Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Jsme uprostřed léta


Dalibor Zachoval, č. 4/2007, str. 1

Tak jako každý rok, opět nastal čas dovolených, cestování a putování do krajiny. Pro mnohé nejoblíbenější část roku, pro řadu jiných - především z důvodu rozmarů počasí - období, které se musí přetrpět. Každoročně čtvrté číslo nezaměřujeme na konkrétní téma, nýbrž přinášíme tradiční letní pel-mel příspěvků. Letos jsme tuto zvyklost dodrželi částečně. V červenci si totiž připomínáme desáté výročí katastrofálních povodní, které naše území zasáhly s nebývalou silou a způsobily značné škody na lidských životech, krajině i majetku. Proto přinášíme k tomuto smutnému výročí hned několik příspěvků.

Uskutečnila se za posledních deset let nějaká zásadní opatření, jež by náš stát připravila na extrémní projevy počasí, tedy na povodně i období sucha? Ovlivnil náš vstup do EU dosavadní vodohospodářské praktiky? Nejen tyto otázky zodpovídá úvodní článek Lukáše Krejčího.

Jako obranu před dopady globálních změn klimatu projednala letos v dubnu česká vláda Plán hlavních opatření. Plán mj. počítá s výstavbou dalších přehrad, s čímž nesouhlasí někteří akademičtí a univerzitní pracovníci, kteří argumentují, že opravdovou ochranou by byla spíše obnova přirozeného koloběhu vody v přírodě. Více se dozvíte ze série příspěvků Pavly Hobstové.

Bohem i lidmi zapomenutý kout Země, kde hřebeny a jejich svahy patří pouze větru a kde se v řídkých vesnicích v údolích zastavil čas někdy dávno před druhou světovou válkou. I toto je srbská Stará planina. S tamním způsobem života, kulturou, přírodou i krajinou tohoto ojedinělého území vás podrobně seznámí článek Václava Štěpánka.

Vážení čtenáři Veroniky, přeji vám příjemný, klidný a ne příliš slunný průběh zbytku léta, spojený se spoustou pěkných zážitků. Zároveň mi dovolte, abych se s vámi po téměř deseti letech rozloučil ve funkci šéfredaktora časopisu. Byla to mimořádně příjemná léta, na která budu vždy rád vzpomínat. Děkuji vám všem za přízeň a podporu, kterou jste časopisu Veronica prokazovali, a věřím, že i nadále budete projevovat. Děkuji rovněž všem autorům článků, fotografií i kreseb, svým spolupracovníkům i redakční radě. Vám všem, svému nástupci i časopisu Veronica přeji do dalších let jen to dobré a těším se - jakožto čtenář - na pěkné chvíle strávené s časopisem Veronica.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu