Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Kompenzace újem v národních parcích


Vladimír Dolejský, Martin Bílý, č. 5/2011, str. 7

Lesy v národních parcích se od lesních porostů na většině území České republiky v mnohém liší. Kromě přírodovědných charakteristik, jako je (většinou) přírodě bližší druhové složení a struktura či vyšší potenciál samovolného vývoje, jde i o rozdíly právní. Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje, že lesy na území národních parků nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských.

V případě lesů ve státním vlastnictví, které na území národních parků výrazně převládají, nezpůsobuje toto ustanovení žádné komplikace. Nehospodaří v nich státní podnik Lesy ČR, jako na území mimo národní parky, ale příslušná správa parku. Úkolem tu není produkce dřevní hmoty a ekonomického zisku, ale péče o les s cílem přiblížit se lesu přirozenému či zcela upustit od výchovných zásahů a ponechat ho samovolnému vývoji. Na těchto plochách zkrátka trvale převažují mimoprodukční funkce lesa na základě společenské objednávky deklarované vyhlašovacím předpisem (příslušný zákon či starší nařízení vlády).

V národních parcích (a v nejvyšší míře v NP Šumava) se však především prostřednictvím restitucí majetku v 90. letech ocitly rozsáhlé lesy u nestátních vlastníků (největší plochy patří městům Volary a Kašperské Hory). Na tyto majitele (obzvláště v I. zónách) jsou kladeny určité nároky nad rámec zákona o lesích, které výrazně snižují možné zisky. Nejčastěji jde o ponechávání ležícího dříví v porostech, dále např. prodloužení obmýtí, změna druhové skladby či ponechání samovolnému vývoji.

Vzhledem k tomu, že tato omezení představují pro majitele lesa finanční ztrátu, má podle zákona o ochraně přírody a krajiny nárok na náhradu za ztížení lesního hospodaření. Způsob vyplácení, jejich účel a výši stanovuje společná vyhláška ministerstev životního prostředí a zemědělství z roku 2006. Největšími příjemci na území národních parků jsou Kašperskohorské městské lesy a Městské lesy Volary. Vyčíslené újmy jsou vypláceny ze státního rozpočtu z resortu ministerstva životního prostředí. Např. výše žádostí za rok 2010 ze strany Kašperskohorských městských lesů dosahovala částky cca 17,5 mil. Kč, ze strany Městských lesů Volary cca 4,5 mil. Kč, z toho cca 3 mil. za lesy v NP a 1,5 mil. Kč za lesy v národní přírodní rezervaci v CHKO Šumava, kde lze tuto náhradu též požadovat.

I v současnosti na vyhodnocování tzv. omezení či újem pro majitele lesů v národních parcích pracují odborná pracoviště ministerstva životního prostředí s cílem předložit v budoucnu přijatelné řešení nevymykající se středoevropskému formátu.

Vladimír Dolejský a Martin Bílý
Odbor péče o národní parky MŽP

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu