Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Kompenzace újem v národních parcích


Vladimír Dolejský, Martin Bílý, č. 5/2011, str. 7

Lesy v národních parcích se od lesních porostů na většině území České republiky v mnohém liší. Kromě přírodovědných charakteristik, jako je (většinou) přírodě bližší druhové složení a struktura či vyšší potenciál samovolného vývoje, jde i o rozdíly právní. Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje, že lesy na území národních parků nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských.

V případě lesů ve státním vlastnictví, které na území národních parků výrazně převládají, nezpůsobuje toto ustanovení žádné komplikace. Nehospodaří v nich státní podnik Lesy ČR, jako na území mimo národní parky, ale příslušná správa parku. Úkolem tu není produkce dřevní hmoty a ekonomického zisku, ale péče o les s cílem přiblížit se lesu přirozenému či zcela upustit od výchovných zásahů a ponechat ho samovolnému vývoji. Na těchto plochách zkrátka trvale převažují mimoprodukční funkce lesa na základě společenské objednávky deklarované vyhlašovacím předpisem (příslušný zákon či starší nařízení vlády).

V národních parcích (a v nejvyšší míře v NP Šumava) se však především prostřednictvím restitucí majetku v 90. letech ocitly rozsáhlé lesy u nestátních vlastníků (největší plochy patří městům Volary a Kašperské Hory). Na tyto majitele (obzvláště v I. zónách) jsou kladeny určité nároky nad rámec zákona o lesích, které výrazně snižují možné zisky. Nejčastěji jde o ponechávání ležícího dříví v porostech, dále např. prodloužení obmýtí, změna druhové skladby či ponechání samovolnému vývoji.

Vzhledem k tomu, že tato omezení představují pro majitele lesa finanční ztrátu, má podle zákona o ochraně přírody a krajiny nárok na náhradu za ztížení lesního hospodaření. Způsob vyplácení, jejich účel a výši stanovuje společná vyhláška ministerstev životního prostředí a zemědělství z roku 2006. Největšími příjemci na území národních parků jsou Kašperskohorské městské lesy a Městské lesy Volary. Vyčíslené újmy jsou vypláceny ze státního rozpočtu z resortu ministerstva životního prostředí. Např. výše žádostí za rok 2010 ze strany Kašperskohorských městských lesů dosahovala částky cca 17,5 mil. Kč, ze strany Městských lesů Volary cca 4,5 mil. Kč, z toho cca 3 mil. za lesy v NP a 1,5 mil. Kč za lesy v národní přírodní rezervaci v CHKO Šumava, kde lze tuto náhradu též požadovat.

I v současnosti na vyhodnocování tzv. omezení či újem pro majitele lesů v národních parcích pracují odborná pracoviště ministerstva životního prostředí s cílem předložit v budoucnu přijatelné řešení nevymykající se středoevropskému formátu.

Vladimír Dolejský a Martin Bílý
Odbor péče o národní parky MŽP

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu