|
Vstup pro předplatitele: |
Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem
(Zdeněk Volf)
Vážení a milí čtenáři,
toto pozdně letní a brzké podzimní číslo Veroniky vám přináší několik článků k tématu našich řek. O řekách jsme v našem časopisu psali již mnohokrát a píšeme o nich vlastně často. Je to pochopitelné. Krajina je protkaná řekami a potoky. Řeky vytváří přirozené liniové křivky v krajině a snad každý máme nějakou oblíbenou řeku, a to nemusíme být ani rybářem nebo vodákem. Řeky od pradávna pomalu modelují naši krajinu nebo se někdy nahněvané rozhodnou přitvrdit a vylijí se z břehů, aby se znovu vrátily do svých koryt, byť trochu posunutých. I proto jsme se našim řekám snažili zatnout tipec a zregulovat jejich vzpurnou sílu. Dnes, moudřejší staletími, vracíme řekám zpět jejich volnost, i když jen opatrně a pomalu. Toto číslo je o navracení volnosti tokům od pramene až k ústí. Věřím, že je to číslo plné naděje, že naše řeky a život v nich lze obnovit a rybám znovu poskytnout možnost podnikat úchvatné životní cesty.
V článku Davida Veselého se dočtete o hlavním důvodu těchto migračních cyklů a různých typech migrace ryb. Pavel Marek a Zdeněk Vogl vám představí národní strategii zprůchodňování vodních toků a v dalších článcích se dozvíte o prvních krocích jejího naplňování, ať již jde o povodí Ohře, Vltavy, Labe nebo Odry, případně o příklady ze Slovenska. Jana Slezáková ve svém článku přibližuje záchranu perlorodek, které, ač žijí většinu svého života na stále stejném místě, svou řeku nebo potok potřebují mít volně průchodné. Trochu detektivní příběh úhoře číslo 111 přináší Tereza Barteková a Jan Hradecký nastíní důležitost volného toku bez překážek i z pohledu posouvání říčních sedimentů. Že může existovat i nežádoucí migrace ryb a jak k ní vlastně dochází, představí Milan Hruška a Milan Hladík na příkladu Vltavy nad Lipenskou nádrží. Přinášíme i rozhovor s praktikem a realizátorem několika počinů a výzkumů s tématem revitalizací vodních toků Miroslavem Kubínem. Ale jsou tu i další články, které si určitě získají vaši pozornost, i když s tématem průchodnosti vodních toků nesouvisí.
Příjemné čtení.
Tomáš Růžička