Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Poznámka editora


Miroslav Kundrata, č. 2/1991, str. 3

Věříme, že náš časopis našel už značnou část čtenářů mimo okruh ekologických hnutí - to je také jeho cílem. Přesto se obracíme k Vám všem jako k sympatizujícím s prosbou o zamyšlení nad vážností dnešní situace.

Všichni cítíte, jak se ekologické problémy dostávají do pozadí za existenční ekonomické starosti lidí i podniků. Je to patrné nejen z profilu sdělovacích prostředků, rozvojových programů obcí a firem, ale také z poklesu počtu členů ČSOP i jiných ekologických sdružení a z radikálního snížení počtu předplatitelů ekologických časopisů. Stále hůře se budou hledat lidé na dobrovolné práce pro pomoc životnímu prostředí. Všechno to je pochopitelné a vysvětlitelné, ale pokud na negativní trendy okamžitě nezareagujeme, ztratíme to nejcennější, co dnes máme - adresy několika desítek tisíc lidí, kteří se v ekologickém hnutí angažovali byť i jenom tím, že platili formální členské příspěvky a že se do jejich rodin dostal ochranářský tisk.

Především si musíme uvědomit riziko izolovanosti ekologických iniciativ. Ukazuje se, že patnáctileté zpoždění za bodem obratu západních zemí k akcentování ochrany životního prostředí se nejvíc projevuje ve sféře myšlení lidí. Argumenty, které běžný občan západní Evropy dnes považuje za samozřejmé, charakterizuje náš konzument, iniciativně informovaný pouze o jedné straně slastného života za hranicemi, obvykle slovy: „… to máme vylézt zpátky na stromy?“

Musíme se smířit s tímto žalostným stavem ekologického povědomí populace a přizpůsobit tomu strategii práce. Získání veřejnosti se neobejde bez velkého množství programů, do kterých se může zapojit široký okruh lidí, jsou poměrně jednoduché na organizaci i financování a jejich výsledky se projeví v krátké době 1 až 3 let. V delších časových horizontech totiž nejsou lidé ochotni uvažovat.

Máme základní nedostatky v umění práce s lidmi - příkladem toho mohou být Nové Mlýny, kde se (samozřejmě s většinovým přispěním silné jachtařské, rybářské a vodohospodářské lobby) podařilo spíše tvrdě oddělit obě protichůdné zájmové skupiny a dezorientovat veřejnost.

V době, kdy počet příznivců ekologických hnutí na Západě roste, my, i přes katastrofální stav životního prostředí v celé zemi, zájemce ztrácíme. Můžeme se vymlouvat na to či na ono, ale zatím se nepodařilo vytvořit to hlavní - společenské klima, které by akcentovalo dlouhodobé ekologické hodnoty, a které by naopak pranýřovalo chování neekologické. Tyto preference chybí v chování politiků, včetně pana prezidenta, v daňovém systému, v přístupu k projednávání zákonů i v takových rozporných detailech, že náš ekologický časopis tiskneme na papíře, který popírá to, co se snažíme hlásat. Jsem přesvědčen, že každý z nás může pomoci žádoucí klima vytvořit. Je spojeno s mnohými atributy, které byly samozřejmě spojovány s „ideálními vlastnostmi“ našich předků - skromností, pílí a čestností. Dnes jsou tyto lidské vlastnosti vytlačeny pojmy pružnost, prosperita a zahraniční kapitál.

Jsme svědky toho, jak nabírají druhý dech holdingové společnosti, které chtějí vykoupit přírodní a historické dědictví tohoto státu dříve, než budou přesně formulovány zásady jeho spravování. Ve správních radách společností sedí vysocí státní úředníci, ba dokonce poslanci. Jako zázrakem najednou schopní ředitelé státních podniků už vymysleli cesty, jak převést majetek neprosperujících státních firem do společností, kde budou mít hlavní slovo opět oni. Nejhorší je, že tyto snahy se týkají takových komodit, jako je les nebo historické areály typu Lednice a Valtic. To není slovo proti privatizaci, ale pro stanovení přesných pravidel hry. Lesům to totiž vyjde nastejno, jestli je „zmydlí“ komunisté či kapitalisté, a prodat dřevo na stojatě, to byl vždy symbol největšího úpadku majitele.

Obracíme se proto na všechny čtenáře a jejich přátele, aby se neodvraceli od ochranářských spolků, byť jsou v jakékoliv krizi. Jedině ve sdruženích nezávislých na vládě může mít vláda a parlament kontrolu svého jednání, jedině silnější aktivity jsou schopné angažovat dostatečně velký okruh odborníků. Svoji loajalitu s úsilím za zlepšení životního prostředí mohou projevit i ti, kteří nemají čas se sami angažovat, tím, že přispějí na některou z iniciativ - například i na náš časopis.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu