Čtení na tyto dny

Rozhodl jsem se

— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:

Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.

(Ludvík Kundera) 

 

Ornitologická vycházka životem Jiřího Bartla


Pavel Klvač, č. 1/2023, s. 32

20. 5. 1935 - 11. 12. 2022

Krajina Vyškovska nepůsobí ve srovnání se známějšími krajinami okázalou nádherou. Její krásu je třeba objevovat trpělivým poznáváním. Při osobním vhledu do místních ekologických vztahů však objevíme její půvab i její zranitelnost. Rousínovský ornitolog Jiří Bartl se v rozlehlých lánech polí, remízcích, sadech i lesích Vyškovska vyznal jako málokdo jiný. K součtu kilometrů, které s dalekohledem, videokamerou a fotoaparátem především v okolí Rousínova nachodil, se jiní nepřiblíží snad ani při jízdě autem. Tak vzniká skutečná znalost přírody a zákonitostí jejího fungovaní. Jiří Bartl byl opravdovým znalcem našeho regionu, zvláště zdejšího ptactva.

Ornitologii se věnoval s mimořádnou vášní. Byla to vášeň nakažlivá. Dokázal pro ni strhnout své přátele i širší okolí. Na jeho zapálené a poučné povídání jsme se těšili, podobně jako na novinky z ptačího světa. Člověk měl neustále přehled o tom, kde v okolí se ten který vzácný druh zrovna objevil, jaký zpěv je pro dané období typický nebo na kterém světadílu se momentálně nachází pták okroužkovaný na Vyškovsku.

U poznávání přírody však aktivity Jiřího Bartla nekončily. Byl jejím zapáleným ochráncem. Vyhlášenými se staly jeho výroba, vyvěšování a péče o desítky a stovky ptačích budek jako náhrady za ubývající přirozené hnízdní příležitosti pro drobné pěvce i velké sovy. Své znalosti předával dětem i dospělým přímo v terénu. Legendární pak bývalo jarní Vítání ptačího zpěvu, které pořádal a vedl pět desítek let. Svým nezaměnitelně podmanivým přístupem tak k lásce k přírodě nasměroval několik generací.

A tak, když si v budoucnu vzpomenu, přihodím ptákům do krmítka o hrst semen navíc. To, aby měli i „od pana Bartla“. Zemřel právě v době začínajících mrazů, kdy je nejvyšší čas vytáhnout z kůlny zaprášené krmítko a pověsit ho na větev nejbližšího stromu.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu