Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Jsme uprostřed léta


Dalibor Zachoval, č. 4/2007, str. 1

Tak jako každý rok, opět nastal čas dovolených, cestování a putování do krajiny. Pro mnohé nejoblíbenější část roku, pro řadu jiných - především z důvodu rozmarů počasí - období, které se musí přetrpět. Každoročně čtvrté číslo nezaměřujeme na konkrétní téma, nýbrž přinášíme tradiční letní pel-mel příspěvků. Letos jsme tuto zvyklost dodrželi částečně. V červenci si totiž připomínáme desáté výročí katastrofálních povodní, které naše území zasáhly s nebývalou silou a způsobily značné škody na lidských životech, krajině i majetku. Proto přinášíme k tomuto smutnému výročí hned několik příspěvků.

Uskutečnila se za posledních deset let nějaká zásadní opatření, jež by náš stát připravila na extrémní projevy počasí, tedy na povodně i období sucha? Ovlivnil náš vstup do EU dosavadní vodohospodářské praktiky? Nejen tyto otázky zodpovídá úvodní článek Lukáše Krejčího.

Jako obranu před dopady globálních změn klimatu projednala letos v dubnu česká vláda Plán hlavních opatření. Plán mj. počítá s výstavbou dalších přehrad, s čímž nesouhlasí někteří akademičtí a univerzitní pracovníci, kteří argumentují, že opravdovou ochranou by byla spíše obnova přirozeného koloběhu vody v přírodě. Více se dozvíte ze série příspěvků Pavly Hobstové.

Bohem i lidmi zapomenutý kout Země, kde hřebeny a jejich svahy patří pouze větru a kde se v řídkých vesnicích v údolích zastavil čas někdy dávno před druhou světovou válkou. I toto je srbská Stará planina. S tamním způsobem života, kulturou, přírodou i krajinou tohoto ojedinělého území vás podrobně seznámí článek Václava Štěpánka.

Vážení čtenáři Veroniky, přeji vám příjemný, klidný a ne příliš slunný průběh zbytku léta, spojený se spoustou pěkných zážitků. Zároveň mi dovolte, abych se s vámi po téměř deseti letech rozloučil ve funkci šéfredaktora časopisu. Byla to mimořádně příjemná léta, na která budu vždy rád vzpomínat. Děkuji vám všem za přízeň a podporu, kterou jste časopisu Veronica prokazovali, a věřím, že i nadále budete projevovat. Děkuji rovněž všem autorům článků, fotografií i kreseb, svým spolupracovníkům i redakční radě. Vám všem, svému nástupci i časopisu Veronica přeji do dalších let jen to dobré a těším se - jakožto čtenář - na pěkné chvíle strávené s časopisem Veronica.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu