Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Chraňte genový fond kulturních plodin a plevelů


František Kühn, č. 2/1991, str. 17-18

V posledních desetiletích nenávratně mizí poslední zbytky místních populací polních plodin. V rozvinuté zemědělské velkovýrobě pěstují podniky již jen šlechtěné sorty a hybridy plodin, které při vysokých dávkách hnojiv a při chemické ochraně rostlin dávají vysoké výnosy. Tyto odrůdy mají velmi úzký genetický základ a byly rozmnoženy často jen z jediné rostliny. Tím se velmi zmenšila genetická rozmanitost plodin. V dřívějších nešlechtěných místních plodinách existovala často bohatá směs různých typů plodiny; tak např. při společném sběru plodin s pracovníky bývalé východoněmecké Akademie věd jsme v záhumenkovém poli u Zubáku v okrese Povážská Bystrica v roce 1981 nasbírali 55 odlišných typů ovsa setého. Rozmanitost rostlin v populacích plodin umožnila v průběhu vývoje zemědělství šíření pěstování plodin do skoro celého světa, aspoň některý typ v populaci se dovedl přizpůsobit podmínkám v místě, kde byl vyset. Během staletého vývoje se v místních populacích přirozeně vytřídily typy přizpůsobené místnímu klimatu a místním půdám. Naše dnešní odrůdy plodin byly vyšlechtěny na vysoký výnos; při tom často došlo ke zhoršení kvality. Pěstujeme-li vedle sebe místní krajové populace plodin a novodobé šlechtěné odrůdy, zjistíme, že např. ptáci a myši žerou zrno starých místních populací plodin (které mívají např. vysoký obsah bílkovin), zatímco moderní odrůdy plodin často zůstávají netknuté. Výkup požaduje jednotné, velké série produktů a redukci bohatých sortimentů. Zatímco dříve při rodinné malovýrobě v každém hospodářství bylo nutno pěstovat široký sortiment všech potřebných plodin a též rezervní plodiny pro případ neúspěchu (jarní žito a pšenici pro případ vymrzání ozimů), je dnes při husté síti obchodů, při peněžním hospodářství a při dnešních velkých dopravních možnostech snaha pěstovat v jednom zemědělském podniku co nejužší sortiment plodin. Plodiny, kterých se potřebuje jen menší množství (např. kmín, fenykl, koriandr, léčivé rostliny apod.), se pěstují dnes jen v několika specializovaných závodech. Dochází tedy velmi rychle k ztrátě podstatné části genového bohatství, které bylo v nešlechtěných populacích plodin. Je to velmi závažná ztráta, která v budoucnosti silně omezí možnosti šlechtění rostlin. Budeme např. často marně hledat rostliny s určitými kvalitativními hodnotami, s odolností proti určitým chorobám nebo rostliny používané k speciálním účelům (např. pšenice dvouzrnka používaná do jelit a jitrnic na západním a středním Slovensku). Je nutno počítat s tím, že se mění a budou měnit požadavky na správnou výživu a na léčení nemocí. Měla by se proto zachovat např. cizrna, luštěnina, která obsahuje biologicky velmi cenné a dobře stravitelné bílkoviny, nebo moravský sladký jeřáb, který se cení pro obsah sorbitu, vitamínů A, C a vápníku, nebo drobnoplodé slívy vařačky aj., které dávají velmi chutnou slivovici, oskeruše, které se velmi cení jako lék při nachlazení, letní hrušky na mošt a na sušení, nebo šabřina horská, která se v Jeseníkách pěstovala jako léčivá rostlina proti chorobám dýchacích cest a žaludku. Kromě nutnosti zachování plodin pro účely šlechtění je nutno zdůraznit též význam jejich zachování jako dokladu vývoje hospodářské činnosti lidské společnosti a jako studijního materiálu, na kterém se dají studovat genetické a evoluční otázky.

Ve světě se stále důrazněji volá po zachování genetického potenciálu plodin. Pořádají se světová sympozia o zachovávání plodin, setkávají se světové pracovní skupiny vědců o zachovávání genetického bohatství plodin. Existují světové kolekce živých plodin atd. V Československu se však zachovávání genofondu pěstovaných plodin nevěnuje dostatečná péče. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni sice vede kolekci odrůd polních plodin, které byly vyšlechtěny v Československu, ale nejsou již udržovány nešlechtěné krajové odrůdy. Starší kolekce plodin, jako např. sortiment obilí výzkumných ústavů zemědělských v Brně-Pisárkách, sbírka klasů Zemědělského muzea, ovocné sortimenty v Praze-Troji, v Poděbradech, sortimenty plodin v Botanické zahradě VŠZ Brno aj., již dávno zmizely. V posledních letech se ve výzkumných ústavech v rámci šetření penězi sortimenty udržovaných vzorků plodin omezují nebo dokonce ruší. Muzeum v přírodě (skansen) v Rožnově p. R. udržuje z nešlechtěných starých typů plodin křibici (dvouleté žito), nahozrnný ječmen, jarní žito, pohanku a sbírku jabloně jaderničky moravské (viz článek v tomto čísle) a některé tradiční plevele. Střední zemědělská škola v Táboře pěstuje sortiment plodin a plevelů. Centrální ústav genetiky a pěstovaných plodin v Gaterslebenu ve východním Německu udržuje několik tisíc vzorků plodin nasbíraných na třech sběrných expedicích na východní Moravě a na Slovensku. Po sloučení obou německých států je však existence tohoto ústavu ohrožena.

Stejně jako se vyvíjí snaha o zachování plodin, volá se ve světě již mnoho desetiletí i po zachování mizejících druhů polních plevelů. V době před zavedením herbicidů byla pole mnohdy zbarvena květy četných druhů plevelů, které měly často pestré květy (vlčí mák, chrpa polní, stračka ostrožka aj.). Obrazy s plevely malovali např. Vincent van Gogh, Josef Mánes, Karel Svolinský aj. Plevely jsou také motivem lidových ornamentů a výšivek (např. chrpa polní). V současné době mizí z našich polí asi 60 % druhů plevelů. Zůstávají jen druhy odolné proti široké škále herbicidů a druhy, které dovedou konkurovat plodinám i při vysokých dávkách hnojiv. V „červeném seznamu“ rostlin od F. Procházky a kol. (1983) pro Čechy a Moravu jsou uvedeny 3 druhy plevelů jako již vymizelé, 2 druhy nezvěstné, 16 druhů kriticky ohrožených, 24 druhů silně ohrožených atd. V Německu jsou na aspoň 10 místech založeny rezervace plevelů, kde se plodiny obdělávají bez použití herbicidů, v nepříliš hustém zápoji, s nevysokými dávkami hnojiv, případně bez podmítky, a kde se udržuje bohatý sortiment polních plevelů. Taková rezervace je například na hradisku z konce 1. tisíciletí u Luckau-Freesdorfu u Cottbusu, kde je několik polí obděláváno v trojpolní soustavě tradičními metodami. V Československu však dnes instituce, která by udržovala kolekci plevelů, naprosto chybí. Bylo by důležité, aby všichni, kteří se chtějí zasadit o zachování pestrosti souboru našich kulturních rostlin a případně i zajímavých plevelů, si všímali dosud existujících tradičních plodin, a snažili se je zachovat. Mělo by se působit na pěstitele, kteří dosud mají na svých pozemcích tradiční typy plodin, aby je nadále udržovali nebo je rozmnožovali. Z jednoletých plodin by se daly nadále udržovat v kultuře místní typy máku setého, lebedy zahradní, pohanky, tradičních luštěnin nebo bezhlávkové saláty.

Snadněji je možné udržet tradiční ovocné dřeviny, léčivé a okrasné rostliny - jabloně Panenské, Jaderničky moravské a valašské, Vejlímek, Míšeňské, Malinové hornokrajské a holovouské, hrušně Solanku, Strýmku, Koporečku, letní hrušky, např. Jakubky, jeřáb sladký moravský, oskeruši, kdouli, mišpuli, třešeň Skalku, Májovky, Sladkovišeň ranou, místní typy meruněk, mandloň, švestku Brněnskou a Šlapanickou, Dolanku, špendlíky, durancie, pavlůvky, vařačky, kulovačky, angrešt Jundrovský žlutý a červený, Bosonožský žlutý a červený, moruši černou, ořešáky křapáče a hroznovité; z okrasných rostlin pak stračku znamenanou, černuchu zahradní, oměj šalamounek, kohoutek chalcedonský, laskavec trojbarevný, večernici vonnou, měsíčnici roční, rezedu vonnou, topolovku, sléz léčivý, růži stolistou, bílou, galskou, skořicovou, mandloň nízkou, zimolez kozí list, rudbeckii dřípatou plnokvětou, lesknici rákosovitou panašovanou („kanafas“), z hrnkových okrasných rostlin růži měsíční, zvonek stejnolistý („ženich a nevěsta“), zvonek jehlancovitý („mořská cibule“), z vytrvalých zelenin šťovíky, chřest, z léčivých rostlin sléz přeslenitý, routu, čechřici vonnou, všedobr, šabřinu horskou, máty, šantu kočičí, š. panonskou, saturej, klasnatku, maří list, vratič (kadeřavý), řimbabu, brotan, oman pravý aj.

Neméně důležité je i zachování planých výchozích typů kulturních rostlin jako plané révy vinné, od níž snad ještě zbývá několik rostlin při toku Dunaje, planých oskeruší, planých jabloní, hrušní, ptáčnic, trnoslívek, velkoplodých planých trnek apod., které dnes většinou rychle mizí z přírody.

Snahy o záchranu mizejících divokých zvířat a planých rostlin mají již dlouhou tradici a existují již poměrně vlivné světové organizace, které tuto ochranu propagují a realizují. Je nutno podobnou bázi vytvořit i pro ochranu tradičních pěstovaných rostlin a jejich výchozích rodičovských typů, případně i pro zachování zajímavých a atraktivních plevelů, a zajistit pro udržování těchto rostlin plochy a finanční prostředky k jejich pěstování. Mělo by se to uskutečnit v nejbližších několika letech, dokud ještě bude možné sebrat semena a sazenice těchto rostlin.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu