Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ohrožené horizonty


Dalibor Zachoval, č. 3/2005, str. 1

Každý z nás citlivě vnímá horizonty krajiny. Tvar krajiny důvěrně známé nám dodává pocit jistoty, vzhled krajiny poznávané pak silný vjemový zážitek. Současná kulturní krajina obsahuje stále více nápadných artefaktů. Podvědomě hledáme v nejvyšších bodech krajiny hrady, či zámky. často tam ovšem nalézáme billboardy či mobilní stožáry. Je-li horizont takto ničen, vzniká nám všem škoda, protože vzhled krajiny je naším společným bohatstvím, které úzce souvisí s kvalitou života a jejím dalším rozvojem. Jak píše ve svém příspěvku Václav Cílek. podobně jako je něco v nepořádku s plošným plánem české krajiny, tak i její vertikální členění postihlo jakési zmatení hodnot. Autor tento jev nazývá krádeží horizontu.

Vliv na vzhled krajiny mají zajisté větrné elektrárny. Někomu turbíny vadí, jinému se líbí. Edvard Sequens se ve svém textu podrobně věnuje větrné energetice jako celku. Hodnotí vliv větrných elektráren na krajinu i možný přínos pro ni, uvádí potenciál větrné energie, popisuje předsudky vůči větrným elektrárnám i nepotvrzené obavy obyvatel, kteří v blízkosti větrných elektráren žijí. Pisatel rovněž rozebírá možná rizika, která mohou větrné elektrárny představovat pro ptáky.

Lidské výtvory jsou nápadné v různé míře, záleží na počasí a místě, odkud je vidíme. V noci mnohé artefakty být patrné přestanou, jiné naopak vyvstanou. Jsou to pouze ty přírodní či lidské výtvory, které jsou spojeny se svícením. Jan Hollan ve svém příspěvku seznamuje čtenáře s různými typy světelného znečištění, se světelnými úkazy na noční obloze, jež jsou důsledkem špatného způsobu svícení i s možnostmi, jak špatnému osvětlování předcházet.

Výstavba vysílačů operátorů mobilních sítí znamená ve většině případů zásah do krajinného rázu. Nalezení řešení, které bude vůči krajině co nejšetrnější, je nanejvýš žádoucí především v chráněných krajinných oblastech. Zkušenosti s dosavadní výstavbou vysílačů na území CHKO, procesem schvalování, možnými alternativami stožárů i připravovanou novou koncepci pro další výstavbu věží přináší článek Jaromíra Kosejka.

Naše toulky přírodou dnes bohužel nenarušují „pouze“ různé megalomanské stožáry či věže, ale i zcela nepatrní a neviditelní nepřátelé - klíšťata. Alena Žákovská ve své stati přináší detailní informace o lymeské borrelióze, nejčastější z nemocí, která nás může postihnout po napadení infikovaným klíštětem.

Vážení přátelé Veroniky, věřím, že naše vycházky do krajiny budou spojeny jen s těmi příjemnými zážitky. Přeji nám všem krásný zbytek jara.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu