VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Důl Gabriela stojí na nevelkém návrší nad kostelem svatého Petra z Alkantary (dnes katastrální území Karviná-Doly) a již 166 let je jeho nerozlučným souputníkem. Není to jen tak ledajaký důl. Jeho vznik ve své době znamenal ztrátu monopolu rodu Larisch-Mönnich na těžbu uhlí na Karvinsku. V roce 1852 dal hrabě Zdeněk Žerotín navrtat v hloubce 104 m uhelnou sloj a založil zde vlastní důl, který pojmenoval po své manželce Gabriele. O sto let později se důl stává součástí velkodolu 1. máj a v roce 2000 se historie těžby na dole Gabriela završí ukončením těžby a následnou likvidací zasypáním jam i zbouráním většiny nadzemní části. Na návrší dnes najdeme pouze fragment mnohahektarového areálu - budovu strojovny a dvě těžní věže. Nyní přichází čas, kdy by Gabriela mohla nabrat druhý dech. Tentokrát už ale bez pachuti uhelného prachu a potu horníků.

Obnova pozůstatku dolu Gabriela staví na myšlence tzv. uzlových bodů rozvoje pohornické krajiny. Ty jsou kostrou návrhové části Koncepce pohornické krajiny Karvinska, která byla zpracována krajskou agenturou Moravskoslezské investice a development (MSID), představena v roce 2019 a k dnešnímu dni se k jejímu naplňování formou memoranda připojilo 43 stakeholderů čili zainteresovaných skupin z celého Karvinska a širšího okolí (více informací na www.poho2030.cz). Uzlové body jsou chápány „jako výchozí body pro znovuobjevování a otevření krajiny lidem a obyvatelům okolních měst a obcí. Mají náboj a energii stát se novými uzly a zároveň dostatečný potenciál na to, aby pomohly větší koncentrovaností návštěvníků odbourávat současné bariéry v území“. Oblast kostela sv. Petra z Alkantary (známého také jako šikmý kostel) a navazujícího území je specifická koncentrací historických hodnot. Nacházela se zde totiž původní Karviná, jejíž historie sahá až do 13. století. Město muselo postupně ustoupit z důvodu povrchových projevů hlubinné těžby a dnes se jeho nová verze nachází pár kilometrů dál na sever. Celá oblast je i desetiletí od jejího vystěhování a demolic původních staveb protkána sítí původních ulic, zbytků zástavby, industriální infrastruktury a drobných památek (hřbitovy, kaple, kříže apod.). To vše dnes postupně mizí ve vzrostlé zeleni a už leccos není na první pohled patrné. Bývalý důl Gabriela do tohoto málo viditelného, ale o to více vrstevnatého příběhu nepochybně patří. Je jedním z nejstarších zdejších dolů. Jako spousta dalších byl i důl Gabriela poznamenán tragickými událostmi spojenými se ztrátami na životech horníků. Při největší takové události - výbuchu důlního plynu v roce 1924 - zde zahynulo 15 horníků a byla zcela zničena jedna z těžních věží. Zbytky budov dolu představují ukázku typické industriální architektury a funkčnosti těžního zařízení z přelomu 19. a 20. století. Především díky tomu požívá Gabriela status ochrany kulturní památky, což jí umožnilo alespoň z části přetrvat do současnosti. Návrší, kde se dnes zbytky dolu nachází, má mimořádnou atmosféru. Jedná se až o nezvykle tiché místo. Důl je obklopen travnatými plochami a listnatým lesem, který na jaře podrůstají bohaté koberce medvědího česneku.

Projekt obnovy bývalého dolu Gabriela a navazujícího okolí nese název (zatím pracovní) POHO Park Gabriela. Jeho základní filozofií je vybudovat důstojné místo pro zpřístupnění historického odkazu v kombinaci s novými funkcemi zejména z oblasti volnočasových a kulturních aktivit. Místo bude bez bariér a přístupné široké veřejnosti, atraktivní a aktivně využívané místní komunitou. Nový areál zkombinuje více funkcí, aby vytvořil přirozené a živé centrum pohornické krajiny se stálými rezidenty. Tímto se také vymezuje vůči monofunkčním celkům, které jsou výhradně založeny např. na kultuře nebo masové zábavě. Intenzita zájmu o území, ať už v důsledku obecně vzrůstající návštěvnosti industriálních památek nebo díky jednomu z nejčtenějších románů současnosti Šikmý kostel autorky Karin Lednické, neustále vzrůstá. Nejen proto je ale potřeba ponechat pro zdejší příběh důstojný a dostatečný prostor. Vyrovnání s křivdami a často tragickými osudy zdejších lidí jde nutně ruku v ruce se snahou o nový život oblasti, který pomůže regionu postavit se znovu na vlastní pevné nohy. POHO Park Gabriela nabídne příběh jedné epochy a pozve k návštěvě významných míst v širším okolí. V současnosti je dokončován tzv. generel původní Karviné včetně návrhů tras pro pěší i cykloturistiku. Generel byl připraven ve spolupráci s Karin Lednickou a zahrne i zážitkové trasy mapující místa, která jsou spojena s osudy hrdinů románu, anebo trasy, které budou zaměřeny třeba na přírodní skvosty v území. Hlouběji do historie, současnosti, ale i budoucnosti umožní návštěvníkovi proniknout interaktivní expozice instalované do dvou prostor u paty těžních věží. Část expozice bude zaměřena na historii hornictví a život horníků, ta druhá bude koncipována jako showroom nových technologií a oborů, se kterými se počítá zejména při ekonomickém rozvoji území. Cílem je zde představit postupnou proměnu území od převážně zemědělsky využívané krajiny přes její industrializaci až k modernímu pojetí transformace, tedy odklonu od uhlí k udržitelné výrobě a produkci. Těžní věž, která byla v minulosti zničena výbuchem a znovu vystavěna, bude zpřístupněna veřejnosti až na vrchol, kde bude umístěna vyhlídková plošina. Důl se nachází na návrší a z plošiny se tak naskytne výhled nejen na nedalekou (novou) Karvinou, ale i na celou pohornickou krajinu rámovanou panoramatem hřebenů Beskyd. Centrum života POHO Parku je soustředěno do hlavní budovy strojovny. Jedná se o rozsáhlý objekt s půdorysnou plochou přes 2 000 m², velkou část plochy stěn tvoří industriální okna poskytující nádherný výhled na těžní věže. Bude zde umístěna podélná dvoupatrová policová vestavba, čímž bude vnitřní prostor rozdělen na dvě části. Ve vestavbě bude umístěno informační centrum, dále je zde zvažována studovna a kanceláře pro provoz tzv. transformační kanceláře, což by mělo být detašované pracoviště MSID zaměřené na koordinaci aktivit v pohornické oblasti a přípravu následných projektů. Prostor mimo vestavbu bude koncipován jako sdílený komunitně orientovaný prostor pro pořádání kulturních i vzdělávacích akcí. Již dnes je o využití industriálních objektů (nejen Gabriely) v pohornické krajině zájem a jsou zde připravovány hudební festivaly, divadelní představení i řada drobných akcí jako výstavy, koncerty apod. Prostory rekonstruovaného dolu by mohly nabídnout pro jejich pořádání důstojné zázemí s potřebným vybavením. Suterén strojní budovy bude sloužit jako gastrozóna a technické zázemí. Gastrozóna s restaurací bude otevřena do nádvoří mezi strojovnu a těžní věží, které bude uzpůsobeno pro venkovní akce (hornické dny, jarmarky). Proměnou projdou i rozsáhlé plochy v okolí budov dolu Gabriela. Zde je snahou uchovat genius loci, tedy poklidný charakter bez větších zásahů do okolních přírodních ploch. Základem řešení jsou odpočinkové zóny s mobiliářem pro pikniky a menší akce. Vše přístupné veřejnosti bez omezení. Celý areál propojí stezky vstupující i do lesního prostoru. Zvažováno je i vybudování menší vodní nádrže zásobované dešťovou vodou z budov a okolních zpevněných ploch. Areál bude vybaven i stáním pro automobily (lesní parkoviště) a stojany na jízdní kola, to vše vybaveno nabíjecími stanicemi. V současnosti je lokalita dopravně izolována, bude tedy řešeno její napojení na nedalekou silnici I/59 a chystané páteřní cyklostezky vedoucí územím, jejichž realizace je předmětem jiného projektu. Kolem zmíněné silnice I/59 je připravováno obnovené tramvajové propojení mezi Ostravou, Orlovou a Karvinou se zastávkou u kostela sv. Petra z Alkantary. Tím bude dopravní napojení areálu kompletní a do budoucna bude možné snížit individuální automobilovou dopravu a potřebu rozšiřování parkovišť. Ačkoliv se jedná o historické památkově chráněné budovy s omezenou možností konstrukčních zásahů, bude v rámci projektu dbáno na maximální udržitelnost jak vlastní realizace, tak provozu objektu. V maximální možné míře budou využity odpadní materiály, prostor bude designován tak, aby jeho provoz byl uhlíkově neutrální. Důležité prvky jako dostatek zeleně a zadržení srážkové vody zvýší spolu s dalšími aktivními i pasivními prvky klimatickou resilienci celého areálu.

Projekt POHO Park Gabriela vstupuje letos do další fáze, kterou je zpracování studie proveditelnosti. Zatím byla představena architektonická vize a ta následně podrobena odborné diskusi v rámci akce POHOthon, ke které byli přizváni architekti (krajináři, urbanisté), zástupci města Karviná, odborník z oblasti sociální geografie a další. Cílem bylo získat odborný pohled na návrh řešení projektu a jeho zamýšlenou cílovou pozici v regionu. Vedle odborného setkání bylo uspořádáno také setkání s veřejností, které je projekt určen především. Na setkání byl opakovaně akcentován respekt k historii území a nevytváření bezduchých atrakcí bez znalosti potřeb místních komunit. V tomto smyslu se nyní počítá s kultivací záměru a prohloubení budoucí participace veřejnosti na projektu. Probíhají také jednání s vlastníkem objektu i přilehlých pozemků, kterým je státní podnik DIAMO. Bylo dohodnuto, že pozemky i nemovitosti budou převedeny na nového vlastníka, na Moravskoslezský kraj. Tento proces bude rovněž zahájen letos. Dokončení realizace projektu je plánováno na konec roku 2025. Financování bude zajištěno z Operačního programu spravedlivé transformace. Projekt POHO Park Gabriela byl doporučen mezi strategické projekty programu, nyní probíhá jeho schvalování spolu s dalšími na národní úrovni, v červnu by celá dokumentace měla být schválena i ze strany Evropské komise. Celkové náklady jsou zatím odhadovány na 500 mil. Kč.

Petr Birklen je absolventem PřF Palackého univerzity v Olomouci. V současnosti je členem představenstva ve společnosti MSID, a.s. Dlouhá léta působil také v ochraně přírody, zejména v AOPK ČR a na MŽP.