Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Jak na Nový rok…


Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Bez prachu a chemie ve vzduchu, od černého prachu k barevné obloze

Černý střelný prach - směs ledku, síry a dřevěného uhlí - kdysi poháněl všechny střelné zbraně. Pro velké množství spalin, které tak vznikají (vzpomeňte na kouřící hlavně), se u zbraní už pár desítek let používá bezdýmný prach (základem je nitrocelulóza), který kolikrát jako prach ani nevypadá. Černý prach se ale udržel v zábavní pyrotechnice.

Po zapálení směsi dojde k prudké reakci, vlastně výbuchu, jehož síla je směřována papírovou trubicí (u pyrotechniky) nebo hlavní (u zbraně) jedním směrem a tím je vystřelen náboj nebo pyrotechnická nálož. Pyrotechnická nálož může mít více složek (menších náloží), které se zapálí až po nějakém čase, a k jejich výbuchu dojde až ve vzduchu. Nebo dojde k rozmetání celé petardy.

Výlet z hlavně a chemická reakce jsou spojené s kýženými pyrotechnickými efekty - záblesky a hlukem. Ohňostroj je vlastně horký plyn a hořící částečky papíru, černého prachu a barvicích složek. Samotný prach (resp. hořící dřevěné uhlí) poskytne barvu žlutou až oranžovou, do směsí se proto přidávají soli různých kovů, dost často jedovatých. I zábavní pyrotechnika stojí na vědeckých základech. A jde vlastně o dost zajímavé téma.

Hračky mají háčky

Chemička ve vzduchu

Z přehledu barvicích složek (a celkového principu ohňostroje, což není nic jiného než trochu organizovaný výbuch) je zřejmé, že rachejtle vynášejí do vzduchu nezanedbatelné množství toxických látek. V první řadě jde o jemný prach. Pro jeho výskyt ve vzduchu jsou stanoveny limity, měřicí stanice ho kontinuálně sledují. Jemný prach totiž proniká hluboko do plic a nedorazí tam sám, přiveze také řadu (toxických) látek ze vzduchu. Jeho zdrojem je jakékoliv hoření: Celoročně spalovací motory, elektrárny a některé továrny, v zimě topení (domácí i centrální) a na Silvestra rachejtle. V grafech stanic se odpalování ohňostrojů objeví zhruba za hodinu až dvě po akci - podle vzdálenosti stanice od odpaliště a rozptylových podmínek - viz nejlépe grafy a statistiky Jáchyma Brzeziny z ČHMÚ.

Každoročně do vzduchu vystřelíme tuny látek, které by jinak byly v ovzduší (a to i městském) často v nedetekovatelném množství. Stroncium, baryum, měď, fosfor, rubidium, titan, seznam je dost dlouhý. Co je jednou ve vzduchu, ocitne se na zemi. Pokud to tedy nevdechneme. Všechny ty barvičky na obloze spadnou dolů jako téměř neviditelný prášek. Na zem, na trávu, na sníh. Na pískoviště. Na všechno, co pak přinejmenším děti berou do ruky a olizují. Dokud to nespláchne déšť, který sice nic nevyřeší, ale aspoň to naředí. Jak se nechali slyšet pracovníci Akademie věd: Kdyby tohle vyKdyby pouštěla nějaká továrna, tak ji okamžitě zavřou.

Hluk a světlo

Ohňostroje se z logiky věci odehrávají většinou v zimě a za tmy. Z pohledu většiny živočichů jde o dvojnásobně klidové období. Náhlý hluk a záblesky u nich vyvolají paniku. Pro ilustraci stačí sledovat psa doma - buď se bojí a snaží se utéct nebo schovat, anebo se bojí a štěká do ochraptění. Jen s málokterým to nehne.

Volně žijící zvířata to prožívají stejně, pouze jejich reakce nevidíme, snad až na labutě zamotané do drátů. V zimě se celá řada zvířat stahuje do měst kvůli teplu a dostupné potravě; silvestrovské výbuchy se jich tedy dotknou o to více. V létě to ale není o moc lepší: Pokud vyděšení ptáci opustí hnízda nebo mláďata, může to znamenat smrt pro rodiče i potomky.

Snad ještě horší účinky mají ohňostroje odpalované ve volné krajině nebo u chalup a samot. Lze říct, že „příměstské“ druhy fauny jsou na hluk a lidi zvyklejší než skutečně divoce žijící živočichové. Panický útěk může znamenat zranění nebo rovnou smrt, nečekaný výdej energie v zimě (zejména při souvislé sněhové pokrývce) nemusí zabít hned, ale rozhodně jde o hřebíček do rakve. I proto je plošně zakázáno odpalování ohňostrojů ve všech národních parcích, které by měly být ostrovy klidu. V lesích to zase nepřímo zakazuje lesní zákon, a to hned natřikrát: V lesích je zakázáno rušit klid a ticho, odhazovat odpadky (asi by to šlo vztáhnout i na zbytky pyrotechniky padající z nebe po odpalu) a rozdělávat ohně. A to platí i pro vlastníka lesa.

Že ohňostroje zabíjí, varují ornitologové, a zkušenosti ze záchranných stanic mluví za vše. Pokud by to někomu nestačilo, tak o vlivu výbuchů na zvířata si lze přečíst na stránkách Společnosti pro zvířata, kde můžete i sdílet svoje osobní, resp. zvířecí příběhy spojené se zábavní pyrotechnikou - https://spolecnostprozvirata.cz/stoppyro/.

Binec vůkol

Prach a toxické látky jsou velkým problémem, i když nejsou vidět. Nicméně ještě týdny a měsíce po silvestrovských salvách lze nacházet kousky rachejtlí, papírové baterie a obaly po krajině. Odpadky ve městech sbírají posílené úklidové čety, na polích jsou ponechány svému osudu. A na jaře se to zaoře…

Co to stojí?

Česko je celosvětově významným producentem prskavek. Prskavkový kouř sice taky plíce dvakrát neocení, ale jiskřičky jsou jen hořící železné a hliníkové piliny a lesní zvěř pálením prskavky v obýváku taky nevyděsíte. Lze se o ně popálit i něco zapálit, ale přece jen jde o celkem neškodnou kratochvíli.

Skoro všechny ostatní zábavné pyrotechniky (včetně většiny druhů prskavek) se vyrábí v Číně. Kde jinde. O pracovních podmínkách, mzdách, dětské práci, nucené práci bez přestávky, zde navíc se spoustou toxických látek, se asi netřeba šířit. Ale třeba jsou všechny továrny na pyrotechniku na rozdíl od šicích dílen dobře vybavené, všichni mají ochranné pracovní prostředky, přiměřenou pracovní dobu a přiměřenou mzdu. Nebo je to možná nástroj převýchovy nepohodlných lidí.

O tom, že nákupem věcí z Číny podporujeme podivuhodného křížence kapitalismu a komunistické diktatury, se samozřejmě ví, ale raději se o tom mlčí. Z Číny totiž dovážíme kdeco, i věci mnohem zásadnější. Jak nám hezky nasvítila koronová (a následná roušková, léková, čipová a další krize), není to zrovna bezpečné řešení. I když tady a teď je zdánlivě levné a funkční. Dokud se to nezadrhne!

Zajímavou statistiku nákladů na ohňostroje ze strany obcí (resp. subjektů nakupujících v režimu veřejných zakázek za veřejné finance) zpracoval Český rozhlas. Pokud použijeme stejnou metodu, a to hledání ve veřejném registru smluv pod klíčovým slovem „ohňostroj“, tak je tu dobře 117 smluv. Smlouvy jsou za desítky tisíc, ale klidně i za půl milionu. Dohledejte si svou obec a ptejte se. Pozor, některé smlouvy na ohňostroje mohou být skryté pod jinými zakázkami (více služeb, komplexní servis atd.). A smlouvy s hodnotou do 50 000 Kč nemusí být zveřejněny vůbec.

Co není zakázáno, to je povoleno. Musíme to mít?

Když nakoupíte pyrotechniku ve věku dle předepsaných limitů pro nákup a manipulaci a odpálíte jí najednou méně než 10 kg a neděláte to na územích, kde je to zakázané, tak to zákon nezajímá. Bohužel kontrola je téměř nemožná nebo bezzubá.

Leč i nezakázané činnosti mají své více nebo méně viditelné důsledky. Všechna negativa popsaná výše se týkají jak profesionální, tak podomácku odpalované pyrotechniky. Ta má ještě pár háčků navíc: Odpaly vybuchují v menší výšce, spaliny se tedy méně rozptýlí a spadnou spíše k odpalovači, než aby je roznesl vítr. Odpaly na vesnici nebo samotě mají, jak už bylo řečeno, větší dopad na volně žijící zvířata. Profesionálnímu pyrotechnikovi se málokdy něco stane. Utržených prstů, vyražených očí, popálených lidí nebo podpálených stavení z doma odpalované (nebo ještě hůř, doma vyráběné nebo upravované) pyrotechniky je spousta.

Na trhu by se měla vyskytovat jen schválená a odzkoušená pyrotechnika. Krásná představa, leč namátková kontrola České obchodní inspekce odhalila porušení zákona asi u třetiny prodejců a zakázala přes tisíc výrobků. Kapka v moři. Limity prodeje pyrotechniky a základní pravidla užívání přehledně shrnuje dTest.

Kde se může, kde se nesmí - shrnutí

Kompletní zákaz odpalování zábavní pyrotechniky (domácí i profi) platí na území všech národních parků. Platí plošně, tedy i v sídlech a na soukromých pozemcích bez výjimky!

Ohňostroje tam nejsou výslovně uvedené, ale rušení klidu a ticha je zakázáno i v lesích. A to platí i pro jejich majitele.

Odpalování pyrotechniky mohou upravit na svém území místní samosprávy, a to obecně závaznou vyhláškou. Nemohou to zcela zakázat (na celém území a po celý rok), ale je možné vyhradit třeba jen silvestrovskou půlnoc (plus minus hodina) a vybrané plochy. Je možný plošný a celoroční zákaz odpalování v památkových zónách. Pro inspiraci obecně závazná vyhláška Českých Budějovic (zakazuje pyrotechniku v městské památkové zóně, v blízkosti nemocnic a na sídlištích).

Vyhlášku s plošným zákazem pyrotechniky (s výjimkou silvestrovských oslav, pyrotechniky kategorie F1, kam patří třeba prskavky, a s možností udělení výjimky radou města) má třeba Police nad Metují. Obdobné vyhlášky má ale celá řada měst a obcí.

Pokud někdo odpaluje pyrotechniku v rozporu se zákonem nebo vyhláškou, je nejlepší to dotyčnému rozmluvit. Pokud se to nepodaří, tak zdokumentovat, co se děje, kde se to děje, kdo to dělá a rovnou volat policii.

Renata Placková


(Podrobnější odkazy na použité texty a legislativu najdete na webu časopisu.)

Výběr těch podstatnějších článků použitých v textu

Ohňostroj pohledem vědce (původ, princip, fungování): https://www.prirodovedci.cz/chemik/clanky/ohnostroj-pohledem-vedce
A z pohledu tvůrce ohňostroje ještě jinak: https://www.ohnostroje-ondrak.cz/Pyrotechnicke-sloze-a-jejich-casti.html

Vyjádření České akademie věd (včetně obsáhlé rešerše zahraničních publikací): https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Behem-ohnostroju-se-do-prostredi-snesou-desitky-tun-toxickych-latek/

Statistiky a infografiky Jáchyma Brzeziny z ČHMÚ:

Dlouhý článek a podrobné vyhodnocení vlivu odpalování pyrotechniky na kvalitu ovzduší. Meteorologické zprávy ČHMÚ 73/2020. https://www.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2020/CHMU_MZ_2-20.pdf

Ohňostroje a kvalita ovzduší na přelomu let 2022/2023. Včetně datových analýz a infografiky:
https://chmibrno.org/blog/2023/01/02/ohnostroje-a-kvalita-ovzdusi-na-prelomu-let-2022-23/

Pyrotechnika a zvířata. Informace, svědectví, petice proti, vzory vyhlášek pro obce. Společnost pro zvířata:
https://spolecnostprozvirata.cz//stoppyro/

Shrnující článek irozhlasu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ohnostroje-rachejtle-petardy-ptaci_1812281155_jab

Shrnutí legislativy, doporučení a kontrol na dTestu: https://www.dtest.cz/clanek-9931/prodej-a-uzivani-pyrotechniky

Odkaz na právní poradnu Frank Bold s výkladem, jak upravit používání pyrotechniky na území obcí:
https://frankbold.org/poradna/spolky-a-zapojeni-verejnosti/mistni-referendum/zakladni-informace/
dotaz/jak-se-branit-proti-hluku-ze-zabavni-pyrotechnik

Legislativa:

Zákon 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. Definuje kategorie, povinné zkoušky a testy, oprávnění a omezení prodeje. Neřeší místa a způsoby použití. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-206

Zákon 289/1995 Sb., lesní zákon. - V § 20 vyjmenovává činnosti zakázané v lesích. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Obsahuje zákaz používání pyrotechniky na území národních parků.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu