VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

„Tak nám zabili kanál,“ řekla paní Müllerová. „A kterej, já znal tři,“ otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena. „Jeden byl Čuba kanál, jeden kanál DOL a jeden Zemanův kanál.“ „Zabili všecky tři jednou ranou, jedním vládním usnesením.“ „A já si myslím, že Zeman to tak nenechá,“ vece Švejk, „určitě vyhlásí těm ekologům vojnu.“

Vláda opravdu začala plnit některé body svého programu. Ale jak správně upozorňují odpůrci kanálu z Pardubicka, Ostravska či Břeclavska, na definitivní tečku si budeme muset ještě pár let počkat. Než se propíše do všech územních plánů krajů a obcí, bude to ještě trvat.

Mezitím by si v regionech mohli rozmyslet, co vlastně chtějí. Obce nejsou připraveny čelit tlaku developerů a nemají představu o budoucím využití území. Chtějí na půdu, kterou před zástavbou desítky let chránil záměr stavby kanálu, vtrhnout silou nastartovaných buldozerů a plošně ji zastavět továrními halami a supermarkety? Nebo využít šanci a většinu pozemků ponechat jako přírodní území nepostižené kobercovou zástavbou?

Je také třeba vzít v úvahu, že mnozí protagonisté vodních cest už nyní volají: Kanál je mrtev, ať žije kanál. Ve hře je stále napojení Ostravy na Odru. Doprava kapalného plynu lodí až do Ostravy spíš připomíná sen šíleného ekonoma, protože řeka není dosud splavná na významných úsecích v Polsku ani v Německu. Naposled to fungovalo za druhé světové války pro dopravu uhlí a pro menší lodě, než jsou ty, se kterými se počítá dnes. Můžeme věřit, že se do toho naše vláda nedá vlákat?

Záměr splavnění řeky Odry ve všech možných variantách se jeví jako škodlivý a odporující cílům ve směrnici o stanovištích a rámcové směrnici o vodách. A právě v tomto úseku se nachází jedna z nejcennějších a nejohroženějších lokalit naší přírody a evropsky významná lokalita Hraniční meandry Odry.

Také představy o splavňování českého úseku Labe a Vltavy pro rekreaci a malé lodě jsou občas děsivé, ale zatím se schovávaly za debaty o DOL (kanál Dunaj-Odra-Labe). Teď vyplavou na povrch. Zřejmě se bude ještě léta mluvit o jezu u Děčína. A léta se zde za projektování bude utrácet hromada peněz. Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz, jak to nazývá Ředitelství vodních cest, zahrnuje i záměr na plavební stupeň čili jez Děčín. Tato akce ale představuje významně negativní vliv na ochranu bahnitých náplavů se vzácnou vegetací v evropsky významné lokalitě Porta Bohemica. Řada otazníků se vznáší i nad záměrem plavebního stupně Přelouč, který též představuje velká ekonomická i environmentální rizika.

První český ministr životního prostředí Bedřich Moldan kdysi řekl, že kanál DOL je tak nesmyslný, že se jako celek nikdy nemůže uskutečnit. Problém je však dnes v tom, že se může uskutečnit kterákoliv jeho část. Obezřetnost před touto megalomanií je stále namístě.

Mojmír Vlašín

Ve Veronice se po léta vracíme k tématu kanálu Dunaj-Odra-Labe neboli DOL. Mohlo by se zdát, že vládní usnesení o zrušení územní rezervy pro celá desetiletí plánovaný vodní koridor fakticky znamená konec tohoto megaprojektu. Dá se tušit, že o dědictví po mrtvém kanálu se ještě porve mnoho malých kanálků. Podtématům DOL se však chceme věnovat i nadále, a i proto zde publikujeme mírně upravený text otištěný 13. 2. 2023 v deníku Právo, jehož autorem je ekolog úzce spjatý s časopisem Veronica.