z nich bylo provedeno ozelenění) z celkové plochy katastru. Plochy zeleně pak tvoří 0,08 % (zdroj: CUZK, 2021). Ve srovnání s tím pokrývají plochy orné půdy téměř 82 % rozlohy katastru. Haná je oblast velmi vhodná k pěstování zemědělských plodin, a tak je vysoký podíl a vyšší intenzita zemědělského hospodaření logická a z pohledu celospolečenského využívání krajiny i žádoucí. Nicméně situace z posledních let (sucho, extrémní povětrnostní podmínky, zvýšený odtok a eroze z polí apod.) ukazuje na to, že intenzita hospodaření v této oblasti je již na hranici udržitelnosti. Výsadby krajinné zeleně, které mají ke zvýšení stability krajiny přispět a které plošně nedosahují ani 1 % z plochy katastru, se jeví jako velmi minoritní zásah do ekonomiky a náročnosti zemědělské výroby. Přesto lze na příkladu realizací z obce Břest vidět, že ani toho nelze dosáhnout bez velmi výrazných komplikací.

Zamyšlení nad stávající situací v ČR

Podle našich zkušeností je situace jinde v republice velmi podobná. Přestože se o vysazování stromů a krajinných prvků obecně na společenské úrovni hovoří velmi často a intenzivně, bezproblémové realizace patří spíše k milým výjimkám než k dlouhodobému standardu. Pro dokreslení situace zde uvádíme několik alegorických případů, se kterými jsme se v této souvislosti setkali u jiných realizací:

1. Při dřívějších pokusech o plánování větších projektových záměrů na Hané jsme byli nejmenovaným zemědělským podnikem nařčeni z národohospodářského hazardu majícího přímý vliv na konkurenceschopnost české zemědělské výroby a soběstačnosti v produkci potravin. To vše kvůli realizaci řádně schváleného lokálního biocentra (LBC), které mělo plochu 4 ha (což odpovídalo asi 0,5 % z orné půdy daného katastru).

2. Jinde jsme byli nařčeni z pokusu o likvidaci možnosti pěstování plodin a z toho, že při případné realizaci navržených opatření (doprovodné ozelenění polních cest a mezí) dojde k dalšímu nárůstu ceny produkce mléka nad nerentabilní úroveň.

3. Z jiných míst se k nám dostal dopis kategoricky popisující škodlivost stromů spojený s výzvou k jejich neprodlenému odstranění. Dle nejmenovaných hospodářů stromy „… stíní, odčerpávají vodu a živiny a jsou semeništěm úmorných plevelů a škůdců, které budou škodit v širokém okolí“.

Tyto a podobné případy jsou v posledních letech denním chlebem všech, kteří se v krajině pohybují a pracují. To vše pochopitelně nutí k zamyšlení, proč se to děje? Jak je možné, že u některých zemědělských družstev převládají iracionální názory na extrémně škodlivý vliv stromů a mezí na zemědělskou produkci? A to vše v naprostém kontrastu s vědeckými poznatky a celospolečenskou poptávkou?

Ruku v ruce s tímto je nutno uvést, že (opět na základě našich osobních zkušeností) v posledních letech přibývá případů, kdy se na nás obrací hospodáři samotní, kteří si uvědomují zhoršený stav půdy na svých pozemcích a žádají o konzultaci či pomoc se zlepšením stavu půdy a se zamezením větrné eroze pomocí přírodě blízkých opatření, jakými výsadby zeleně jsou.

Přestože se nadále setkáváme s averzí ze strany hospodářů (nevím, jestli je nazývat hospodáři, spíše bych se klonil k termínu zemědělští podnikatelé) vůči jakékoliv výsadbě v blízkosti obhospodařovaných pozemků, stále naštěstí přibývá těch, kdo v ní nespatřují komplikace a snížení rentability výroby, ale naopak možnost, jak relativně snadno přispět ke zlepšení stavu půdy a krajiny a s tím související dlouhodobou prosperitou právě zemědělského hospodaření. Přibývají pomalu, ale jistě. Vidíme to každý rok. Důkazem toho budiž fakt, že v současné době spolupracujeme s několika klienty z řad zemědělských subjektů. Před pěti roky bychom to považovali za nemyslitelné.

Petr Sedlák (1985), ředitel společnosti, zapálený krajinář. Je držitelem doktorského titulu v oboru fytologie lesa. Rád přetváří myšlenky v realitu.

Jan Deutscher (1984), jeden ze zakladatelů společnosti. Doktorát získal v oboru tvorba a ochrana krajiny, dlouhodobě působí jako akademický pracovník na LDF MENDELU, jeho specializací je lesnická hydrologie a ekologie krajiny.