Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

(Editorial)


Roman Barták, č. 2/2022, s. 1

Vážení a milí čtenáři,

ačkoli dům pod masivem Ondřejníku obývám již patnáct let a snad stokrát jsem stanul na jeho nejvyšším kopci Skalce, dnes poprvé byl mnou dobyt protilehlý nižší vrchol, po němž je celý masiv pojmenován. Výhled z vrcholu je velkolepý. Polovinu kruhového výhledu zabírají kopce a polovinu osídlené krajiny pod nimi. Odtud taky jako na dlani vidíme hornickou, aktuálně stále více pohornickou krajinu Ostravsko-karvinské uhelné pánve, zcela odlišnou od svého okolí, ale i to, jak se mění v čase - k letošním novinkám patří expanze jetele nachového (Trifolium incarnatum) na zdejší podbeskydská pole. A přesně o tom budete číst: o odlišnosti krajiny spojené s těžbou uhlí a o její aktuální výrazné proměně.

Myslím, že čtenář ocení komplexnost tematických textů tohoto čísla. Z úhlu spíše odborného se na pohornickou krajinu dívají autoři píšící o historii Karvinska, o vzácnostech její přírody, o starých krajových odrůdách ovoce, ale také ti, kdo představují krajinu z pohledu ekologického vzdělávání. Uměleckou linii kromě fotografů „nudlařů“ v rozhovoru Svět, který končí drží filmařský Čundr v POHO a čtenáře jistě potěší účast spisovatelky Karin Lednické na tomto čísle Veroniky.

I další články vhodně rozvíjejí motiv krajin po těžbě, a to nejen uhlí a nejen na Karvinsku.

Za dobrý nápad věnovat jedno číslo Veroniky proměně Karvinska děkuji Daliboru Kvitovi. Za spolupráci při tvorbě tohoto čísla pak především Petru Birklenovi, který fakticky zajistil většinu autorů k tématu pohornické krajiny. Můžete se s ním setkat v článku Druhý dech Gabriely a také se seznámit s krajinou jeho srdce, jíž je Skalická Morávka.

Závěrem bych taky rád ještě připomenul Honzu Lacinu, který pro mě kdysi objevil jak krajinu Ostravska a Karvinska, tak rovněž Ondřejník, právě teď v máji provoněný jeho milovanými lunáriemi (měsíčnicemi).

A jen malá poznámka „pod čarou“: Slovník jazyka českého slovo pohornický nezná, ale my jsme se přesto rozhodli je použít. Proč? Vzniklo spontánně tam, kde se potýkají ve svých důlní těžbou zdevastovaných krajinách s nalezením správné odpovědi na otázku Kam s ním? S čím? Se smutným odkazem; s vyčerpanou zemí, se zmizelými lidskými domovy a vzpomínkami, s přetrženou nití spojující minulost s přítomností i budoucností. A i o tom píšeme.

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu