Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Technické památky a jejich krajinotvorný význam


Václav Štěpánek, č. 3/2004, str. 1-2

Všude tam, kde v průběhu věků zasáhla do krajiny ruka člověka, se postupně měnil obraz přírodního prostředí a vznikala sídelní či kulturní krajina. V ní se pak logicky zrcadlí historický vývoj našich zemí. Sídelní krajina je tedy jedinečným dokladem usilovné činnosti generací našich předků, kteří z původní přírodní krajiny vytvořili pestrou mozaiku polí, luk, pastvin, lesů, rybníků, kanálů a antropomorfních krajinných prvků. Můžeme o ní proto hovořit jako o historickém dokumentu, z něhož lze, při troše pozornosti, číst dějiny osídlení, hospodářské činnosti, dopravy, obrany, řemesel, těžby a zpracování dřeva, vodního hospodářství, průmyslu, ale třeba také lidové kultury a zbožnosti. V předkládaném čísle Veroniky jsme se pokusili z tohoto historického dokumentu více přiblížit to, čemu jsme se rozhodli říkat technické či technicko-historické struktury krajiny.

Úzké sepětí mezi charakterem krajiny a výrobní činností člověka se odrazilo ve výskytu zvláštních staveb, které sloužily ke zpracování různých produktů nebo jiné výrobní či obchodní činnosti. Tyto stavby, a mnohé z nich i značně rozsáhlé a krajinu přetvářející, ovšem ve své většině v průběhu své existence často dokonale splynuly s okolní krajinou a vytvořily spolu s ní ve své podstatě harmonický celek.

Zřejmě nejstarší takovouto technickou strukturou krajiny a její neodmyslitelnou komponentou historickou jsou bezesporu mosty přes vodní toky či příkopy. Naši pozornost zasluhují i běžné dřevěné lávky, často obměňované, neboť i ty výrazně dotvářejí krajinu, především však je nutno věnovat pozornost a péči dochovaným mostům kamenným (i na dnes nevýznamných polních cestách lze v tomto směru nalézt pozoruhodné obloukové stavby, svědčící o dávném významu takovéto komunikace) či krytým mostům dřevěným (více o tom v článku Dušana Josefa), tvořícím výraznou krajinnou dominantu. Také mosty budované relativně moderní technikou ovšem „umí“ dokonale zapadnout do krajiny a stát se její součástí (i pýchou v okolí žijícího obyvatelstva), jak o tom svědčí např. žalostné trosky kdysi slavného „Eiffelova“ mostu u Ivančic, jehož (a nejenom jeho) osudy líčí stať Jarmily Kocourkové.

Svým způsobem technickou památkou v krajině (zejména je-li řeč o jejich fortifikačním systému) jsou také četné hrady či jejich zříceniny, vypínající se jak na ostrožnách kopcovitých území, tak v údolních nivách a dodávající naší krajině jedinečný historický rozměr. Hrady jsou samozřejmě také dokladem vývoje osídlení, jsou němými svědky dávných historických dějů i důležitými architektonickými památkami, přesto jsme se rozhodli, v míře dané rozsahem našeho časopisu, v tomto čísle zaměřeném na technické památky poukázat jak na techniku jejich staveb, tak, a to především, na jejich začlenění do krajiny (viz článek Libora Jana).

Jiným významným krajinným prvkem, který neváháme označit jako technickou strukturu krajiny, jsou pozoruhodné kamenné valy, vzniklé v podstatě jako druhotný výtvor z kamení, které rolníci v horských a podhorských oblastech vynosili z polí a luk, a, po mistrném seskládání, z nich vytvořili typické liniové stavby, často zpevňující svažité pozemky, stavby, které dotvářely a v mnoha případech stále dotvářejí vzhled a charakter celých regionů (v tomto čísle Veroniky viz článek Zdeňka Gáby a Kateřiny Odložilíkové).

S rolnickým hospodařením souvisí i řada dalších technických staveb v krajině. Klapot mlýnských kol vodních mlýnů i vrzavé zvuky vydávané lopatkami větřáků byly výrazným doplňkem života rolnické krajiny. Vodní mlýny tvořily poměrně hustou síť kolem všech větších říček a potoků. Zařízení patřící k mlýnu - vodní dílo - (stav na hlavním toku řeky nebo potoka, z něhož odcházela voda strouhou - náhonem k vodnímu kolu), často osázené stromovou alejí, ale i vodní skluzy pro dřevo, tajchy atd. patří neoddělitelně k české krajině. S kolektivizací zemědělství a zánikem soukromého hospodaření v rámci minulého systému byly ovšem mlýny až na malé výjimky vyvlastněny a odsouzeny k zániku. Vlastní budovy mlýnů jsou dnes proto v drtivé většině zdevastovány nebo slouží jiným účelům, náhony zasypány či znehodnoceny, větrné mlýny vymizely takřka bezezbytku, podobně jako drobné pily, pojící se dříve s mlynářskou živností…

Zvláštní technickou strukturu krajiny tvoří také např. náspy zaniklých lesních železnic (o nich budeme psát v příštím čísle Veroniky), nejrůznější staré konstrukce zeměměřičské, pozůstatky po těžební činnosti (viz příspěvek Josefa Večeři), patří sem i pás pohraničního opevnění z konce třicátých let a mnoho dalších. Tyto technické památky v krajině a technické krajinné struktury, vše to, o čem jsme výše hovořili, tvoří nedílnou součást kulturní identity našeho národa. Je proto zapotřebí je (a jejich zbytky) chránit a bránit jejich další devastaci. I ony totiž dotvářejí charakter naší krajiny, a tedy to, co jsme se vzletně naučili označovat pojmem vlast.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu