Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Na obranu kopřiv


Helena Vlašínová, č. 1/1988, str. 16-17

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) není zatím předmětem zájmu ochránců přírody; k zamyšlení nad ní mne přivedl dopis inženýra F. U., uveřejněný v úvodu článku „Causa vlk“ v časopise Naší přírodou č. 12/1987. Autor dopisu označuje hanlivě M. Vlašína jako „požírače spařených kopřiv“ jen proto, že se zastává vlků. Ráda bych se M. Vlašína zastala, bylo by ale zřejmé, že mu nadržuji (zavrhovaný je totiž mým mužem), musím se tedy zastat alespoň kopřiv. Nevidím nic špatného na tom, že kopřivy obohacují jídelníček naší rodiny. Na jaře jim mnohdy dám přednost před rychlenou zeleninou a nedělám to jen z „ekonomických důvodů“. Špenát z jarních kopřiv je chutnější i zdravější než ze zmrazeného polotovaru. Podotýkám, že kopřivy sbírám na okraji lesa, kde nejsou přehnojené ani znečištěné. Pokud autor zmíněného dopisu čte tyto řádky, může je považovat za pozvání. Třeba na velikonoční nádivku, nebo kopřivový bramborák neboli cmundu. Ódu na kopřivy pěl už na stránkách Mladého světa Péťa Vařič, nebudu se tedy opakovat. Fantazii se prostě meze nekladou, snad jen poznámku na okraj - zmíněný pisatel dopisu správně uhodl, že kopřivy konzumujeme tepelně zpracované, syrové obsahují jedovatou bílkovinu.

O tom, jak kopřivy svědčí drůbeži, zvláště housatům, ví každá venkovská hospodyně, mnohé si je suší na zimu do zásoby. Že kopřivy svědčí i dětem, se trochu zapomíná. Přitom mohou často pomoci i tam, kde lékaři zůstávají bezradní nad neduživými, bledými dětmi. Kopřivy zlepšují totiž univerzálně všechny důležité funkce těla - tvorbu krve, funkci jater a žlučníku, střev, srdce, cévního systému i ledvin. Působí příznivě vysokým obsahem minerálních látek (vápníku, draslíku, sodíku a hlavně železa), vitamínů (provitaminy A, B1, kyselina pantotenová, v mladých listech vitamín C) a dalších biologicky účinných látek (acetylcholin, histamin, serotonin a další). Důležitý je i obsah glukokininů, snižujících obsah cukru v krvi, pro který se kopřiva stala i součástí  diabetických čajů. Močopudného působení kyseliny křemičité se zase využívá při jarních bylinných kůrách a při léčbě revmatismu.

Dnes má kopřiva největší význam jako důležitý zdroj chlorofylu pro průmyslovou výrobu. Chlorofyl má protizánětlivé a dezodorační účinky a velice dobře působí při hojení ran a regeneraci nové pokožky. Z chlorofylu se vyrábí také vitamín K a řada léčivých i kosmetických přípravků. Není tedy divu, že je kopřiva důležitou vývozní drogou.

Bohatou kštici vám sice kopřiva z pleše neudělá, ale koupel v odvaru z kopřiv, obklady a masáže vás osvěží a výborně doplní pití kopřivového čaje (zkuste ho vylepšit špetkou máty, šalvěje nebo heřmánku).

Kopřivy mohou prospět i vaší zahrádce. Zkuste je na 14 dní naložit do vody (raději na odlehlejším místě) a získáte kvalitní hnojivo a zároveň postřik proti mšicím. Ten je nutno po několika dnech opakovat, na vajíčka nepůsobí.

Nebojím se, že na základě mé propagace vymizí kopřivy z naší přírody. Mají skvělou regenerační schopnost a navíc díky štědrým zemědělcům, kteří nešetří drahými dusíkatými hnojivy, stále přibývá míst, kde se kopřivám výborně daří. Přes veškerou úctu, kterou mám k léčivé síle kopřiv, sleduji rozrůstající se kopřiviště, signalizující splachy z polí, se smutnou vzpomínkou na bývalé květnaté meze. Za to ale kopřivy nemohou.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu