Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Proč říci ne břidličným plynům


Jan Labohý, č. 2/2012, str. 36

Svět se opět na hodinu ponořil do tmy. Tisíce měst a firem a miliony jednotlivců se připojily ke kampani Hodina Země (Earth Hour), aby společně upozornili na probíhající změnu klimatu a nutnost jí urychleně čelit. Kdo všechno se přidal ke kampani, kterou v Česku koordinoval Ekologický institut Veronica, se dozvíte na stránkách www.hodinazeme.cz

Poté, co se Austrálie v loňském roce odhodlala ke schválení uhlíkové daně, začíná se o podobné reformě mluvit i u nás, potažmo v EU. Český návrh, se kterým přišlo ministerstvo financí, počítá se zdaněním zejména uhlí a topných olejů, nikoliv velkých firem jako v Austrálii. Ačkoliv návrh na vyšší zdanění neekologických paliv zní rozumně, nesplňuje jednu ze základních podmínek dobře nastavené ekologické daňové reformy. Výnosy z nové daně by podle českého zákona neměly jít na snížení ceny práce ani by nebyly vázány na oblast ochrany klimatu - staly by se součástí příjmů státního rozpočtu. Novému návrhu je tedy třeba věnovat dále pozornost.

Stále větší diskusi v poslední době vyvolává otázka, jestli i v České republice začít těžit zásoby tzv. nekonvenčního (břidličného) plynu. Jedná se o běžný zemní plyn, který je ale ukrytý v hůře dostupných ložiskách - vázaný v břidlicích. K jeho těžbě je tedy potřeba využít speciální technologie. Nejčastěji se jedná o tzv. frakování, kdy je do ložisek pod vysokým tlakem pumpován toxický roztok, který narušuje horninu, z níž se pak uvolňuje plyn.

Ačkoliv by těžba nekonvenčního plynu mohla pomoci snížit českou závislost na dovozu plynu z Ruska, je třeba ji jednoznačně odmítnout. Jedním z důvodů je možnost úniku frakovací směsi do životního prostředí a následná kontaminace vodních zdrojů. Druhým problémem je probíhající změna klimatu. Pokud si chceme zachovat alespoň teoretickou naději na udržení oteplení do 2 °C, je třeba okamžitě začít s přechodem na bezuhlíkovou ekonomiku. A v přechodové době využívat klasických fosilních paliv, a ne těch, na jejichž získání je třeba vynakládat mnohem více energie (a tím vytvářet ještě více emisí skleníkových plynů). Místo hledání nových způsobů, jak z planety dolovat další ropu a plyn, musíme hledat možnosti, jak žít i bez nich.

Jan Labohý, koordinátor aktivit Ekologického institutu Veronica (EIV) na ochranu klimatu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu