Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Ptáci a jejich PR


David Veselý, č. 2/2023, s. 40

Někteří ptáci to mají dobré. Třeba čáp. O tom je známo, že nosí děti a celkově se ve společnosti těší oblibě. Tedy ten bílý, čáp černý se na našem reprodukčním procesu nepodílí a celkově o něm panuje mínění, že vypadá nějak divně. Mně to ani nepřipadne, pravda tedy ale je, že se moc nepodobá obrázku z čítanky pod písmenem Č. Čáp bílý sbírá kladné body třeba v dolnorakouském Marcheggu. Na tamní kolonii čápů se s potěšením sjíždí podívat lidé z blízka i z dalekého okolí. Ptáci tam obsadili mnoho stromů v lužním lese podél řeky Moravy. Lokalita se ovšem mezi čápy těší takové popularitě, že ani tak se na všechny čapí páry na stromech nedostane místo. Lidé jim proto postavili pro hnízda také pár umělých podnoží. Na jedné z nich jsem pozoroval čapí rodinku. Z ptačí řeči umím sice jen pár slov, ale i tak jsem paní čápové jasně rozuměl: „Sem ti říkala, že se nemáš furt cpát těma žábama a máme letět. Zase jsme kvůli tobě přiletěli poslední a zbyla na nás jen tahle habaďůra. To Karla má se svým čápem parádní místo na stromě, jen já mám takového budižkničemu.“ Raději jsem se rychle vzdálil, abych taky jednu neschytal.

U Marcheggu ale nehnízdí jen čápi. Kousek níž po toku je kolonie volavek. Čítá několik stovek hlav. Nedaleko u řeky Moravy hnízdí také orli mořští. Po většinu času si volavek nevšímají. Vždy po několika letech ale naroste kolonie volavek až ke dvěma tisícům jedinců. To už je tak lákavé sousto, že to orli nevydrží a v podstatě celou komunitu zdecimují. Ekologická katastrofa? Ne, rakouští kolegové to považují za přirozenou a důležitou disturbanci, která udržuje populaci volavek zdravou a vyváženou. Volavky totiž svoje hnízdiště velmi rychle obnoví a vše se pravidelně cyklicky opakuje.

Orli mají v Rakousku asi dobré PR. U nás na tom zdaleka tak dobře nejsou. Ale ještě hůř je na tom kormorán. Patřit do skupiny rybožravých predátorů je totiž u nás Kainovo znamení. Když se dva perou, třetí se směje, tuto skutečnost se zřejmě rozhodli využít právě orlové. Na řece Moravě (kde jinde než u Marcheggu) se naučili báječný trik. Když už mají kormoráni tak špatnou pověst, rozhodli se je mořští orli lovit. Kormorán se ovšem umí skvěle potápět a před pronásledujícím orlem vždy zmizet pod hladinu. Ve dvou se to lépe táhne, a tak orli vyvinuli účinnou strategii ve dvojicích. První orel zaútočí na kormorána a ten podle svého zvyku zmizí pod vodou. Přesně na místě, kde se vynoří, už ale čeká druhý orel. A je hotovo. Až se tohle donese k našim rybářům, stoupne popularita orlů do nevídané výše. Co se týká PR, nenechávají orli prostě nic náhodě.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu