Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Stromořadí hrají v naší kulturní krajině několik důležitých rolí. Pomineme-li funkci estetickou, je zde i funkce protierozní a krajinotvorná. Aleje rovněž tvoří přirozenou prachovou a hlukovou zábranu kolem silnic, což je důležité hlavně v současnosti, kdy narůstají emise prachových částic z dopravy. I z hlediska historického aleje kolem silnic a cest do naší krajiny náležejí.
Bohužel řadě lidí i zájmových skupin jsou trnem v oku a už se stává folklorem, že se čas od času objeví nějaký pokus o zjednodušení jejich odstraňování. Jak už se několikrát v minulosti ukázalo, může pak dojít k masivnímu kácení stromů u silnic. Takové snahy vycházejí nejčastěji z okruhu správ silnic, případně ministerstva dopravy a jsou odůvodňovány hlavně bezpečností provozu. Pravá pohnutka je však zřejmě finanční, neboť údržba alejí samozřejmě něco stojí.
Zatím poslední takový pokus se udál začátkem tohoto roku, kdy do poslanecké sněmovny doputovala novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která se týkala především změn v systému mýtného. Byl k ní však připojen nenápadný přílepek, který by změnil postupy povolování kácení dřevin.
Současný stav trvá od roku 2009, kdy došlo ke zpřísnění, které předpokládá, že kácení dřevin kolem komunikací se povoluje ve správním řízení. Na rozdíl od staré úpravy, kdy se kácelo pouze „na ohlášení patnáct dnů předem“. Stávalo se, že příslušný referent nestihl rozsah kácení překontrolovat nebo ohlášení ani nedorazilo na příslušný úřad. Správní řízení má výhodu v tom, že státní ochrana přírody má lepší kontrolu, je zajištěna účast veřejnosti prostřednictvím občanských sdružení a v neposlední řadě lze (na rozdíl od systému na ohlášení) uložit i náhradní výsadbu. Stávající úprava zákona č. 114/1992 Sb. pamatuje i na případy ohrožení bezpečnosti, kdy je v případě nutnosti možné pokácet dřevinu i bez povolení.
Novela předložená letos ministerstvem dopravy předpokládala návrat ke stavu před rokem 2009, tedy k systému na ohlášku, což by se dle navrhovatelů týkalo jen jednotlivých dřevin, a ne stromořadí. Jak se však ukázalo, nebylo možno uspokojivě definovat, co jsou ještě jednotlivé dřeviny, a co už je stromořadí, když například v minulosti došlo v aleji ke kácení a zůstaly rozsáhlé mezery po stromech. Sporný je už samotný výraz stromořadí, který zákon č. 114/1992 Sb. nezná. Také by znovu vypadla možnost uložení náhradní výsadby.
Při projednávání předložené novely ve výboru pro životní prostředí poslanecké sněmovny byly tyto otázky diskutovány a výbor - dle mého názoru správně - výraznou většinou schválil návrh na vypuštění části týkající se kácení dřevin z předložené novely. Závěr zazněl i na plénu poslanecké sněmovny. Na jeho základě, a také díky zájmu ze strany veřejnosti a občanských sdružení, ministerstvo upravilo svoji novelu a část o kácení byla vypuštěna.
Aleje byly tedy prozatím uchráněny. Otázka zní, na jak dlouho, neboť podobné nežádoucí snahy se zřejmě budou vracet i v budoucnu. Navíc ani dobrý zákon stromy kolem cest neochrání proti neodborné údržbě, kterou ještě stále často vidíme.
Ing. Václav Zemek (1974), poslanec PS PČR za ČSSD, člen ČSOP