Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Neúplné a neuvědomované představy o ekologických jevech


Libor Musil, č. 1/2007, str. 1

„Ekologické vědomí“ vnímáme jako celek, který má dvě vrstvy. První zahrnuje ty představy a poznatky o ekologických jevech. které používáme vědomě. Druhá vrstva zahrnuje nepřesné a bezděčné představy o ekologických skutečnostech, tedy to, co tušíme nebo čím se řídíme, aniž bychom si to uvědomovali. Výraz „ekologické vědomí“ se pro označení tohoto celku nehodí. „Vědomí“ je to, co si jasně uvědomujeme. Termín „ekologické vědomí“ bychom proto měli vyhradit pro jasně uvědomované představy a poznatky, zatímco tušené a bezděčné představy by bylo lépe označovat souslovím „ekologické povědomí“.

To má rovněž dvě vrstvy. První spočívá v neúplném vědění o jevech ekologické povahy a projevuje se např. částečnými znalostmi, nepřesnými nebo přebujelými představami apod. Druhou vrstvu ekologického povědomí tvoří neuvědomované představy a psychické impulsy, jimiž jsou například vidiny, intuitivní představy, předsudky, mýty, archetypy, city, instinkty apod.

I kdybychom se vědomě řídili dokonalým obrazem ekologických jevů a souvislostí, naše jednání vůči přírodě a krajině by stejně bylo pod vlivem mocných impulsů ekologického povědomí. Rozpoznat je nám pomáhají Erazim Kohák a Jan Krajhanzl, kteří - každý z jiného hlediska - popisují ty předpoklady našich postojů k přírodě, jež bereme jako samozřejmé, a pod jejichž vlivem proto jednáme, aniž bychom si toho všímali. Václav Cílek líčí, jak nelibost provázející změny české krajiny vyplývá ze střetu intuitivních představ o žádoucím vzhledu krajiny s její měnící se strukturou. Hana Librová říká, že naše poznání „ekologična“ je neúplné proto, že složitost ekologických vztahů přesahuje meze lidského chápání. Stanislav Komárek zdůrazňuje, že ochránci přírody prokazují některým poznatkům ekologie větší úctu, než je přiměřené. Argumenty těchto autorů rozvíjí Libor Musil, Jiří Bartl, Václav Cílek, Olga Skácelová a Mojmír Vlašín.

Doufáme, že nám poznatky tohoto čísla Veroniky pomohou nahlédnout do vlastního ekologického povědomí a že se díky tomu podaří - řečeno slovy Erazima Koháka - vyvést alespoň některé naše neúplné a bezděčné předpoklady o přírodě a krajině na světlo kritického rozumu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu