Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Na projevy klimatické změny chceme správně reagovat


Pavla Sokolovská, č. 2/2022, s. 42-43

Hrne se to na nás ze všech stran - ochlazování přehřátých center měst, využívání srážkové vody, zelené střechy a fasády, ochrana půdy před erozí, modro-zelená infrastruktura, zadržení vody v krajině, úspora energií na budovách, dekarbonizace, transformace ekonomiky atd. Všechny tyto pojmy spojuje jedno téma - dopady klimatické změny. Zásadní vliv lidské společnosti na změnu klimatu již dnes nikdo nezpochybňuje. V této otázce je, zdá se, již jasno. Nejasné obrysy má však způsob, jak se k negativním projevům postavit a jak s nimi vlastně zacházet. Podílet se na hledání a prošlapávání těch správných cest směřujících k přiměřené reakci na tyto projevy bude na území Moravskoslezského kraje také integrovaný projekt LIFE COALA, spolufinancovaný z prostředků EU prostřednictvím programu LIFE.

První krok - vědecky prokázaný podíl činnosti člověka na dnešním chování klimatu je tedy již za námi. Druhý krok - vymyslet, co můžeme nyní učinit, abychom i v podmínkách změněného klimatu mohli dál bezbolestně žít, máme do značné míry také zvládnutý: seznam možných opatření není malý a lze jej v zásadě rozdělit do dvou skupin. Do skupiny, která na probíhající projevy reaguje a přizpůsobuje se jim tak, aby nepříznivé dopady na náš život byly co nejmenší, tedy skupiny adaptačních opatření. Adaptovat je potřeba volnou krajinu, nejlépe obnovením krajinných prvků, jako jsou remízky či meze, zadržením vody na zemědělské půdě vhodným pokryvem, vytvářením vodních ploch nebo budováním protierozních průlehů chránících před odnosem půdy prudkými dešti. Adaptovat se však musí zejména podoba sídel a měst, a to pomocí vhodně designovaných veřejných prostranství se zakomponovanými vodními a stínícími prvky, kde budou obyvatelé moci trávit čas i v době vlny veder, nahrazováním asfaltových povrchů těmi polopropustnými, lepší péčí o vegetaci či promyšlenějším zacházením s dešťovou vodou. A pak je zde druhá skupina opatření, která se snaží klimatickou změnu zpomalit pomocí snížení, v ideálním případě úplným eliminováním, emisí skleníkových plynů, a to především emisí CO2. Tato tzv. mitigační opatření mohou představovat využívání obnovitelných zdrojů energie, úspory energie v budovách zateplením či naopak zastíněním, využívání chytrých řešení pro regulaci spotřeby, vyvíjení bezuhlíkatých procesů atd. Adaptační i mitigační opatření se navíc mohou vzájemně doplňovat a mnohdy i prolínat, například u zelených fasád a střech.

Možnosti, čím na projevy klimatické změny reagovat, jsou tedy dnes již relativně známé a není jich málo. Ne úplně zřejmý je však krok třetí, ten nejdůležitější - jak všechna potřebná opatření co nejúčinněji realizovat. A tady se zatím často ocitáme tak trochu v bludišti.

Projekt LIFE COALA má pomoci vytvářet logické a srozumitelné trasy k cíli. Tím cílem je dostatečná intenzita realizace opatření v celém Moravskoslezském kraji (MSK). Vycházet při tom bude ze schválené Adaptační strategie MSK. Strategie obsahuje řadu opatření, u kterých je žádoucí promítnout je dál na úroveň měst a obcí; a především je realizovat. Již dnes spousta měst i obcí adaptační i mitigační opatření uskutečňuje, ale přístupy, implementační postupy i intenzita se velmi různí a v samotném procesu realizace se objevuje mnoho překážek, které hladšímu průběhu brání. To vše projekt analyzuje a dále s tím pracuje.

Obcím a městům, coby hlavním aktérům v adaptaci území, projekt nabídne širokou škálu podpory. Vedle zpracování adaptačních plánů u vybraných měst bude vytvořen metodický podklad pro vlastní implementaci opatření, užitečným a praktickým pomocníkem pro vytváření modro-zelených prvků by samosprávám měly být např. výstupy z mapování modro-zelené infrastruktury.

Během deseti let trvání projektu bude informovanost stakeholderů podporována řadou odborných akcí i prostřednictvím médií. Komunikace tématu se bude opírat o aktuální průzkum veřejného mínění obyvatel kraje.

Rozjede se poradenská činnost zaměřená na adaptaci sídel, krajiny i budov, na oblast nových technologií a také na otázky financování všech těchto opatření. Současně bude snahou na základě zpětné vazby ze strany všech zainteresovaných subjektů (stakeholderů) ovlivňovat směřování finančních prostředků na území MSK.

Celý proces zvládání dopadů klimatické změny úzce souvisí s celkovou transformací ekonomiky a s přechodem na nízkouhlíkové technologie. Toto téma je aktuální zejména pro to území kraje, pro které byla po desetiletí dominantním rysem těžba uhlí. Proto byla pohornická krajina a její města vybrána pro realizaci několika pilotních aktivit projektu LIFE COALA. Současně je ambicí projektu právě těžbou postižené, ale zároveň také novou podobu získávající území vytvořit pilotní nízkouhlíkový a klimaticky resilientní plán rozvoje.

Všechny získané poznatky, výstupy a informace se budou koncentrovat na informačním portálu pro adaptaci kraje, kde nebudou chybět ani motivující příklady správné praxe přibližující otevřeně nejen úspěchy, ale také úskalí realizací. A protože dopady klimatické změny určitě zvládneme lépe při dobré vzájemné komunikaci mezi odborníky různých profesí, přejme si, ať se nápady, chytří lidé a smysluplné věci daří propojovat.


Pavla Sokolovská, MSID. Dlouhodobě se profesně věnuje ochraně a tvorbě krajiny, nyní koordinátorka aktivit projektu LIFE COALA.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu