Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Krajina, energie, klima


Yvonna Gaillyová, č. 3/2007, str. 1

Zamýšlíme se dnes nad tím, jak znovu vystačit s přírodními toky energie, tedy takovými, které díky „slunečnímu pohonu“ v krajině probíhají tak jako tak - nebo mohou probíhat i intenzivněji, když se přičiníme.

Průmyslová revoluce přinesla odklon od využívání pouhých přírodních toků a započala epochu stále intenzivnější oxidace uhlíkatých sedimentů, která dosud trvá. Atmosféru Země to změnilo do zcela nežádoucího stavu. Do takového, v němž ještě nikdy nebyla (to pokud jde o obsah halogenovaných uhlovodíků). Od okolního vesmíru nás tepelně izoluje mnohem více než kdykoliv ve čtvrtohorách. A přinejmenším do poloviny tohoto století bude izolovat stále důkladněji. Pak se to může začít vracet do únosných mezí, podaří-li se omezit používání fosilních paliv oproti dnešku tak na pětinu - a to ve světovém úhrnu. Pro bohaté země, které současnou anomálii ve složení ovzduší způsobily (my k nim patříme především), to znamená pokles na desetinu dnešní spotřeby, ne-li jejich úplné vyloučení coby paliva.

Hlavní cestou k tomu je výrazně snížit dnešní potřebu vytápění, pohonných hmot a elektřiny. Kupříkladu musíme opravit většinu dnešních budov na pasivní standard (nové budovy by se už nyní v žádné horší kvalitě stavět neměly). Takovým stačí biomasa, která v jejich blízkosti každoročně naroste, pokud je ve slunných mrazivých týdnech nevytopí jejich jižně orientovaná okna.

V posledním půlroce byly publikovány zásadní dokumenty shrnující dosavadní poznání o změnách klimatu, jejich důsledcích i opatřeních, jak změny složení ovzduší brzdit. Jde hlavně o čtvrtou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, z níž jsou do češtiny přeložena jen krátká Shrnutí pro veřejné činitele. Z ekonomického pohledu se na problém zaměřila studie Sira Nicholase Sterna Ekonomické aspekty změny klimatu, vypracovaná na pokyn britského ministra financí Gordona Browna. České překlady najdete i na stránce www.veronica.cz/klima.

Vědomí globálních souvislostí je dobré pro uvažování o místních řešeních. Hlavně pro to, aby mohla být velkorysá, s výhledem na desítky let. Nebo vlastně už napořád.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu