Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

O strnadích nářečích


Petr Procházka, č. 2/2022, 60

Strnad obecný (Emberiza citrinella) odjakživa vyzpěvoval lidem na venkově při práci v polích a lukách. Je to neúnavný zpěvák, který svoji jednoduchou písničku přednáší z vhodného vyvýšeného místa od února až do pozdního léta. Zejména v létě jeho zpěv dobře vynikne, protože jiní ptáci v tuto roční dobu již umlkají. Naši předkové strnadí popěvek důvěrně znali, přičemž jim připomínal různé průpovídky, od ryze pozitivního „Jak nám to sluníčko krásně svítí!“ až po cynické „Kéž by si, sedláčku, chcíp’!“. Co ale dozajista netušili, je to, že strnadi obecní z různých oblastí zpívají jinak.

Podobně jako se regionálně liší česká a moravská nářečí, tak i strnadí samci z různých koutů naší země vykazují jasně odlišitelné typy zpěvu. A protože jsou tyto varianty zpěvu shodné v rámci jednotlivých oblastí, ale mezi oblastmi se liší, hovoříme (podobně jako u lidí) o nářečích neboli dialektech. Jednotlivé dialekty se od sebe liší co do výšky a délky koncových slabik a lze je snadno rozpoznat i pouhým sluchem. Ideální je ale samozřejmě zpěv nahrát a poté ho vizualizovat a vyhodnotit v některém z volně dostupných bioakustických programů.

V roce 2011 se podařilo týmu z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců a České společnosti ornitologické spustit projekt Nářečí českých strnadů, který se setkal s poměrně velkým ohlasem u veřejnosti. V rámci tohoto projektu dobrovolníci z celé České republiky nahrávali zpěv strnadů obecných na vhodná digitální zařízení (nejčastěji na chytré mobilní telefony) a díky tomu máme dnes k dispozici podrobný obrázek o tom, jakými dialekty strnadi u nás zpívají. Kromě sedmi relativně početných nářečí známých i z jiných evropských zemí se podařilo objevit i některé vzácnější varianty zpěvu, které dosud nebyly popsány nebo obsahovaly nezvyklé kombinace koncových slabik. Po nečekaném úspěchu u nás se rozjely podobné projekty v dalších zemích, jako např. ve Švýcarsku nebo v Polsku. Asi nejzajímavější ale bylo mapování nářečí ve Spojeném království, kde je strnad obecný domovem, a na Novém Zélandu, kam byl vysazen v 19. století britskými kolonisty - viz http://www.yellowhammers.net. K velkému překvapení všech se ukázalo, že na Novém Zélandu je v současné době více strnadích dialektů než v zemi, odkud byli kdysi dovezeni. Protože strnadi obecní ve Spojeném království výrazně ubývají, je možné, že odtamtud některé dialekty už vymizely, zatímco na Novém Zélandu se dosud zachovaly.

Pokud byste se o nářečích strnadů chtěli dozvědět více, případně chtěli i nějakými nahrávkami zpěvu přispět k poznání tohoto zajímavého jevu, navštivte stránky https://www.strnadi.cz, kde získáte další informace.

Petr Procházka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu