Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

O důvěru lidí


Miroslav Kundrata, č. 1/1988, str. 15-17
(Rozhovor s ing. Josefem Velkem, redaktorem Mladého světa)

Josefa Velka bylo na hradišťské soutěži „Týká se to také tebe“ těžké zastihnout. Když zrovna neseděl v kruhu poroty, míhala se jeho rtuťovitá postavička mezi skupinami brontosaurů, ochránců přírody, účastníků letních škol ochrany přírody, mezi pořadateli i různými hosty. Poznámek v jeho bloku přibývalo, a tak jsem neměl nijak špatné svědomí, když jsem ho na půl hodiny „ukradl“ pro Veroniku:

Veronica: Děláte rozdíly mezi členy ČSOP, Brontosaury nebo členy jiných ochranářských skupin a organizací?

J. Velek: Já osobně ne. Mladý svět je ale týdeník svazácký, a proto je pochopitelné, že podporuje především hnutí Brontosaurus. Podpora je o to důležitější, že lidé z SSM v pětatřiceti odcházejí a my máme snahu, aby za sebou jen tak nezabouchli dveře. Ostatně mnozí z těchto zkušených organizátorů přecházejí do ČSOP. Je tedy logické, že Mladý svět dává přednost hnutí Brontosaurus.

Nicméně já ve veřejných vystoupeních, například v televizních pořadech Příroda pro zítřek, rozdíly nedělám - stávají se tribunou i pro ČSOP. Zvu tam předsedy okresních výborů ČSOP (např. dr. Königa z Uherského Hradiště, ing. Urbana z Českých Budějovic), všechny akce připomínám - viz akce Dno; vedl jsem rozhovor i s předsedou ÚV ČSOP profesorem Hronem.

Všude jsou lidé, kterým jde především o věc, i lidé, kteří se snaží z hnutí, jak se říká, něco vytřískat - příjmy, pozici, levné cesty do zahraničí a podobně. Jeden případ ale nelze zevšeobecňovat a posuzovat podle něho celou organizaci. Neměli bychom rozlišovat mezi členy ČSOP a Brontosaury, ale mezi lidmi, kterým jde o věc, jsou upřímní a pro společnost perspektivní, a mezi lidmi, kteří si ekologii skloňují, jak se to zrovna hodí jejich peněžence, postavení, nechuti moc pracovat, ale o to víc mlátit hubou…

Veronica: Věnuje se u nás dostatečná pozornost ekologickým problémům v tisku a ve sdělovacích prostředcích?

J. Velek: Tato oblast má řadu závad. Je to problematika poměrně mladá, mezi novináři nejsou vychováni specialisté a navíc se účastníci různých seminářů a tiskovek často mění. Potom opakovaně zaznívají otázky na dávno oddiskutované problémy, což degraduje v očích státního aparátu jak novináře, tak ekologickou tematiku.

Nedávno proběhl v Praze mezinárodní seminář o postavení novináře - ekologa ve společnosti. Publicisté ze sousedních zemí (NSR, Rakouska a zemí soc. tábora) se shodli na tom, že ve všech státech jsou v tomto směru obdobné potíže - ekologie nekoresponduje s ekonomií, je v podřadné roli vzdálenějšího kabátu až za bližší košilí ekonomie. A odtud vyplývá i těžké postavení novináře - ekologa. Velký význam pro výchovu k ekologickému myšlení má také filmová tvorba - dokladem toho jsou dobré tradice Ekofilmu, soutěže T. S. T. T. T. v Uherském Hradišti, kterou sleduji od zahájení už dvanáctý rok, a dalších.

Veronica: Jak hodnotíte zapojení veřejného mínění a kulturní fronty do ekologické problematiky?

J. Velek: Ve srovnání s jinými zeměmi se u nás výchově k ekologickému myšlení a jednání věnuje poměrně málo. Neškodilo by, kdyby více skutečných osobností vystupovalo na obranu pozitivních ekologických hodnot. Na druhé straně existuje nebezpečí, že každá myšlenka se u nás dá velice rychle zprofanovat. Pak se mnoho mluví a nic nedělá.

Z dnešního pohledu by byl nejlepší výrazný ekologický počin podpořený silnou publicitou. Dejme tomu odsíření tepelných elektráren. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Nedávno jednala vláda ČSR s představiteli severního Porýní a Vestfálska v Düsseldorfu. Českoslovenští hosté byli seznámeni s programem odsíření všech elektráren této nejprůmyslovější oblasti NSR. Podniky buď odsíří emise v nejbližší době nebo budou zavřeny, a to i státní firmy!

Přitom se jedná o zařízení s celkovým výkonem přes 9 000 megawatt (Tušimice mají 400 MW). To by prospělo hodně. Vůbec ale neprospívá, když veřejnost na začátku pětiletky informujeme o programu ekologických investic za 17,6 miliardy, ale už v jejím třetím roce se běžný občan dozví ze zprávy vedoucího kontrolora VLK v Rudém právu, že se program neplní. Už dnes víme, že přinejmenším 5 miliard nebude možné pro dané účely do roku 1990 investovat. V jiném článku se občan dočte, že některé okresy pojaly jako ekologické investice výstavbu mateřských škol, vodovodů apod. Nakonec se možná dozví, že všechno, co zbylo, přijde do Temelína - jaderné elektrárny bez znečišťování ovzduší. Svým způsobem je tento výklad možný, ale z hlediska výchovy veřejnosti k ekologickému myšlení a jednání to rozhodně není ten správný přístup.

Veronica: Nevzniká tedy mezi občany skepse a nedůvěra k ekologickým programům?

J. Velek: Do Mladého světa dochází 100 dopisů týdně. Věřte mi, lidé dovedou ocenit dobrou práci, ale také se dovedou podívat kriticky. Zájem veřejnosti o tuto problematiku je veliký. To je vidět i tady - na T. S. T. T  T. v Uherském Hradišti i jinde. Například Slovenský zväz ochrancov prírody a krajiny připravil komplexní program ozdravění Bratislavy a ve spolupráci s ústředními orgány ho chce předložit veřejnosti. Má to být jakýsi „zátah“ na životní prostředí, aby se Bratislava konečně vymanila ze čtveřice nejpostiženějších punktů republiky. Pokud však otázka zní naprosto ostře - pak musím přiznat, že skepse existuje. Zatím jsme lidi ničím nepřesvědčili o tom, že by se ekologické programy měnily v realitu - čističky odpadních vod mají skluz, program ozdravění ovzduší se nerozpracovává. Možná po pěti letech, až se dostaví efekt z čistíren odpadů u velkých měst, přibude argument, se kterým bude možné bojovat o důvěru lidí.

Veronica: Nemůže situaci pozitivně ovlivnit tlak okolních států?

J. Velek: Ten je důležitý z hlediska dlouhodobé strategie, směrů řešení v období 20-30 let, ale ne pro nutná okamžitá řešení, ta jsou záležitostí individuálního teritoria každého státu. Situaci navíc komplikuje dálkový přenos imisí. Tady pomůže jen důsledná a uvědomělá ekologická politika každé země.

Veronica: Nepomůže stav zlepšit připravovaný zákon o podniku? Jak ten akceptuje ekologické principy?

J. Velek: Kdo formuloval jeho první verzi, zdaleka na ekologii nemyslel. Ekologické formulace se tam dostaly až po zásahu České národní rady, Federálního shromáždění, poslanců a poslaneckých výborů. Při diskusi o těchto návrzích lidé často upozorňují na to, že formulace jsou značně odlišné od norem jiných států, např. od sovětských. Zákony formulujeme z hlediska právního příliš volně, což bude umožňovat různý výklad - stejně jako v dosavadní praxi. Co znamenají právní výroky „pamatovat na ochranu vody“, „pečovat o zeleň“, „těsně spolupracovat s národními výbory“?

Vůbec by podle mě neškodilo, aby ekologické podmínky byly v zákoně o podniku vyslovovány přísně a jednoznačně. Naopak je to nezbytné.

Zaznamenal Miroslav Kundrata

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu