VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

„Tohle není země, to je zahrádka!“ jsou slova doktora Skružného pronesená ústy pana Rudolfa Hrušínského ze známého filmu Vesničko má středisková. A mě nezbývá než souhlasit. Často totiž slyším nářky, že je naše země malá a plochá, že jí chybí moře, ostré štíty, nebo to či ono, že je prostě nudná a nic tu není k vidění. Ale já to vidím jinak, záleží přece na úhlu pohledu.

Mnoho lidí cestuje desítky i více hodin auty a letadly klidně i na druhý konec světa, aby prý tam našli něco, co u nás nemají. Přitom se stačí trochu u nás porozhlédnout a zjistíme, že s výjimkou moře máme všechny krásy světa. Myslím, že Česká republika je pestrá i docela velká, a proto většinu výletů podnikám po ní. Považte, dostat se z nejvýchodnějšího místa Bukovce od hranic se Slovenskem zabere do nejzápadnějšího místa v katastru obce Krásná asi 7 hodin jízdy autem, přičemž ujedete přes 600 kilometrů a vlakem ještě více!

A nyní vám vysvětlím, proč je naše země rozmanitá a zahrnuje rozdílné typy krajiny, za kterými není nutné jezdit po celém světě. Zdá se vám, že musíte jet na Island, abyste viděli sopku, sopečný reliéf nebo termální pramen? Nemusíte jet tak daleko! Stačí vycestovat do západních Čech na Komorní a Železnou hůrku, do hor Doupovských či do Českého středohoří, nebo zavítat do Jeseníků na Uhlířský vrch a Velký Roudný. A k tomu se můžete cítit naprosto bezpečně, protože ty naše sopky se s jistotou již neprobudí. Rádi byste viděli prales? Tak těch tu máme u nás také několik, třeba na jihu Čech Boubínský, Hojnou Vodu, v Beskydech Mionší a na soutoku Moravy a Dyje prales Ranšpurský. Zachtělo se vám do teplých a pouštních krajin? Navštivte písečný přesyp u Vlkova na jihu Čech či si zajeďte na Přeloučsko a Kolínsko do míst, kde se těžily písky a ještě se zde dobře vykoupete. A to nemluvím o krásných pískovcových městech a místech, jako jsou v Českém ráji, na Kokořínsku, Broumovsku, o Labských pískovcích či o Hřensku. A naopak, chtěli byste se ochladit? Navštivte vrcholové partie Krkonoš a Jeseníků, rázem se ocitnete vegetačně i charakterem krajiny v oblasti arkto-alpinské tundry podobné té někde za polárním kruhem. A co takhle místa podobná těm, kde se točil Vinnetou? Stačí se zajet podívat do Českého, Moravského, Hranického krasu či na Pálavu. Naleznete zde vápencová bradla, propasti, jeskyně s krápníkovou výzdobou či kosterními pozůstatky, ponorné řeky a vyvěračky. Obdivujete krajinu finských jezer doprovázenou tamními smrkovými porosty? Pravda, tolik jezer zde nemáme, přesto se však můžete vydat na Šumavu na ledovcová jezera, jako je Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka. Tato jezera vznikla podobně jako ve Skandinávii právě ledovcovou činností. A pokud budete trpěliví, spatříte i u nás v zimě polární záři.

Jsou to všechno místa jedinečná.

Pokud se mi vás nepodařilo stále přesvědčit, nechal jsem si na úplný závěr svůj nejvyšší trumf. Chtěli byste se podívat na Měsíc? Stačí se zajet podívat do severních Čech do oblasti povrchové těžby hnědého uhlí. Podíváte-li se z okraje lomu dolů, nenechá vás to na pochybách, že jste se ocitli právě tam.

Pavel Švec