Čtení na tyto dny

Sad

Zapomínám verše jako jabloň lístky,
zapomínám básně jako jabloň květy,
zapomínám své roky jako jabloň jara,
zapomínám bolest.

Mezi stromy projíždí
sadař na vozíku
taženém malým zahradnickým traktorem,
co řve jak revolver
a drtí
pneumatikami
jako tankovými pásy

spadané květy, spadané listí, zem…

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Proč právě Veronica


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 1/1986, str. 1

VERONICA je latinský název rostlinného rodu z čeledi krtičníkovitých - „obyčejného“ rozrazilu.

Právě modře kvetoucí rozrazil jsme měli na mysli, když jsme volili název bulletinu brněnských ochránců přírody. Psal o něm Vítězslav Nezval v básni „Na břehu řeky Svratky“. Doplňme úvodní verš tím podstatným: … „kvete rozrazil“. Svratku moravský básník, třebaže žijící v Praze, miloval. Koupával se v ní u jundrovského mostu při tehdejším okraji Brna - když trávíval dovolenou v žabovřeském domku svých rodičů. Na příbřežních loučkách bylo možno se natáhnout mezi stébla trav s dokvétajícím rozrazilem rezekvítkem. „I když voda Svratky je kalná a vody Středozemního moře duhové, má i ta kalná voda něco utěšujícího pro srdce člověka“ - uvědomoval si básník v létě roku 1934 po návratu z jihu Evropy.

Při výběru názvu zpravodaje jsme však zdaleka nemysleli jen na čítankového a přesto dodnes milovaného básníka, díky kterému se nám stal rozrazil (Veronica) jedním z „mateřských znamének“ krajiny domova. VERONICA je totiž pojem, který zní ekologicky. Etymologové se nám asi vysmějí, ale my si přesto význam tohoto slova vysvětlíme po svém. Stačí si ho rozdělit - totiž na VERO a NIKA. VERO je latinský výraz, vyjadřující české „opravdu, věru, vskutku, skutečně, jistě, zajisté“.

NIKA je stále frekventovanější ekologický výraz. Do ekologické literatury poprvé zavedl toto slovo J. Grinnel (1917). Převzal je vlastně od architektů [nika = výklenek). Dal mu však ekologickou náplň při označení pojmu nejmenší jednotky rozšíření druhu, ve které je druh udržován svými strukturálními a instinktivními možnostmi. Časem ovšem vznikla nutnost chápat niku nejen prostorově, bylo nutno ji odlišit od pojmu „stanoviště“. E. P. Odum (1971) pojímá ekologickou niku jako obšírnější pojem, který zahrnuje nejen fyzický prostor, organismem obsazený, ale i funkční úlohu organismu ve společenstvu i jeho postavení vůči ekologickým podmínkám, nezbytným pro jeho existenci.

NIKA jako jeden ze základních ekologických pojmů, shrnujících složité vztahy organismů a jejich prostředí, se stal symbolem ochranářského hnutí. Pod názvem NIKA vychází již 7. ročník bulletinu městského výboru ČSOP v Praze, jehož zaměření i náplně si vážíme.

Pro náplň našeho zpravodaje je jednoznačná rovnice: VERONICA = VERO + NIKA

Přeloženo do jazyka českého: věříme, že se nám skutečně podaří zachovat ekologickou niku pro všechny ohrožené organismy našeho okolí. Třeba i pro ten dosud běžný Nezvalův rozrazil rezekvítek u jundrovského mostu. Při současném trendu totálního využití každého kousku půdy není zde jeho další existence jasná! Ale rozrazil (Veronica) kvete radostně modře. A modrá je barvou naděje. Třeba se nám jednou podaří, aby se stala modravější i hladina řeky Svratky v Brně.

A tak - suma sumárum - slovo VERONICA nám zní opravdu v mnoha směrech symbolicky. Marně jsme hledali pro brněnský ochranářský zpravodaj název nejen vhodnější, ale i přirozenější.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu