Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Sport a krajina - konflikt zájmů?


Václav Štěpánek, č. 1/2000, str. 1

Sport se v posledních desetiletích stal nedílnou součástí našeho života, pro většinu obyvatelstva sice v pasivní podobě fanoušků či pouze televizních diváků, značná část naší populace však sportuje i aktivně - jen např. lidí občas lyžujících je v naší republice kolem čtyř milionů. Většina sportů se odehrává na speciálních sportovištích (např. míčové hry, atletika), mnohé však jsou nedílně spjaty s přírodou, a často, a někdy i výhradně, s jejími chráněnými částmi. Z mnoha sportů, které původně s přírodou a krajinou nekonfliktně souzněly, se ovšem právě díky jejich stále větší oblíbenosti, dostupnosti a masovosti staly největší přírodní devastátoři. Lyžníci, původně brázdící panenským sněhem našich hor, se postupem doby ve své většině změnili na prosté konzumenty, pro jejichž uspokojení je horská krajina poseta tisíci vleky a lanovkami, zbrázděna stovkami kilometrů čtverečních průseků sjezdovek, v poslední době i chemicky upravovaných, a zastavěna monstrózními ubytovacími podniky se vším „nezbytným“ komfortem, které již mají k útulnosti a souznění s krajinou původních bud a turistických chat jen málo společného. Dokonce i mnozí milovníci běžek již dávají před jízdou volnou krajinou přednost širokým, speciálně upraveným a jen pro tento účel připraveným a z přírodního prostředí vytrženým kolečkům, o vrcholové podobě obou lyžařských sportů samozřejmě ani nemluvě. Rozvoj cyklistické techniky zpřístupnil v podstatě každému jen trochu trénovanějšímu zájemci donedávna pro cyklistiku nedostupná území našich hor, jimiž se tak na speciálních „strojích“ řítí pestře oblečení sportovci, pro něž je jediným kritériem výkon, a nikoli krajinná estetika území, jímž projíždějí a jemuž svou dravou jízdou způsobují těžce zacelitelné rány. A tak bychom mohli pokračovat dál - řeky doslova přecpané vodáky, skály zlézané nikoli pro potěchu harmonií přírodního prostředí, ale pouze pro pocit „já na to mám“, motokrosové či cyklokrosové soutěže, zanechávající za sebou spoušť v podobě zcela zničených cest… Zkrátka sport se stále častěji dostává do konfliktu s přírodou a se snahou po její ochraně. Proto je také tomuto tématu věnována značná část prvního čísla již čtrnáctého ročníku Veroniky. Doufáme, že diskuse, kterou tím vyvoláme, a k níž Vás, milí čtenáři, vyzýváme, přispěje k vyjasnění mezí a mantinelů, které je zapotřebí tváří v tvář stále agresivnějšímu využívání krajiny k nešetrným druhům sportů v ochraně přírody vymezit.

Václav Stěpánek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu