Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Nemáme-li neolitické umění, uděláme si ho sami


Ivo Dostál, Mojmír Vlašín, č. 2/2022, s. 38-39
Ptáček kroužící kolem stříbrnických geoglyfů.
Ptáček kroužící kolem stříbrnických geoglyfů. Foto archiv I. Dostála

Nejen skalní bloky, jeskyně, ale i různé výsledky lidské činnosti, např. důlní díla, lákala od pradávna některé jedince, aby zanechali stopu pro uspokojování rituálních potřeb nebo i jako poselství pro budoucí generace. Jednou z takových osobností byl výrazný, leč upozaděný umělec Miloslav Sonny Halas. Starší čtenáři Veroniky si jej mohou pamatovat jako autora obálek ročníku 2000 a také po krátkou dobu jako člena její redakční rady. Byl vyučený elektromontér, ale měl mimořádné tvůrčí nadání a zasáhl bezmála do všech oborů umění. Jeho svobodný duch se nepodbízel žádnému režimu ani kunsthistorikům, ba ani ruce volného trhu. Miloslav Sonny Halas tvořil jen ze své vnitřní potřeby, inspirován přírodou. A proto i tak dopadl, zemřel v bídě (2008) oficiální uměnovědou přes nevšední originalitu své tvorby opomenut. Teprve až v poslední době je jeho mnohostranné dílo s překvapením objevováno a doceňováno.

V mnoha uměleckých oborech byl originální. Když pomineme malbu, koláže, sochy, jevištní i různorodou užitou tvorbu, je nezapomenutelný i v oboru akčního umění. Nejenže u nás patřil mezi jeho průkopníky, ale různé akce pořádal takřka až do konce svého života, a navíc si uchovávají až do dneška svůj pábitelský půvab. Například akcí Archeologické zakopávky v první půli 70. let reagoval na to, že archeologové něco pořád ze země vykopávají, proto podle něho bylo potřeba i něco pro budoucí archeology zakopávat, a tak zakopával v okolí Dolních Věstonic předměty denní potřeby.

Tematicky se však nejlépe do našeho čísla hodí připomenout akci Neolitická malba z roku 1974. Sonny jako přírodní člověk měl v blízkosti Domašova v jedné z roklí na černo postavený velice jednoduchý srub. V okolí bylo plno šachet po staré důlní činnosti a jednu z nich (Stříbrnici) symbolicky „koupil“ od místního hajného za 1 Kčs, kterou spolu nesymbolicky propili v místní hospodě. A v duchu hesla „Nemáme-li neolitické umění, uděláme si ho sami“ sezval kolem čtyřiceti svých přátel, aby po tři dny (13.-15. dubna 1974) v této „koupené“ štole vytvářeli své „neolitické malby“. A jak bylo možné se dočíst v dobové novinové zprávě, při této akci byl zajištěn i hudební doprovod a známý silák František Kocourek při ní překousl šišku a přerazil větev.

Štola se nachází v katastrálním území obce Lesní Hluboké a je pozůstatkem středověké těžby, zřejmě ale byla využívána i v 19. století. Těžily se v ní železné rudy a pravděpodobně i galenit neboli leštěnec olověný, čili sulfid olovnatý (PbS). Důlní dílo sestává z hlavní delší chodby, která na konci čelby odbočuje doprava do většího dómu, kde se nachází většina vytvořených nástěnných maleb. Na dně dómu se nachází velké jezero. Od roku 1983 byla štola pravidelně sledována jako zimoviště netopýrů. V roce 1988, aby nebyli při zimování rušeni, bylo provedeno uzavření vchodu osazením průletné mříže. Tehdy došlo i ke slavnostnímu zamknutí štoly, kdy se páska nepřestřihovala, ale naopak se symbolicky svazovala. Nechyběl přitom ani Sonny, který v krátké řeči vyzdvihl význam netopýrů pro ochranu nástěnných maleb a naopak. Pak slavnostně svázal rozstřiženou pásku a štola byla uzavřena.

Štola je kontrolována pouze jednou ročně při sčítání zimujících netopýrů a slouží menší komunitě netopýrů za zimoviště dodnes. V souvislosti s první Evropskou nocí pro netopýry byl 31. 8. 2001 ve štole Stříbrnice odchycen jeden vrápenec malý (Rhinolophus hypposideros), který byl demonstrován veřejnosti v Zoo Brno na Mniší hoře dne 1. 9. 2001 a zde byl také za soumraku vypuštěn. Hned 9. 1. 2002 (tj. po 130 dnech) byl tento kroužkem označený jedinec nalezen opět ve štole Stříbrnice a musel tedy na zimoviště urazit vzdušnou čarou vzdálenost 15,5 km (západním směrem). Vrápenci malí jsou považováni za letouny, kteří za svůj život příliš daleko necestují, ale jak ukazuje tento experiment, jsou schopni dobré orientace i relativně dalekého přeletu. Ten stejný jedinec byl ve štole Stříbrnice objeven ještě i 14. 1. 2003. V následujících letech už při zimním monitoringu spatřen nebyl. Pozoruhodná jsou i sledování netopýrů černých (Barbastella barbastellus) z této štoly. Tak například 6. 2. 1987 byli ve Stříbrnici okroužkováni dva samci netopýra černého, kteří byli oba tamtéž kontrolováni 9. 1. 1990. Při kontrolách 1988 a 1989 ale zaznamenáni nebyli. Tato pozorování ukazují, že Stříbrnice byla v devadesátých letech pravidelným zimovištěm tohoto druhu, který z důvodu klimatických změn či jiných příčin ze štoly později zcela vymizel. Podrobnosti a výsledky sčítání byly časopisecky publikovány (Vlašín M., 2010: Sledování cenózy zimujících netopýrů ve štole Stříbrnice, ZOO Report Profi, březen 2010).

Po čtyřiceti letech několik účastníků původní akce z roku 1974 za odborného doprovodu štolu navštívilo a filmově i fotograficky zdokumentovalo současný stav maleb. I po těch letech vypadají, jako by byly čerstvě namalovány, takže je předpoklad, že přetrvají i do daleké budoucnosti. Akce je zaznamenána také v publikaci Současná umělecká díla v krajině (R. Schmelzová, D. Šubrtová, R. Mikuláš, Academia 2014). A pokud by někdo zatoužil se o Sonnym dovědět více, dostatek informací je na www.sonnyhalas.blogspot.cz.

Ivo Dostál, Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu