Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Ždánický les na rozcestí


Zuzana Veverková, č. 4/2023, s. 38-40

Jihovýchodně od Brna se rozléhá Ždánický les, který spolu s navazujícími Chřiby tvoří celek Středomoravské Karpaty. V celorepublikovém měřítku se jedná o nepříliš známý les, v regionu má však velký význam. Okolní krajina je silně zemědělsky využívána, což je zjevné třeba po cestě autem mezi Slavkovem u Brna a Bučovicemi anebo v okolí Ždánic. Velké lány orné půdy o velikosti mnoha desítek hektarů na sebe plynule navazují, v zemědělské krajině je minimum doprovodné zeleně, všechna pole jsou odvodněna a vodní toky byly dávno regulovány do hlubokých napřímených koryt. V zemědělské krajině postupně převládá agropoušť.

V takové krajině je Ždánický les, který se rozprostírá v délce přes 20 kilometrů od Bošovic až k Nemoticím, velmi důležitým prvkem. Leží poměrně nízko, mezi 180 až 430 m n. m., a jeho skladba je přírodě blízká - převládají zde dubohabřiny a ve vyšších polohách rostou bučiny. Díky tomu je zdejší porost zdrojem vysoké biodiverzity a také je stabilní. To je poměrně výjimečná situace, neboť v mnoha lesních celcích napříč Českou republikou dominují v nepřirozeně vysokém zastoupení jehličnany a ty se v poslední dekádě plošně rozpadají. O tom, jak v současnosti vypadají hospodářské lesy po celé naší zemi, není nutné se víc rozepisovat - stav je tristní úplně všude.

Ždánický les zaujímá rozlohu okolo 10 tisíc hektarů a představuje zásadní stabilizační prvek krajiny jihovýchodní Moravy, která trpí negativními projevy klimatické změny - od narůstající průměrné teploty přes četnější výskyt extrémních klimatických jevů až po čím dál časnější začátek vegetační sezóny. Tím nejdrsnějším dopadem je sucho. A stabilní porost Ždánického lesa hraje podstatnou roli v mírnění dopadů klimatické změny, také zlepšuje stav životního prostředí, které je mimo les silně zatížené intenzivním zemědělstvím.

Při takovém stavu věcí by mohl být jedinečnou výhodou fakt, že naprostá většina Ždánického lesa je v majetku státu: na dvou velkých polesích hospodaří státní podnik Lesy České republiky, na jednom menším státní podnik Vojenské lesy a statky. Nastavit hospodaření tak, aby všechny pozitivní vlivy Ždánického lesa a jeho vysoká biodiverzita byly brány jako priorita, by mělo být jasným úkolem pro správce lesa. Jenže jejich úkol je bohužel zcela opačný, jak potvrdili letos na jaře při návštěvě lesa zástupci vedení LČR - jediným politickým úkolem je maximální výnos.

Toto zadání dovedlo Ždánický les na rozcestí. Velkou měrou se na tom podílí také dlouhodobé aktivity několika málo starostů, kteří odmítají návrhy státní ochrany přírody o zajištění územní ochrany lesa. V minulosti byl celý Ždánický les opakovaně navrhován na zařazení mezi evropsky významné lokality, ve hře bylo zřízení chráněné krajinné oblasti. Společný odpor lesníků a několika obcí tomu však zabránil. Pod heslem „šak ono to zase doroste“ raději nechají plošně kácet zdravý listnatý les za humny, než aby uznali, že udržitelné hospodaření a péče o tak významné lesní prostředí vyžaduje kompromis mezi ekonomickými zájmy a potřebou ochrany přírody. A tak se kácení lesa s jedinečnou biologickou a ekologickou hodnotou místy utrhlo ze řetězu. Výsledkem jsou ohromné paseky a zcela vytěžený hřeben v severovýchodní části Ždánického lesa.

V debatách pak padají perly od „expertů“ ve stylu: „Čím dřív se všechno vykácí, tím dřív tu naroste nový les, který bude už adaptovaný na klimatickou změnu.“ A nejstarší lesní porosty, ve kterých rostou výjimeční lesní mohykáni starší 140 let, jsou mezitím káceny v rámci tzv. obnovy lesa a jako odpadní dřevo jsou posílány do papíren v Rakousku a na Slovensku. Je to smutný paradox - stromy, které jsou biologicky nejcennější a všude jinde by byly ozdobou prvních zón chráněného území, jsou ve Ždánickém lese tím nejméně hodnotným porostem, který musí být co nejrychleji odstraněn, aby se uvolnil prostor pro nový hospodářský les...

Na malé ploše západní části lesa se sice povedlo vyhlásit evropsky významnou lokalitu Dambořický les pro ochranu panonských dubohabřin, ani zde se hospodaření ale zásadně nezměnilo. A tak zůstává Ždánický les hospodářským lesem, kde existuje jediné skutečně chráněné území - přírodní rezervace U Vrby o výměře 30 hektarů. Je to jediné místo v lese, které je ponecháno přirozeným procesům a kde mohou stromy nerušeně růst a stárnout. Podíl hospodářského lesa tedy činí 99,7 % území a přísně chráněno je pouze 0,3 %. A to se Česká republika zavázala k plnění strategie na ochranu biodiverzity, kde mají členské země EU za cíl ponechat 10 % plochy státu přírodním procesům. Bez ohledu na závazky státu je ale hlavním problémem ohrožení lesního ekosystému s negativním dopadem na celý region.

V této situaci už nebylo možné dál nečinně sledovat plošnou těžbu, která na sebe každoročně navazuje a vytváří rozsáhlé paseky. Na jaře letošního roku vznikla pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody Kyjov iniciativa Živý les pro živý region, která má dva hlavní cíle. Prvním je podpora přírodě blízkého šetrného a udržitelného lesního hospodaření, kde ideálním stavem je přechod z pasečného hospodaření do nepasečných modelů. V takových lesích probíhá těžba výběrem jednotlivých stromů či skupin stromů tak, aby lesní porost zůstal v ploše zachovaný, a přitom dál plnil hospodářský účel. Druhým cílem je ochrana biodiverzity lesa, tedy především ochrana starých a stárnoucích porostů. Ty jsou v hospodářském lese nežádoucí a tím pádem v takových lesích chybí ohromné množství druhů, které jsou vázané právě na staré stromy.

Iniciativa je sice nyní nejaktivnější ve Ždánickém lese, se stejným problémem se ale potýkají také Chřiby a další menší lesní celky v našem regionu. Chceme proto vést debatu o nastavení lesního hospodaření a ochraně biodiverzity lesů napříč jihovýchodní Moravou. Ostatně v regionu je jeden příklad, kdy podobná iniciativa přinesla významný posun - a to v oblasti Soutoku neboli Moravské Amazonie. I zde dlouhá léta probíhá nešetrné plošné kácení listnatých lesů, které negativně zasahuje do biodiverzity a ekosystémových funkcí lesa. Snahy státní ochrany přírody o plošnou územní ochranu byly marné, dokud téma nezvedla místní občanská iniciativa s peticí. Teprve pak se věc dostala na stůl politikům a byla jimi podpořena myšlenka vzniku CHKO Soutok.

Naše cesta je vlastně stejná - oslovit nejen místní obyvatele, ale také širokou veřejnost, získat podporu pro cíle iniciativy, nasbírat co nejvíc podpisů v petici a následně vést jednání s politiky o budoucnosti lesů v našem regionu. Jen tak lze změnit směr, kterým se nyní lesy Ždánického lesa a Chřibů ubírají. Proto budeme velmi rádi, když i Vy se zapojíte - můžete podepsat petici - www.zivylesprozivyregion.cz - stát se členem FB skupiny, podpořit nás darem, účastnit se našich akcí a šířit informace o iniciativě. Bez podpory velkého počtu lidí se naše lesy ze scestí nedostanou. Moc Vám za podporu a zájem děkujeme!

Zuzana Veverková je předsedkyní ZO ČSOP Kyjov.

Poznámka ke Ždánickému lesu z redakční rady Veroniky

Iniciativa Živý les pro živý region uspořádala v neděli 17. září 2023 ekumenickou bohoslužbu za ochranu přírody a Ždánického lesa. Samozřejmě nikoli v chrámových prostorách některé z církví, které se na bohoslužbě podílely, ale právě v lůnu Ždánického lesa, u studánky Bezdýnky, která se, zastíněna mohutnými listnáči, nachází nedaleko Haluzické myslivny (asi 2 km od železniční stanice Jestřabice ležící na Vlárské dráze), ovšem také obklopena skládkami již vytěženého dřeva. Organizátoři v čele se Zuzanou Veverkovou pojali celou akci jako pouť, s nezbytným občerstvením koláčky a vínem a se zpěvem smíšeného mužského kyjovskoždánického sboru, který bohoslužbu doprovodil slováckými písněmi s motivem lesa… Bohoslužby sloužili dva duchovní československé církve husitské, hovoranský farář Michal Děvečka a farářka z Brna-Židenic Anna Štěpánková, římskokatolický kněz z Milonic Stanislav Machovský a farář českobratrské církve evangelické z Kyjova Pavel Čmelík, který také, jako vzděláním přírodovědec a bývalý pracovník ochrany přírody, posloužil velmi příkladným kázáním. Motto bohoslužby bylo příhodně vybráno z knihy Job (kapitola 12, verše 7-10): „Avšak dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví, poučí tě i křoviska země, mořské ryby vyprávět ti budou. Kdo z nich všech by nevěděl, že ruka Hospodinova to učinila a že v jeho ruce je život všeho, co žije.“ Několik desítek přítomných, mezi nimiž nechyběl ani předseda ČSOP Libor Ambrozek, v přímluvných modlitbách vznášelo prosby za ochranu Božího díla. Jedna z modliteb byla obzvlášť oslovující, totiž prosba o sílu a odvahu chránit vzácný dar Boží přírody. „Kdykoli vstoupím do lesa nebo vinohradu, ať se mi Tvá příroda stane pátým evangeliem…“ Bohoslužba měla přinést zklidnění do debaty ohledně lesního hospodaření v oblasti Ždánického lesa a Chřibů i uvědomění si toho, že zachování živého a zdravého lesa je právě tou univerzální hodnotou, která převyšuje bezprostřední ekonomické zájmy. Domníváme se, že tento účel splnila.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu