Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Renesance krajových odrůd ovocných dřevin


Ivana Jongepierová, č. 1/1992, str. 43-45

Dříve byla v Bílých Karpatech věnována pozornost hlavně lučním společenstvům a stejně jako v jiných oblastech se na záchranu původních polních kultur či krajových odrůd ovocných dřevin nedbalo.

Již dlouho jsme uvažovali o tom, že v Bílých Karpatech, bohatých ovocnými sady, by bylo potřeba zaměřit pozornost i na poslední zbytky starých ovocných stromů. Před čtyřmi lety se nám podařilo získat pro naši myšlenku sadaře pana Jagoše z Lipova a jeho spolupracovníky, kteří začali vyhledávat původní krajové odrůdy ovocných dřevin. V roce 1990 bylo dokončeno mapování jednotlivých katastrů Horňácka, od roku 1991 práce pokračují na Strážnicku. Každý nález je zanesen do mapy 1 : 10 000, je pořízen zápis (sorta, zdravotní stav, stáří) a fotodokumentace.

Na Horňácku tak bylo vytypováno kolem 270 zajímavých stromů. Cílem tohoto výzkumu je zjištění míst výskytu geneticky cenného materiálu a jeho soustředění na genofondové ploše.

Na podzim roku 1990 jsme začali spolupráci s dalším sadařem, panem Tomčalou z Velké n. Veličkou, se kterým jsme připravili projekt výsadby a údržby sadu krajových odrůd. Pro náš záměr byla vybrána z velké části tvořena starými, většinou zanedbanými sady. Vytvoření genofondové plochy ovocných dřevin v tomto území vyplynulo z jeho historického vývoje bez nebezpečí narušení původního rázu krajiny a je v souladu s ochranářským plánem SPR Zahrady pod Hájem.

Pro sad byl vzhledem k probíhajícím změnám majetkosprávních vztahů vybrán obecní pozemek. Nachází se přibližně ve střední části SPR Zahrady pod Hájem, rozloha činí cca 2,5 ha, expozice je jihozápadní, svaživost do 10 stupňů.

V červenci byl do definitivní podoby rozpracován projekt, ve kterém jsme využili zkušeností ing. Tetery z muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Projekt jsme projednali s obecním úřadem Velká na Veličkou, od něhož jsme také formou dlouhodobého pronájmu získali pozemek. V rámci propagace myšlenky byli a jsou s našimi záměry seznamováni i soukromí majitelé okolních pozemků, což se děje jak formou přednášek, tak i praktických ukázek v terénu. Naším cílem je ovlivnit jejich chování a způsob jejich hospodaření na pozemcích v rezervaci žádoucím směrem.

V červenci 1991 byly zahájeny práce na úpravě vybraného pozemku, a na 70 % výměry byl odstraněn nálet křovin (hloh, šípek apod.). Tři turnusy prázdninových brigád studentů (2 x Brontosaurus, 1 x Univerzita Lvov), dokázaly s pomocí křovinořezu zpustlou louku vyčistit za šest týdnů. Výsadbu podnoží jsme tak mohli zahájit již na podzim. I když jsme s mapováním dřevin začali před několika lety z vlastních prostředků naší ZO, nebyla by vlastní realizace sadu možná bez finanční dotace, kterou se nám podařilo získat od ministerstva životního prostředí ČR.

V příštím roce budou na základě zpracovaného mapování roubovány na připravené podnože nejvíce ohrožené a nejvzácnější krajové odrůdy dřevin.

Doposud byly nalezeny tyto druhy ovocných dřevin (všechny sorty se však doposud nepodařilo určit, uvedené názvy vycházejí z místních lidových názvů):

jabloně (kočičí hlavy, drahule, míšenské, strimka, jadernička moravská, kožúšky, vejímek, jeptiška, car Alexander)
hrušně (cibulňačka, kněždubjanka, škaredky, kysnatky, medule, václavky)
švestky (bystřičky, durancie, belice)
broskve (šafránky)
třešně (ptáčnice)
višeň stepní planá
réva vinná (chrupka bílá, Páderák)
ořech vlašský červenoplodý
líska velkoplodá - Lombardský
dřín velkoplodý
oskeruše
mišpule

V případě získání dalších finančních prostředků by bylo možno pokračovat v rozšiřování založeného sadu, podobné plochy by však měly vzniknout i v jiných oblastech.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu