Čtení na tyto dny

Dřevorubec

bylo
příliš mnoho kamení
na zemi

a země porodila stromy

bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí

a země
porodila člověka

a člověk
vzal sekeru

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Proč říci ne břidličným plynům


Jan Labohý, č. 2/2012, str. 36

Svět se opět na hodinu ponořil do tmy. Tisíce měst a firem a miliony jednotlivců se připojily ke kampani Hodina Země (Earth Hour), aby společně upozornili na probíhající změnu klimatu a nutnost jí urychleně čelit. Kdo všechno se přidal ke kampani, kterou v Česku koordinoval Ekologický institut Veronica, se dozvíte na stránkách www.hodinazeme.cz

Poté, co se Austrálie v loňském roce odhodlala ke schválení uhlíkové daně, začíná se o podobné reformě mluvit i u nás, potažmo v EU. Český návrh, se kterým přišlo ministerstvo financí, počítá se zdaněním zejména uhlí a topných olejů, nikoliv velkých firem jako v Austrálii. Ačkoliv návrh na vyšší zdanění neekologických paliv zní rozumně, nesplňuje jednu ze základních podmínek dobře nastavené ekologické daňové reformy. Výnosy z nové daně by podle českého zákona neměly jít na snížení ceny práce ani by nebyly vázány na oblast ochrany klimatu - staly by se součástí příjmů státního rozpočtu. Novému návrhu je tedy třeba věnovat dále pozornost.

Stále větší diskusi v poslední době vyvolává otázka, jestli i v České republice začít těžit zásoby tzv. nekonvenčního (břidličného) plynu. Jedná se o běžný zemní plyn, který je ale ukrytý v hůře dostupných ložiskách - vázaný v břidlicích. K jeho těžbě je tedy potřeba využít speciální technologie. Nejčastěji se jedná o tzv. frakování, kdy je do ložisek pod vysokým tlakem pumpován toxický roztok, který narušuje horninu, z níž se pak uvolňuje plyn.

Ačkoliv by těžba nekonvenčního plynu mohla pomoci snížit českou závislost na dovozu plynu z Ruska, je třeba ji jednoznačně odmítnout. Jedním z důvodů je možnost úniku frakovací směsi do životního prostředí a následná kontaminace vodních zdrojů. Druhým problémem je probíhající změna klimatu. Pokud si chceme zachovat alespoň teoretickou naději na udržení oteplení do 2 °C, je třeba okamžitě začít s přechodem na bezuhlíkovou ekonomiku. A v přechodové době využívat klasických fosilních paliv, a ne těch, na jejichž získání je třeba vynakládat mnohem více energie (a tím vytvářet ještě více emisí skleníkových plynů). Místo hledání nových způsobů, jak z planety dolovat další ropu a plyn, musíme hledat možnosti, jak žít i bez nich.

Jan Labohý, koordinátor aktivit Ekologického institutu Veronica (EIV) na ochranu klimatu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu