Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Louky a pastviny


Václav Štěpánek, č. 5/2007, str. 1

byly považovány za ozdobu krajiny již v dobách antických. A neopěvovali je pouze ti, kteří se na ně dívali jaksi z odstupu, oceňujíce jejich estetickou hodnotu pro krajinu v literárních dílech či zachycujíce ji na plátnech, grafikách či freskách, nebo ti, kteří se nad jejich floristickou bohatostí rozplývali ze zájmu vědecky biologického, či třeba turisté, pro něž byla mozaika krajiny s pestrými loukami či svažitými pastvinami jedním z nejdůležitějších motivů pro to, aby do ní z hloubi měst vyráželi. Louky byly ozdobou krajiny i pro ty, jimž byly dílem hospodaření, a pro něž tedy představovaly nelehkou práci - pro rolníky. Estetika a pestrost luk je součástí, byť často jaksi upozaděnou, neprvoplánovou, mnoha lidových písní, nadšené líčení prosté krásy „trvalých travních porostů“ lze dodnes zachytit ve vzpomínkách mnoha starých sedláků, zejména v kontrastu s jejich kritikou „intenzifikací“ zemědělství neúměrně zorněných katastrů. Práce spojené s loukami, zejména samozřejmě senoseč, byly vždy jaksi slavnostní. Žádná jiná zemědělská činnost není v lidové písni tak opěvovaná, jako právě kositba: „Šli chlapci nad ránem, / kose zazvonily, / a oni tu lúčku, / lúčku u potúčku, //: do rána skosili :/“. Ostatně ten, kdo jednou byl součástí řady kosců, pomalu se sunoucích za ranního rozbřesku mokrou rozkvetlou loukou a pokládajících v pravidelném rytmu přesné pokosy (aby tak zajistil nejen píci pro dobytek, ale také budoucí život a pestrost samotné louky), ví, o čem je řeč.

Louky a pastviny a vše co s nimi souvisí - jejich biologická podstata, složení, luční hospodaření v minulosti a v současnosti, změny v krajině související s úbytkem trvalých travních porostů v době tzv. intenzifikace zemědělství v průběhu 70. a 80. let 20. století i postupná změna tohoto stavu v poslední době, kdy se naše vysočiny a podhorské oblasti naopak v důsledku zatravňování mění v krajinu pasteveckou, to vše je tedy ústředním motivem tohoto čísla Veroniky. Přitom minulý čas prvního odstavce není náhoda. Ty přirozené květnaté louky, o nichž psali básníci a které se slzou v oku vzpomínají staří rolníci, totiž i přes všechny dotacemi podporované pozitivní změny posledních let již u nás v současnosti až na malé výjimky, o nichž se v tomto čísle Veroniky také hovoří, prakticky neexistují. Krajině navíc chybí i jinak dřívější pečlivý hospodář. Nedokosené okraje luk zarůstající právě proto, že nejsou kosené, novými invazními druhy, meze podél cest bujné lebedou, v nichž „básnická“ mateřídouška dávno nevoní, totiž dotace zatím neřeší. A pečlivé hospodáře, kteří by se za takovouto krajinu styděli, neboť jejich katastr přece musel být „zahradnicky obdělán“, odválo čtyřicetiletí komunismu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu