Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Lidé, po nichž zůstávají stromy


Antonín Martiník, č. 1/2023, s. 13
V krajině s několika desítkami hektarů jedné plodiny (zde kukuřice) se i v rané fázi po založení stává biokoridor funkčním krajinným prvkem.
V krajině s několika desítkami hektarů jedné plodiny (zde kukuřice) se i v rané fázi po založení stává biokoridor funkčním krajinným prvkem. Foto Antonín Martiník

Je známo, že nás a náš „přínos“ zhodnotí až ti, co přijdou po nás. Myslím, že to platí především v dnešní „tekuté“ době. Letos je tomu pět let, co nás navždy opustil lesník a krajinný ekolog pan docent Antonín Buček. To, že tu po něm „zůstal jeho“ multifunkční větrolam a biokoridor (dále jen biokoridor), hovoří za vše. Připomeňme, že uvedený biokoridor byl založen, přesněji jeho založení bylo zahájeno v roce 2018 v katastru obce Hrušky na Břeclavsku. Hlavním motivem jeho vytvoření byla snaha vlastníka a uživatele zdejších zemědělských pozemků zpřírodnit (myšleno rozčlenit a „ostromovatět“) rozlehlou monokulturní zemědělsky intenzivně využívanou krajinu.

Pro krajinu jsou zde sice typické rozsáhlé větrolamy, které byly založeny již v 50. letech minulého století, ale je jich málo. Síť větrolamů nebyla nikdy dokončena a ty, co se podařilo založit, jsou vlivem absentující péče v zuboženém stavu. Jak bylo naznačeno, Bučkův biokoridor nebyl založen jednorázově, ale byl (vlastně pořád je) tvořen postupně a kontinuálně, což se ukazuje jako výhoda. Prvotním záměrem bylo jeho založení rozložit na dva roky; jednak z důvodu eliminace rizik spojených s možným nezdarem (počasí a nízká ujímavost dřevin), jednak z důvodů organizačně-technických. V prvním roce tak bylo založeno 200 metrů biokoridoru o šířce asi 16 m, v roce následujícím dalších 200 metrů o stejné šířce. Nikoliv záměrně, ale vlivem vysokých ztrát způsobených srnčí zvěří bylo naproti tomu nezbytné v dalších letech provádět opětovná vylepšování. Přestože bylo především jaro roku 2019 extrémně suché a některé sazenice se neujaly, nebyla mortalita dřevin v zaplocených částech biokoridoru tak zásadní jako opakované poškozování dřevin v částech, kde byly vysázeny a ochráněny individuálně (poloodrostky a odrostky s individuální ochranou). Tento způsob založení, tedy střídání plošné výsadby v oplocenkách s individuální výsadbou do tubusu byl zvolen záměrně z důvodu zachování průchodnosti území. Bohužel tlak srnčí zvěře ve zdejší krajině byl tak enormní, že mu neodolaly často ani již zdárně odrůstající více než tři metry vysoké vitální třešně. I proto bylo v loňském roce rozhodnuto, že i tyto průchozí části s individuálními výsadbami budou zaploceny.

Z vysazeného spektra dřevin nejlépe odrůstá již zmiňovaná třešeň ptačí, v zaplocených částech se daří i keřům (ptačí zob, hloh), babyce, dubům, také zvláště cenným topolům černým, i když i ty utrpěly výrazné ztráty vlivem srnčí zvěře. S kontinuální výsadbou se zde počítá i v příštím roce, konkrétně půjde o ovocné druhy dřevin - plánovány jsou výsadby hrušní, jedlých jeřábů a jiných plodonosných druhů. O biokoridor projevil zájem místní ozeleňovací spolek, péče bude v budoucnu tedy nejen v rukou vlastníka, zemědělské firmy, ale také místních občanů. V duchu multifunkčnosti tak bude možné od zdejšího biokoridoru očekávat další užitek, a třeba se časem podaří tyto dřeviny přetransformovat, resp. jejich plody přepálit do lokální pálenky s příznačným názvem Bučkova biokoridorovice z Hrušek.

Antonín Martiník, Aneta Kohútová


Antonín Martiník (1975), profesí lesník, pedagog a výzkumník - pěstitel a obdivovatel stromů v lese i mimo něj.
Aneta Kohútová (1989), profesí lesní v luhu, doktorandka - výzkumnice jihomoravských větrolamů, spoluzakladatelka ozeleňovacího spolku po tornádu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu