Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Krajina, energie, klima


Yvonna Gaillyová, č. 3/2007, str. 1

Zamýšlíme se dnes nad tím, jak znovu vystačit s přírodními toky energie, tedy takovými, které díky „slunečnímu pohonu“ v krajině probíhají tak jako tak - nebo mohou probíhat i intenzivněji, když se přičiníme.

Průmyslová revoluce přinesla odklon od využívání pouhých přírodních toků a započala epochu stále intenzivnější oxidace uhlíkatých sedimentů, která dosud trvá. Atmosféru Země to změnilo do zcela nežádoucího stavu. Do takového, v němž ještě nikdy nebyla (to pokud jde o obsah halogenovaných uhlovodíků). Od okolního vesmíru nás tepelně izoluje mnohem více než kdykoliv ve čtvrtohorách. A přinejmenším do poloviny tohoto století bude izolovat stále důkladněji. Pak se to může začít vracet do únosných mezí, podaří-li se omezit používání fosilních paliv oproti dnešku tak na pětinu - a to ve světovém úhrnu. Pro bohaté země, které současnou anomálii ve složení ovzduší způsobily (my k nim patříme především), to znamená pokles na desetinu dnešní spotřeby, ne-li jejich úplné vyloučení coby paliva.

Hlavní cestou k tomu je výrazně snížit dnešní potřebu vytápění, pohonných hmot a elektřiny. Kupříkladu musíme opravit většinu dnešních budov na pasivní standard (nové budovy by se už nyní v žádné horší kvalitě stavět neměly). Takovým stačí biomasa, která v jejich blízkosti každoročně naroste, pokud je ve slunných mrazivých týdnech nevytopí jejich jižně orientovaná okna.

V posledním půlroce byly publikovány zásadní dokumenty shrnující dosavadní poznání o změnách klimatu, jejich důsledcích i opatřeních, jak změny složení ovzduší brzdit. Jde hlavně o čtvrtou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, z níž jsou do češtiny přeložena jen krátká Shrnutí pro veřejné činitele. Z ekonomického pohledu se na problém zaměřila studie Sira Nicholase Sterna Ekonomické aspekty změny klimatu, vypracovaná na pokyn britského ministra financí Gordona Browna. České překlady najdete i na stránce www.veronica.cz/klima.

Vědomí globálních souvislostí je dobré pro uvažování o místních řešeních. Hlavně pro to, aby mohla být velkorysá, s výhledem na desítky let. Nebo vlastně už napořád.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu