Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Okrašlovací spolek - ano, či ne?


Karel Hudec, č. 2/1991, str. 22-23

Kdysi existovaly v každé obci okrašlovací spolky. I když lze dnes jejich úspěšnost těžko hodnotit a vzpomínky na jejich činnost a vzhled obcí jsou nutně zkresleny odstupem času, zbytečnou organizací zřejmě nebyly. S rozbitím spolkové činnosti v poválečných letech byly i tyto spolky zrušeny a jejich funkci měly zřejmě převzít národní výbory. Bohužel pouze měly. Výsledkem reorganizace byl všem známý tristní stav, který nemohly zakrýt ani jarní úklidy, vládní programy či brigády v akci Z. Ani ve starším Tisu stejně jako v novém ČSOP neznamenala čistota a vzhled sídel nějakou programovou dominantu - ostatně s ochranou přírody to příliš nesouvisí a v životním prostředí byly a nadále jsou důležitější věci. To možná vedlo k místy pronášenému názoru, že ČSOP nebudou okrašlovací spolky.

Nevím, zda nepřišla doba k revizi tohoto názoru. Ne snad k úplné revizi: skutečně jsou a nadále i budou úkoly pro dobrovolné organizace na poli ochrany přírody a životního prostředí, které budou hloubkově významnější než vnější vzhled sídel. Ekologické aktivity budou muset trvale bojovat s omezenými zájmy a názory jednotlivců, skupin či odvětví ať ve výrobní, či správní sféře. Přesto se domnívám, že „okrašlovací“ činnost v sídlech by měla být jedním z opěrných pilířů všech ekologických programů a že by mohla představovat pro ČSOP impuls k novému oživení praktické činnosti i k vzrůstu členské základny v organizacích. Není asi jediný člověk, který vyjel za západní hranici malé, ale naší republiky a který by okamžitě nevzal na vědomí vzhled, spořádanost a čistotu sídel ve všech těchto zemích. Vzít tuto skutečnost na vědomí je možné se závistí, rezignací, odsouzením našich národních vlastností, nadějí, že to u nás také jednou bude, až… Měla by se však vzít na vědomí jako výchozí bod pro snahu tuto situaci realizovat i u nás.

Kromě bezprostředního zájmu občanů o vzhled vlastního sídla a z toho rezonujících místních aktivit je nutné a účelné vidět v čistotě a upraveném vnějším vzhledu sídel i symbolický nebo signální význam pro zdravé životní prostředí. A přitom v tomto prostředí se každá devastační činnost snadněji zjistí než na smetišti.

Nelze samozřejmě počítat s tím, že se všichni lidé okamžitě nadchnou pro čistotu svého okolí a úpravu jeho vzhledu. Je nutno střízlivě kalkulovat i s reálnými možnostmi, financemi, počty lidí, potřebami jednotlivých sídel nebo jejich částí atd. atd. Pokud však nechceme zůstat trvale na úrovni starých Holešovic, kde na základě svědecké písně Jana Vodňanského „zasadíš-li stromeček, řeknou že jsi blbeček“, pak je nutné riskovat i nepochopení a posměch lidí i případné záměrné či nezáměrné ničení určitého procenta výsledků práce se strany u nás jistě dostatečného počtu vandalů. Je prostě nutné začít.

Předpoklady pro tuto činnost je možné vidět v následujících aspektech:

- Nalezení aktivního jedince či lépe skupiny lidí, kteří jsou ochotni se věci ujmout. Může to být kdokoliv - ZO ČSOP, Brontosauři nebo místní organizace politické strany, skutečně kdokoliv. Mělo by být především zájmem obecního zastupitelstva tohoto člověka nebo skupinu najít a podporovat.

- Sestavení programu. Ten by měl být skutečně velmi střízlivý a vycházet výhradně z místních poměrů. Důležité je samozřejmě ujasnit si hierarchii hodnot a z ní vyplývajících postupů a potřeb: co nejméně práce s co největším efektem. Tím by měl být veden i způsob realizace programu.

- Dohoda a koordinace činnosti se snahami obecního zastupitelstva. Musí být zcela jasné, kterou část obecního majetku kdo obhospodařuje, a je tedy i zodpovědný za jeho stav, na kterou část nejsou v obecní pokladně peníze, kde je účelnější finančně podpořit občanské iniciativy.

- Kontrola, údržba a postih za narušení: I toto musí být jednáním s obecním zastupitelstvem přesně stanoveno.

- Přesvědčování lidí. Toto je patrně nejvýznamnější část celého úsilí - pokud se budou lidé starat o své domy a jejich okolí, pak zůstane na „okrašlovacím spolku“ minimum práce. Privatizace tu jistě může mnoho znamenat, i za první republiky však byli hospodáři pořádní a nepořádní a stejně takové byly i jejich domy. Ochotu podílet se na péči o společný majetek nelze nadiktovat, jistě však k ní povede snadnější cesta při dobré a účelné organizaci a jasném vymezení kompetencí pracovníků placených a dobrovolných.

Nakonec tedy odpověď na základní otázku - okrašlovací spolky ano, či ne. Vlastní odpověď na ni znám a pro toho, kdo čte pouze první a poslední řádky v každém článku - jednoznačně ano.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu