Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Údolní niva Moravy u Strážnice a její ochrana


Karel Kirchner, Vítězslav Nováček, č. 1/1992, str. 46-48

Mezi krajiny ekologicky nejcennější, přírodně nejrozmanitější a nejdynamičtěji se vyvíjející v našich podmínkách patří údolní nivy. Zároveň však jsou současné široké údolní nivy hluboce ovlivňovány hospodářskou činností, neboť doprovázejí vodní toky v nížinách hustě osídlených a zemědělsky intenzivně využívaných. Zejména vodohospodářské úpravy (napřimování a kanalizování toků, výstavba nádrží, inundačních hrází apod.) odstranily určující dynamický faktor - pravidelné záplavy. Zorněním nivních luk získala krajina jiný ráz. Proto se neovlivněné řeky meandrující v širokých nivách stávají z geologického hlediska nenahraditelné. Po posledních vodohospodářských úpravách řeky Moravy (1975-82) a napuštění spodní zdrže vodního díla Nové Mlýny na Dyji (1989) se zachoval na Moravě jediný unikátní, leč krátký neupravený říční úsek Moravy mezi Strážnicí a Rohatcem. Zejména v oblasti strážnických luk Morava jedinečně meandruje, vytváří vysoké strmé erozní břehy, díky nimž je území nazýváno Osypané břehy.

Právě k tomuto území se obrátila pozornost a iniciativa pracovníků Okresního úřadu v Hodoníně, kteří se, ve spolupráci s dalšími institucemi (např. Český ústav ochrany přírody - Středisko Brno, Geografický ústav ČSAV Brno) i ochránci přírody, snaží o vyhlášení ochrany tohoto území jako chráněného přírodního výtvoru (CHPV). Je zapotřebí uvést, že navrhovaná lokalita je významná z mnoha aspektů, které se vzájemně doplňují. Území celkově charakterizujeme jako unikátní krajinný fenomén přirozeně meandrujícho toku řeky Moravy na kontaktu široké údolní nivy a navátých písků s přirozenými a přírodě blízkými hydrobiocenózami a geobiocenózami lužního lesa 1. vegetačního stupně a bohatou faunou. Z geologického aspektu zahrnuje široká údolní niva pestrý komplex tvarů reliéfu v různém stadiu vývoje, zejména aktivní meandrový pás vyvíjející se v kontaktu s navátými písky, staré odříznuté části koryta, a zejména pak meandrující tok Veličky ve starých ramenech Moravy. Ve vazbě na tvary reliéfu a výšku hladiny podzemní vody se na lokalitě vyvinula charakteristická struktura druhově bohatých, vysoce produktivních, přírodních a přírodě blízkých hydrobiocenóz a geobiocenóz údolní nivy v dubovém vegetačním stupni: slatinné mokřady, nivní louky, pastviny s rozptýlenými soliteními stromy a lužní lesy (s vzácným jihoevropským jasanem úzkolistým). Množství a vysoká diverzita vodního ptactva je podmíněna též blízkostí chráněného území Oskovec. Nivní louky mají význam jak z hlediska migrace, tak i hnízdění ptactva. Louky mezi Strážnicí a Veselím n. M. jsou jediným hnízdištěm kolihy velké. Příznivé podmínky hydrogeologické (mocné říční štěrky a štěrkopísky s možností infiltrace z přirozeného toku) řadí zájmové území k významným zásobárnám podzemních vod, proto patří do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér Moravy. V oblasti Strážnice se předpokládá vybudování nového zdroje podzemních vod s vydatností až 70 l.s-1.

Lokalita díky svému přírodě blízkému stavu náleží na základě hodnocení biogeografů a ekologů k provinciálnímu biokoridoru procházejícímu údolím Moravy a v krajinotvorném aspektu vytváří výrazný kontrast a protiváhu vůči okolnímu zemědělsky intenzívně využívanému území. V neposlední řadě je nezbytné zvýraznit i význam vědeckého aspektu Osypaných břehů. Naskýtá se ideální možnost sledovat přirozený vývoj říčního koryta Moravy na kontaktu s navátými písky, monitorovat klasicky se vyvíjející říční meandry (pravděpodobně nejlepší) v České republice. V závislosti na vývoji geomorfologických tvarů nivy (nivní plošina, štěrkové lavice, zamořené sníženiny apod.) se naskýtá příležitost zkoumání vývoje celého sledu rostlinných společenstev od primárních na čerstvých štěrkových lavicích, přes ruderální biocenózy až po měkký a tvrdý lužní les relativně stabilizované nivy. Zejména díky mnohaletým geologickým výzkumům jsou v oblasti zdokumentovány významné kvartérní profily umožňující rekonstrukci krajiny v holocénu (od atlantiku až po recent) se zásadním významem pro celé Pomoraví a jeho postupné osídlování.

Protože zájmové území Osypané břehy leží v silně hospodářsky využívané krajině, vyžaduje jeho ochrana a zachování vysoké cennosti a atraktivity vyloučení či usměrnění lidské činnosti přímo nebo potenciálně ohrožující zájmovou lokalitu. Na základě našeho průzkumu mezi ně patří těžba písků a štěrkopísků, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, rekreace. Zásadní význam pro existenci lokality má zastavení postupu těžby štěrkopísků a písků (Štěrkovna a pískovce Bzenec) a vyjmutí území z těžebního prostoru. V místech s ukončenou těžbou dokončit vhodně započatou rekultivaci.

V poslední době se v souvislosti s řešením protipovodňových úprav objevují návrhy i na úpravu řeky Moravy mezi Strážnicí-Přívoz a Rohatcem (průpich meandrů, nové koryto). Úpravou přirozeného koryta by zanikla podstata ochrany a přírodní vývoj meandrů by byl přerušen, fungující fluviálně-nivní systém by postupně degradoval. Odkrytí nového kolektoru by mohlo způsobit i rychlou infiltraci kontaminované říční vody do vod podzemních. Protipovodňové úpravy bude nezbytné zabezpečit jinými způsoby (např. odstraněním naplavených sedimentů v korytě výše po toku, vysoké vodní stavy snižovat převedením vody do retenčních nádrží).

Na základě našich výzkumů musíme uvést další významnou skutečnost. V zájmovém území jsme sledovali vývoj říčního koryta (meandrů). Historicky dostupné mapové podklady (II. vojenské mapování na Moravě v letech 1836-40, III. vojenské mapování 1876-77) jsme srovnali se stavem v 60. letech a současným. O současném stavu podalo dobrý přehled operativní letecké snímkování, doplněné interpretací kosmického snímku družice SPOT, vše s podrobným terénním průzkumem. Zejména v posledních třiceti letech došlo k prudkému vývoji koryta. Vznikly dva klasické meandry v meandrovém pásu. Za 30 let se posunuly meandry po proudu (max. o 100-120 m) a zároveň se protahovaly do boku (o 4060 m) a zaškrcovaly. Podle našich předpokladů při stávajícím vývoji a posunu meandrů dojde v blízké budoucnosti s velkou pravděpodobností k zaškrcení a protržení, průpichu meandru výše po proudu ležícího (vznik mrtvého ramene). Přirozeným vývojem tedy dojde k napřímení a zkrácení aktivního toku i bez lidských zásahů.

Při zemědělském obhospodařování je nutný návrat k původnímu charakteru nivní krajiny, půjde o zatravnění orné půdy a její převedení na luční hospodaření. Při lesních těžbách jak na navátých píscích, tak v nivě, je nutno postupovat probírkově. Při nových výsadbách doporučujeme nahradit postupně borové monokultury výsadbou dubu s příměsí habru, borovice či břízy. Rovněž v luhu doporučujeme nevysazovat pouze topol, ale respektovat stanovištní rozdíly a umožnit vývoj vrbin, topolových jasenin apod. V případě vyhlášení CHPV musí dojít k omezení krátkodobé rekreace, při níž dochází k poškozování (sešlap, stopy ohnišť) horní hrany nárazového břehu meandru zařezaného v navátých píscích, odkud je nádherný rozhled.

Unikátnost území Osypané břehy i naznačené spektrum problémů vyžadují urychlené vyhlášení státní ochrany dané lokality a optimalizaci hospodářského využívání. V tomto směru již začali pracovníci Okresního úřadu v Hodoníně podnikat nezbytné kroky, aby Osypané břehy zůstaly zachovány budoucnosti. Bude však nezbytné dále toto území popularizovat a představovat i širší veřejnosti a na druhé straně podrobně vědecky zhodnotit zájmové území v širším kontextu nivy dolního toku Moravy.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu