Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Neúplné a neuvědomované představy o ekologických jevech


Libor Musil, č. 1/2007, str. 1

„Ekologické vědomí“ vnímáme jako celek, který má dvě vrstvy. První zahrnuje ty představy a poznatky o ekologických jevech. které používáme vědomě. Druhá vrstva zahrnuje nepřesné a bezděčné představy o ekologických skutečnostech, tedy to, co tušíme nebo čím se řídíme, aniž bychom si to uvědomovali. Výraz „ekologické vědomí“ se pro označení tohoto celku nehodí. „Vědomí“ je to, co si jasně uvědomujeme. Termín „ekologické vědomí“ bychom proto měli vyhradit pro jasně uvědomované představy a poznatky, zatímco tušené a bezděčné představy by bylo lépe označovat souslovím „ekologické povědomí“.

To má rovněž dvě vrstvy. První spočívá v neúplném vědění o jevech ekologické povahy a projevuje se např. částečnými znalostmi, nepřesnými nebo přebujelými představami apod. Druhou vrstvu ekologického povědomí tvoří neuvědomované představy a psychické impulsy, jimiž jsou například vidiny, intuitivní představy, předsudky, mýty, archetypy, city, instinkty apod.

I kdybychom se vědomě řídili dokonalým obrazem ekologických jevů a souvislostí, naše jednání vůči přírodě a krajině by stejně bylo pod vlivem mocných impulsů ekologického povědomí. Rozpoznat je nám pomáhají Erazim Kohák a Jan Krajhanzl, kteří - každý z jiného hlediska - popisují ty předpoklady našich postojů k přírodě, jež bereme jako samozřejmé, a pod jejichž vlivem proto jednáme, aniž bychom si toho všímali. Václav Cílek líčí, jak nelibost provázející změny české krajiny vyplývá ze střetu intuitivních představ o žádoucím vzhledu krajiny s její měnící se strukturou. Hana Librová říká, že naše poznání „ekologična“ je neúplné proto, že složitost ekologických vztahů přesahuje meze lidského chápání. Stanislav Komárek zdůrazňuje, že ochránci přírody prokazují některým poznatkům ekologie větší úctu, než je přiměřené. Argumenty těchto autorů rozvíjí Libor Musil, Jiří Bartl, Václav Cílek, Olga Skácelová a Mojmír Vlašín.

Doufáme, že nám poznatky tohoto čísla Veroniky pomohou nahlédnout do vlastního ekologického povědomí a že se díky tomu podaří - řečeno slovy Erazima Koháka - vyvést alespoň některé naše neúplné a bezděčné předpoklady o přírodě a krajině na světlo kritického rozumu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu