Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
„Spíš jsem nalézal než vynalézal, měl jsem raději hru než koncepce“ - řekl před třemi lety v rozhovoru s Ludvíkem Kunderou pro sborník k retrospektivní výstavě „Skupiny Ra“ fotograf, grafik a karikaturista VILÉM REICHMANN. Básník mezi fotografy, autor rozsáhlých cyklů Raněné město, Metamorfózy, Kouzla, Dvojice, Hibernalie a dalších, hledal a nacházel v městské (zvláště brněnské) i venkovské krajině (především na Českomoravské vrchovině a na jižní Moravě) nevšední sousedství různých objektů a jejich fantazijní polohy.
Své osobité vidění světa, i když formou sdělnější pro široké vrstvy vnímatelů, rozvíjel i ve fotografických publikacích o různých regionech Moravy (Valašská suita, 1966; Pod Pálavou, 1970; Řeka Morava, 1976; Severní Morava, 1980; Vysočina Viléma Reichmanna, 1988). Jedinečný je jeho fotografický doprovod ke knize básní a próz Kunštátské akordy (1966). Krajině básníka Františka Halase dokázal proniknout až pod dřeň.
Potěšilo nás, že ho Veronica zaujala hned po prvních číslech, dokonce vzkázal, že se „stala jeho časopisem“. Ze svého zaujetí pro brněnské parky a stromy se v našem časopise vyznal i písemně a pomáhal s iniciativou ČSOP proti jejich ohrožení stavbou rychlé tramvaje. Byly jeho celoživotní láskou, dokumentovanou na stovkách často lyrizujících snímků. Budou nás provázet na stránkách Veroniky ještě léta, třebaže jejich autor odešel navždy na sklonku letošního jara ve věku 83 let.