Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Příroda


Dušan Šlosar, č. 6/2010, str. 15

Pro nás tak přirozené slovo příroda není tak staré a samozřejmé, jak to na první pohled vypadá. Ve staré češtině nejpodobnější slovo přírod mohlo znamenat to, co se přirodilo, tedy přirozený přírůstek, ale asi se ho moc neužívalo. Avšak další odvozenina přirozenie mělo už celou škálu významů. Např. narození: jest od přirození slepý; povaha: oheň z přirození svého jest horký; příroda: učení o přirození (Naturlehre) atd. Do dneška se nám uchoval jediný: přirození jako pohlavní orgány. Také existovala přirozenost: zákon přirozenosti, přírodní zákon.

Pro počínající česky pěstovanou obrozenskou vědu byl ovšem žádoucí jednoznačný termín. Zasloužil se o něj Josef Dobrovský svou variantou příroda, kterou měl ovšem z ruštiny. Troje říše přírody: zvířata, rostliny a kamení se už psalo v obrození za Jungmanna, tedy před necelými dvěma stoletími. Obrozenský básník Milota Zdirad Polák pak svou proslulou básnickou skladbu Vznešenost přirozenosti v knižním vydání z roku 1819 přejmenoval na Vznešenost přírody.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu