VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V rubrice jsme ve třetím letošním čísle chtěli představit některého amatérského lepidopterologa, tedy motýláře. Amatérské pozorovatele, ať už motýlů, brouků, ptáků, veverek a jiných druhů považujeme za základnu, ze které se vylupují právě ti, kdo se v dospělosti rozhodli udělat z koníčka povolání a stali se vědci. A pokud se nestanou vědci, zůstanou milovníky zvířat a přírody na celý život. Na internetu jsem narazila na web motyli-tichota.cz. Stránky mě nadchly, ale teprve až jsem narazila na zmínky o hudbě v části věnované Franzi Antonu Nickerlovi, lékaři, mezinárodně uznávané a oceňované vědecké osobnosti, zakladateli české vědecké lepidopterologie a jeho synovi, rovněž lékaři Ottakarovi, přestala jsem si myslet, že jde o shodu jmen. Ano, tímto vášnivým amatérským pozorovatelem a fotografem motýlů je ten Jiří Tichota ze Spirituál kvintetu. S o to větší radostí představujeme s jeho svolením vám čtenářům Galerii motýlů Jiřího Tichoty a přes jeho velkou skromnost v textu o galerii si myslíme, že jeho sbírka je mimořádná.

redakce

Původně, a to od mládí, jsem se věnoval především fotografování pomíjených housenek, jejichž kreslená vyobrazení tenkrát byla dostupná prakticky jen v Jouklovi, resp. Seitzovi, pro některé vybrané druhy přibyly později fotografie preparátů ve výborných příručkách R. Schwarze. Převaha fotografií housenek je v této galerii patrna dodnes. Začínal jsem fotit na filmy, a to především černobíle, protože barevné materiály byly velmi drahé a byl pak problém s využitím - diapositivy byly barevně věrnější, ale šlo je vlastně jen promítat, negativy byly náročné na výrobu papírových obrázků, které ale byly barevně nestálé.

Přitom tehdejší fotovybavení bylo nedostatečné: makroobjektivy dlouho neexistovaly, byly zastupovány mezikroužky, které ale vyřadily mechanické clonění objektivu, takže se nasazovaly primitivní „můstky“ mezi aparát a objektiv a montáž trvala i několik minut. Přitom výsledek byl nespolehlivý. Pro větší zvětšení se vřazovaly měchy, na které se objektiv nasazoval obráceně, závitem od aparátu a zacloněno muselo být naplno i při ostření; objekt nebyl skoro vidět a podařil-li se jeden obrázek z deseti, byl to úspěch. Fotit za těchto okolností barevně byl opravdu luxus. Stovky fotografií, většinou černobílých, jsem po nástupu digitální fototechniky prostě vyhodil - použil jen několik málo, když se mi stejný objekt již nenaskytl. Více fotografií jsem zachoval z barevných filmů, jsou oskenovány, ale jejich kvalita není špičková.

Výběr je zcela nahodilý - v popsané situaci jsem běžnější druhy nefotil a mezery jsou samozřejmě patrné - převládají obrázky housenek a početná řada zejména dospělců schází. Jde tedy o namátkový soubor a prosím o shovívavost při posuzování. Zcela určitě se ve výběru vyskytují chyby nejrůznějšího typu; hlavně determinace zejména u housenek, kde se imago nevylíhlo, ale jistě i jinde. Celou řadu fotografií přesto využily některé odborné publikace (Ebert, Ronkay a Fibiger, Atlas Noční motýli III/IV - Macek a kol., některé popularizační publikace, řada počít. serverů aj.). Tento výběr je myšlen jako kratochvilné obrázky, někdy snad zajímavé, pro znalce i prosté milovníky této překrásné skupiny hmyzu, bez nároku na systematičnost a vědeckou preciznost.