Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Nejde o otevření Pandořiny skříňky, ale o způsob, jak vlky v naší přírodě udržet*


Jindřiška Jelínková, č. 1/2024, s. 12-13
* (Reakce na článek J. M. Kvasnici – Veronica 4/2023)

Po přečtení článku J. M. Kvasnici, jenž hodnotí Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného, nelze dospět než k závěru, že došlo k zásadnímu nepochopení. Jako spoluautorka Pohotovostního plánu se proto pokusím vysvětlit, jaký postup státní ochrana přírody připravila a motivy, které nás k němu vedly. Jsme přesvědčeni, že napomůže tomu, aby vlci zůstali trvalou součástí naší přírody.

Vlk obecný je českou i evropskou legislativou chráněn v nejpřísnějším režimu. Na jeho postupný a trvalý návrat do naší krajiny po zhruba 200 letech, kdy jsme jej jako lidé cíleně vyhubili, není naše společnost stále připravena.

Za posledních asi 10 let, kdy se k nám vlci postupně přirozeně navracejí, přetrvává odpor k vlku zejména u chovatelů hospodářských zvířat a u myslivecké veřejnosti. Obyvatelé částí naší republiky, které se stávají vlky trvale osídleny, mají z velké většiny z vlka strach, protože nebyli zvyklí vlky v okolí svého bydliště vídat. Syndrom pohádky o Červené Karkulce a pohádky o sedmi neposlušných kůzlátkách udržuje v našem podvědomí vlka jako nepřítele, kterého je třeba se bát, neboť z něj nic dobrého nekouká. V českých podmínkách došlo, s výjimkou oblasti Beskyd, k přerušení kontinuity výskytu této šelmy a nyní si na ni společnost opět zvyká. Cesta je to trnitá a u některých skupin přetrvává zásadně odmítavý postoj (proto byl přece vyhuben, do naší kulturní krajiny už nepatří).

S ohledem na skutečnost, že vlk jako potravní oportunista loví nejsnáze dostupnou potravu, nastává největší konflikt s chovateli hospodářských zvířat, kteří nebyli na jeho příchod připraveni a svá stáda před predátorem nechránili a ve velké míře stále ještě nechrání. Proto byl Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR připraven a Ministerstvem životního prostředí schválen v březnu roku 2020 tzv. Program péče o vlka obecného. Jedná se o strategický plán, celorepublikovou koncepci ochrany druhu a minimalizace socioekonomického konfliktu s dotčenými skupinami veřejnosti. Krom systému podpor pro chovatele hospodářských zvířat (podpora pořízení preventivních opatření na ochranu hospodářských zvířat z Operačního programu Životní prostředí, systém náhrad škod vlkem dle zákona č. 115/2000 Sb. a nárokování újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku výskytu vlka) je součástí Programu péče také řešení tzv. problematických jedinců vlka. Pod pojmem problematický jedinec se skrývá jedinec se ztrátou plachosti vůči člověku, jedinec, který vykazuje nepřirozené vzorce chování, od smělého, nebojácného, až po chování problematické, kritické, ohrožující bezpečnost člověka. Cílem tohoto Pohotovostního plánu je především zajištění bezpečnosti lidí. Do kategorie problematický vlk je také zařazen jedinec, který opakovaně překonává funkčně provedená ochranná opatření hospodářských zvířat, která jsou definována Standardem na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem. Případy, kdy vlk vykazoval nepřirozené chování vůči člověku (z různých příčin) se v evropských podmínkách již vyskytly, stejně jako situace, kdy vlci opakovaně překonali dobrá zabezpečení chovů ovcí. Je potřeba být na tyto situace předem připraven, a právě proto byl zmíněný Pohotovostní plán přijat. Pokud by totiž nastala situace, kdy je nutné rychle řešit ohrožení lidské bezpečnosti, zůstal by jediným řešením režim krajní nouze - odstranění vlka v situaci, kdy již bezpečnost a zdraví člověka ohrozil.

Cílem Pohotovostního plánu je nastavení systému, existence výjimek ze zákonných zákazů tak, aby orgány, do jejichž zákonné kompetence vlk spadá (orgány ochrany přírody, orgány státní správy myslivosti), mohly operativně nastalou situaci řešit, pokud se skutečně bude jednat o problematické chování. Cílem je také rozvoji problematického jednání u konkrétního jedince zamezovat, aby nedošlo k přenosu tohoto chování na další členy smečky. Případný odstřel či eliminace je a bude vždy poslední možností v situaci, kdy se nepodaří jinými metodami problematickému chování zamezit. Plán proto počítá s monitoringem, systematickým sběrem informací, jejich vyhodnocováním, prací s dotčenou veřejností. Jeho cílem není otevření možnosti střílet vlky, ale možnosti operativně jednat v situacích, kdy je to potřeba. V současné legislativě totiž i pokus o odchyt vlka pro nasazení telemetrického obojku vyžaduje výjimku ze zákazu dle zákona na ochranu přírody a krajiny a souhlas uživatele honitby. Pokud by bylo třeba vlka odstranit, je nutná výjimka ze zákona o myslivosti, které musí předcházet právě výjimka ze zákona na ochranu přírody a krajiny. Než by taková dvě řízení proběhla, mohlo by se jednat o týdny až měsíce. Proto je cílem mít tato povolení vydaná předem a využívat je v souladu a postupu s Pohotovostním plánem. V pohotovostních štábech jsou zastoupeni ti, kdo mohou realizaci daného opatření zajistit poté, co odborníci vyhodnotí, o jak závažnou či naopak běžnou situaci se jedná. Odborníci jsou zastoupeni orgány ochrany přírody, pro hodnocení bude využívána spolupráce s akademiky, nevládními organizacemi podílejícími se na monitoringu a výzkumu, zkušenost ze zahraničí.

Víme, že pohled na to, co vlastně je problematické chování vlka, bývá u laické veřejnosti v naprosté většině zcela jiný, než je a bude hodnoceno podle Pohotovostního plánu. Snahou státní ochrany přírody je tyto situace komunikovat, vysvětlovat biologii vlka a jeho způsob života, jeho roli v ekosystému, inteligenci a přizpůsobivost vrcholového predátora. Důraz klademe také na práci s chovateli, aby věděli, jak mají být stáda zabezpečena - a že žádné opatření není stoprocentní zárukou, že stádo nebude napadeno. Na konkrétních případech ale ukazujeme, jak je možné toto riziko eliminovat. Řešit zásah vůči konkrétnímu vlku budeme skutečně jen tehdy, pokud to bude s ohledem na situaci nutné. Respektive pronásledování člověka jdoucího po lese s hárající fenou vlkem by bylo komunikováno jako normální chování a pohotovostní štáb by se o tom ani nedověděl, jelikož by nebyl aktivován. Záznam o této skutečnosti by byl zaevidován a člověku, který toto zažil, by bylo vysvětleno, proč se jedná o přirozené vlčí chování.

Pohotovostní plán vznikal tři roky v úzké spolupráci s odborníky, byl opakovaně diskutován s dotčenými orgány ochrany přírody. Orgány, které budou zastoupeny v pohotovostních štábech, byly osloveny se žádostí o spolupráci a byla jim vysvětlena jejich role. Rozhodování zůstává rolí místně příslušného orgánu ochrany přírody, postup je stanoven Pohotovostním plánem, role pohotovostních štábů je zejména koordinační. Nejedná se o otevření Pandořiny skříňky, ale o způsob, jak vlky v naší přírodě udržet.


Jindřiška Jelínková je zooložka, pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, kde je ředitelkou odboru druhové ochrany.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu