Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Ptáci a jejich PR


David Veselý, č. 2/2023, s. 40

Někteří ptáci to mají dobré. Třeba čáp. O tom je známo, že nosí děti a celkově se ve společnosti těší oblibě. Tedy ten bílý, čáp černý se na našem reprodukčním procesu nepodílí a celkově o něm panuje mínění, že vypadá nějak divně. Mně to ani nepřipadne, pravda tedy ale je, že se moc nepodobá obrázku z čítanky pod písmenem Č. Čáp bílý sbírá kladné body třeba v dolnorakouském Marcheggu. Na tamní kolonii čápů se s potěšením sjíždí podívat lidé z blízka i z dalekého okolí. Ptáci tam obsadili mnoho stromů v lužním lese podél řeky Moravy. Lokalita se ovšem mezi čápy těší takové popularitě, že ani tak se na všechny čapí páry na stromech nedostane místo. Lidé jim proto postavili pro hnízda také pár umělých podnoží. Na jedné z nich jsem pozoroval čapí rodinku. Z ptačí řeči umím sice jen pár slov, ale i tak jsem paní čápové jasně rozuměl: „Sem ti říkala, že se nemáš furt cpát těma žábama a máme letět. Zase jsme kvůli tobě přiletěli poslední a zbyla na nás jen tahle habaďůra. To Karla má se svým čápem parádní místo na stromě, jen já mám takového budižkničemu.“ Raději jsem se rychle vzdálil, abych taky jednu neschytal.

U Marcheggu ale nehnízdí jen čápi. Kousek níž po toku je kolonie volavek. Čítá několik stovek hlav. Nedaleko u řeky Moravy hnízdí také orli mořští. Po většinu času si volavek nevšímají. Vždy po několika letech ale naroste kolonie volavek až ke dvěma tisícům jedinců. To už je tak lákavé sousto, že to orli nevydrží a v podstatě celou komunitu zdecimují. Ekologická katastrofa? Ne, rakouští kolegové to považují za přirozenou a důležitou disturbanci, která udržuje populaci volavek zdravou a vyváženou. Volavky totiž svoje hnízdiště velmi rychle obnoví a vše se pravidelně cyklicky opakuje.

Orli mají v Rakousku asi dobré PR. U nás na tom zdaleka tak dobře nejsou. Ale ještě hůř je na tom kormorán. Patřit do skupiny rybožravých predátorů je totiž u nás Kainovo znamení. Když se dva perou, třetí se směje, tuto skutečnost se zřejmě rozhodli využít právě orlové. Na řece Moravě (kde jinde než u Marcheggu) se naučili báječný trik. Když už mají kormoráni tak špatnou pověst, rozhodli se je mořští orli lovit. Kormorán se ovšem umí skvěle potápět a před pronásledujícím orlem vždy zmizet pod hladinu. Ve dvou se to lépe táhne, a tak orli vyvinuli účinnou strategii ve dvojicích. První orel zaútočí na kormorána a ten podle svého zvyku zmizí pod vodou. Přesně na místě, kde se vynoří, už ale čeká druhý orel. A je hotovo. Až se tohle donese k našim rybářům, stoupne popularita orlů do nevídané výše. Co se týká PR, nenechávají orli prostě nic náhodě.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu